Sedlák měl kozu a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domu, ptal se sedlák kozy: „Nu, kozičko, jak jsi se napásla?“
Pokračovat ve čtení →Mravenčí dobrodružství
Mraveneček Lojza ten den nemohl dospat. Byla totiž sobota, a to znamenalo jediné – v osm se rozezvoní zvonek a za dveřmi bude stát jeho kamarád Pepík v plné polní připraven na nové lesní dobrodružství. Dnes se však těšil ještě o něco víc, protože chtěl kamarádovi ukázat koloběžku, kterou mu tatínek vyrobil.
Pokračovat ve čtení →Víla Fae a vylhané perly
Byla jednou jedna malá víla s blonďatými vlásky, zářivě modrýma očima, modrou sukýnkou a krásnými růžovo-modrými křídly. Jmenovala se Fae a žila v jedné vesničce na lesní mýtině s ostatními vílami. Fae byla moc milá a hodná, ale také chtivá a závistivá. Chtěla mít všechno nejlepší a nejdražší a chtěla vypadat líp než ostatní.
Pokračovat ve čtení →Skřítek Bonifác a kouzelná píšťalka
V lesním domečku z mechu a smrkového roští žil malý skřítek jménem Bonifác. Byl to trochu protiva, měl rád svůj klid a i když se s ním lesní zvířátka snažila kamarádit, obvykle jejich společnost odmítal a byl ze všeho nejraději sám.
Karlík, Lota a obří tabule
Na samém okraji jedné vesnice žili dva sourozenci – Karlík a Lotka. Bydleli tam s maminkou, tatínkem a jejich pejskem. Každý den byl pro ně něčím zvláštní a zažívali spolu různá dobrodružství. A co zažili dnes? To vám teď budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →O veverce Leontýnce
Byla jednou jedna malá veverka, které všichni kamarádi neřekli jinak než Leontýnka. Byla velmi hbitá a celý den vesele s ostatními veverčaty skotačila po stromech. Byl to krásný život plný bezstarosti a zábavy. Když přišel podzim, všechny veverky začaly sbírat oříšky, kaštany, žaludy a různá semínka, která si ukládaly do zásob do svých úkrytů v dutinách stromů. Leontýnka však s ostatními sbírat nechtěla.
Pokračovat ve čtení →Zpětná vazba
Nepohádka (Info pro čtenáře Pohádkozemě).
Pokračovat ve čtení →O křepelkách a lovci
V jednom křoví mezi rozlehlým polem a lesy mělo domov spoustu křepelek. Žily zde již několik let a dosud se ještě nikdy se nesetkaly s lovci. Bylo tomu nedávno, co se do jednoho nedalekého stavení na konci vesnice právě jeden lovec přistěhoval. Tento se mohl všude chlubit svou obratností.
Pokračovat ve čtení →Locika
Žili byli jednou jedni manželé, kteří žili v domku hned vedle mocné a zlé čarodějky. Z jednoho okénka, které v domě měli, viděli čarodějnici přímo do zahrady, ve které pěstovala všechny možné druhy zeleniny, bylinek a květin pro své lektvary. Ta zahrada byla obehnaná vysokou zdí, aby čarodějnice měla jistotu, že jí tam nikdo nepřijde loupit.
Pokračovat ve čtení →O netradičním a věrném přátelství mezi psem a slonem
Do jednoho města – jmenovalo se Měcholupy, přijel nedávno poprvé velký cirkus. Děti se sem mohly chodit dívat na představení klaunů, poníků, opic, akrobatů a především jednoho obřího slona. Děti se velice bavily a měly z cirkusu velkou radost.
Pokračovat ve čtení →Medvídek Antárek a med
Žil byl jeden medvídek jménem Antárek. Antárek byl ještě medvídě s chundelatou, načepýřenou srstí, který nechtěl dělat nic jiného než se flákat, hrát si s ostatními medvíďaty a jíst med. První dvě věci mu docela procházely, přece jen, byl pořád ještě medvídě. S tím medem to měl ale horší, rodiče mu domlouvali, aby jedl i ryby a ovoce. Ty se však Antárkovi nezamlouvaly, chtěl jíst prostě jenom med.
Pokračovat ve čtení →Piráti a zeleninový ostrov
Na světě teče velké množství různě velkých řek a říček, jenž se vlévají do dalších řek, anebo přímo do moří a oceánů. A na jednom z těchto moří se již několik let plaví stará a skoro již rozpadlá loď. A kdo ji obývá? To se dozvíte na dalších řádcích této pohádky.
Pokračovat ve čtení →Zapomenutý čert
V jednom temném bukovém lese poblíž vesničky Dalskabáty se nacházelo již téměř rozpadlé stavení. Dříve to bývala snad hájenka. Dnes už ji ale nikdo neobýval, snad kvůli tomu, že v ní podle zdejších obyvatel straší.
Pokračovat ve čtení →Bílý had a straka zlodějka
Před dávnými časy bylo jedno království, v němž kraloval jeden velice moudrý král. Panovaly o něm zvěsti, že rozumí řeči zvířat, avšak nikdo netušil, jak je to možné. Lidé přeci řeči zvířat jen tak nemohou rozumět.
Pokračovat ve čtení →Rozum a štěstí
Jak je již od pradávna známo, rozum a štěstí spolu vždy vedli dlouhé spory. Neměli se příliš v lásce. Jednoho krásného dne se rozum a štěstí potkali na jedné uzoučké polní cestičce mezi velkým zámkem a polorozpadlým statkem. Opět se pustili do vzájemného pošťuchování. „Já jsem pro lidi důležitější než ty,“ povídá štěstí. Avšak rozum štěstí ihned oponoval a tvrdil pravý opak.
Pokračovat ve čtení →