Hody, hody, doprovody

Hody, hody, doprovody,
dejte vejce malovaný,
nedáte-li malovaný,
dejte aspoň bílý,
slepička vám snese jiný.

Za kamny v koutku,
na vrbovým proutku,
proutek se ohýbá,
vajíčko kolíbá,
proutek se zláme,
slepička z něj spadne.

Vajíčko se odkoulí
do strejčkovy stodoly,
vajíčko křáp, slepička kdák,
paní mámo, máte mi ho dát!

O Jiříkově ptačím ochránci

Kdysi dávno žil na zámku kuchtík Adam. Měl manželku, jež též na zámku posluhovala, a těm dvěma se narodil jednoho dne synek Jiřík. V té době hnízdil na hradní věži pár sokolů a přesně ve stejné chvíli, kdy se narodil malý kuchtík, vyklubalo se z jednoho ze tří vajíček mládě. Král, tehdy ještě velice mladý, o tom hnízdě věděl. Rád poznával nové chutě, a jednou dostal chuť na sokolí vejce. Poručil hnízdo sundat a vajíčka připravit ke snídani. 

Pokračovat ve čtení →

Jak zlá královna ke kouzelnému zrcadlu přišla

Kdysi dávno, bude to už ale opravdu hodně let, bylo jedno království plné lesů a zvířátek, ale i nadpřirozených bytostí a sil. Tomu království vládl hodný král se svou královnou a ti si odjakživa přáli mít děťátko. Jenže štěstěna jim dlouhá léta nepřála. Nakonec se však přece radovali z malé holčičky se sněhobílou pletí. Dali jí jméno Sněhurka. Neradovali se však dlouho. Královna chvíli po narození dcerky těžce ochořela a zemřela. 

Pokračovat ve čtení →
Nahoru