Krteček a myška slaví Vánoce

Když se jednoho zimního dne krteček s velkými problémy vyhrabal na svět, již tušil, co se děje. Věděl, že té bílé věci, kvůli které jej studily ruce, se říká sníh. Avšak čemu se podivil, že všude slyšel zpívání ptačích koled. Všechny ze stromů byly plné ptačích sborů, jenž zpívaly ze všech sil. Až jeden z ptáčků krtečkovi prozradil, že jsou Vánoce.

Pokračovat ve čtení →

Krtek a žvýkačka

Byl krásný letní slunečný den, když se krtek právě hrabal ven ze své podzemní skrýše. Jakmile vykoukl na svět a spatřil denní světlo, promnul si oči a rozhlédl se okolo sebe, nemohl uvěřit vlastním očím. Kde se to tentokrát ocitl? Tady láhev od minerálky, támhle obal od zubní pasty a spousta dalších odpadků. „To je snad nějaká skládka,“ povídá smutně krtek.

Pokračovat ve čtení →

Víla Fae a vylhané perly

Byla jednou jedna malá víla s blonďatými vlásky, zářivě modrýma očima, modrou sukýnkou a krásnými růžovo-modrými křídly. Jmenovala se Fae a žila v jedné vesničce na lesní mýtině s ostatními vílami. Fae byla moc milá a hodná, ale také chtivá a závistivá. Chtěla mít všechno nejlepší a nejdražší a chtěla vypadat líp než ostatní.

Pokračovat ve čtení →

O veverce Leontýnce

Byla jednou jedna malá veverka, které všichni kamarádi neřekli jinak než Leontýnka. Byla velmi hbitá a celý den vesele s ostatními veverčaty skotačila po stromech. Byl to krásný život plný bezstarosti a zábavy. Když přišel podzim, všechny veverky začaly sbírat oříšky, kaštany, žaludy a různá semínka, která si ukládaly do zásob do svých úkrytů v dutinách stromů. Leontýnka však s ostatními sbírat nechtěla.

Pokračovat ve čtení →
Nahoru