O nemocné sýkorce

Byla jednou jedna sýkorka Julinka a té se v malé budce na okraji lesa vylíhla čtyři malá rozkošná ptáčátka. Byla to krásná, kvalitní budka a hnízdo uvnitř ní sýkorka Julinka stavěla několik dlouhých dní – nosila stébla a lístky mechu z celého lesa a pečlivě je splétala do měkoučkého hnízdečka. Pak snesla vajíčka a zahřívala je tak dlouho, dokud se z nich nevyklubala čtyři holá, bezbranná ptáčátka. Taková péče o malá ptáčátka, to ale není žádná legrace! Julinka musela každou chvíli létat ptáčátkům pro žížaly, krmit je, zpívat jim písničky na dobrou noc, hlídat je před cizinci, stlát jim hnízdo v budce, aby jim bylo pohodlně a nic je netlačilo – zkrátka je to velmi těžká práce, starat se o čtyři malá ptáčátka. Ale sýkorka Julinka byla pracovitá, a tak ptáčátka rostla a sílila a dařilo se jim velmi dobře.

Pokračovat ve čtení →

O želvě Alžbětě a jejích vajíčkách

Byl krásný slunečný den a želva Alžběta zrovna snesla želví vajíčka. Bydlela na krásné písečné pláži, a protože bylo zrovna opravdu veliké horko, rozhodla se vajíčka schovat do stínu. Našla si útulné místečko ve stínu pod palmou a tam se o vajíčka hezky starala – zpívala jim a hladila je, aby se co nejdřív vylíhla a aby z nich byla ta nejroztomilejší a nejmilejší malá želvátka. Pak ale želva Alžběta dostala hlad, a protože zrovna široko daleko nebyl nikdo, kdo by se jí o vajíčka postaral, přikryla je několika palmovými listy. Tak budou v bezpečí, pomyslela si a odešla si do moře ulovit nějakou tu rybičku ke svačině.

Pokračovat ve čtení →

O pavoukovi, kterého se každý jenom bál

Byl jednou jeden pavouk, jmenoval se Tonda, a toho pavoučka nikdo neměl rád. Každý ho jen pronásledoval koštětem nebo pánvičkou, každý ho vyháněl a vyhazoval ven, ať už přišel kamkoli. A přitom si pavouk Tonda chtěl jen uplést pavučinu někde v tichém vlhkém koutku místnosti a ulovit si pár dobrých mušek ke snídani. Každý jeho den byl skoro stejný. Prolezl několika zdmi, potrubím a našel nový obývák nebo pokojíček, zkusil se uhnízdit někde v růžku, kde si ho nikdo nevšimne, a za chvíli už ho zase hnali ven, sotva že stačil utéct, aby ho někdo nezašlápl.

Pokračovat ve čtení →