Vysoko nad zelenými údolími a modravou oblohou poletoval majestátní orel jménem Bruno. Létal po širém nebi a hledal něco k snědku. Opravdu už měl hlad a byl právě čas večeře!
Pokračovat ve čtení →Orel Bruno
Natálka bruslí
Jedno mrazivé zimní ráno dostal tatínek malé Natálky nápad. Protože jeho dcera dostala k Vánocům brusle na led, po kterých tolik toužila, půjdou si je dnes spolu vyzkoušet. Jezero zamrzlo a byl ten pravý čas naučit se bruslit.
Pokračovat ve čtení →Zajíc a liška
Byl nádherný slunečný den a liška Ryška se vydala do lesa na procházku. Inu, i dnes se asi chystala někoho napálit. Jak si tak kráčela, začala mít hlad. Myslela si, že když se trochu napije z potůčku, zažene tím hlad, ale marně.
Pokračovat ve čtení →Plížáci – Milínovo druhé strašení
Minulé strašení se mi nepovedlo. Můj brácha Píhat to vyprávěl rodičům jako úžasný vtip. Jim to tak vtipné nepřišlo. Docela se zlobili a další noc mě poslali strašit o patro níž.
Pokračovat ve čtení →Jak se méďa probudil uprostřed zimy
Byla hluboká zima, všude plno sněhu. V medvědím brlohu bylo slyšet hlasité chrápání. Medvědi spali zimním spánkem. Ale co to? Někdo zamrkal do tmy, zívnul si a protáhnul se. Malý méďa vstával.
Pokračovat ve čtení →Dobrodružství na sáňkách
Byl mrazivý prázdninový den a město právě pohltila čerstvá sněhová pokrývka. Lednové slunce se třpytilo na zasněžených kopcích a cestách a vnášelo do města kouzelnou atmosféru. Tento den byl ideální na sáňkování!
Pokračovat ve čtení →Pololetní vysvědčení
V den, kdy si měli žáci převzít pololetní vysvědčení, Pepíka neobyčejně silně bolel žaludek. Nebo že by to bylo spíše svědomí? Svým rodičům totiž neřekl, že z matiky bude mít čtyřku. Všelijak se vymlouval a chtěl, aby ho rodiče nechali doma. No ti nesouhlasili. Jen ať pěkně jde pro vysvědčení a pak po obědě půjdou k lékaři.
Pokračovat ve čtení →Daníkova dobrodružná cesta
Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal. Nejdříve pojedou tramvají na Václavské náměstí. Pak půjdou pěšky směrem k Národnímu muzeu a soše svatého Václava, o kterém se učili ve škole.
Pokračovat ve čtení →Jak si zvířátka poradila s požárem
Nastalo sucho. Období, kdy mraky dávno nikdo neviděl. I sluníčko pálilo mnohem více. Zvířátka v lese se schovávala ve stínu borovic a chodila se zchladit do nejbližšího potoka. Teplo ale nebylo to jediné, co jim dělalo starosti. To, že dlouho nepršelo, znamenalo, že se může občas někde objevit požár. A to se taky v borovicovém lese stalo.
Pokračovat ve čtení →Sněhové prokletí
Určitě znáte pohádku o Šípkové Růžence. Princezna spala dlouhým spánkem na zámku, který obklopovaly husté trny. Princezně Marině se stalo něco podobného. Její otec urazil všemocnou paní Zimu a ta za trest uvrhla na jeho království takovou sněhovou chumelenici, že celé království zavál sníh. Lidé v království se proměnili v ledové sochy a marně čekali na osvobození.
Pokračovat ve čtení →Sluneční princezna
Vysoko na obloze nás každé ráno vítá naše nejjasnější hvězda, která je k nám, lidem na Zemi, nejblíže. Tato hvězda nás nejenže ráno probouzí a posílá k nám své lechtivé paprsky, ale v teplých ročních období, jako jsou kvetoucí jaro a teplé léto, nás i příjemně zahřívá, či dokonce potrápí svými horkými slunečními paprsky.
Pokračovat ve čtení →Zubatá strašidla: Návštěva čaroděje Budíka
Byl školní den jako každý jiný, přesto se dnes Bubík se Zubomilou těšili do školy o hodně víc než obvykle.
Pokračovat ve čtení →Čarodějnický speciál Zubatých strašidel
Zdál se vám někdy nějaký bláznivý sen? Tak považte, co se jednou o čarodějnicích zdálo v noci Bubíkovi.
Všude byl sníh a foukal ledový vítr. Bubík stál na zahradě před domem jenom v zelených trenýrkách a nátělníku. Na hlavě měl věnec z pampelišek, tulipánů, narcisů a šeříku. Mrazem mu květy ale uvadly, tak to vypadalo, jako když má na hlavě dlouhé vlasy z květin.
Pokračovat ve čtení →Jasnička a prokletá věž
Kdysi dávno stála jedna vysoká hora a za tou horou bylo malé městečko. Tomu městečku vládl spravedlivý vládce, který si přál, aby jeho lid byl spokojený a šťastný. A to se mu i dařilo. Lidé si žili šťastně, vždy měli všechno, co potřebovali. Jediné, co je však začalo trápit, bylo počasí.
Pokračovat ve čtení →Neposlušná sněhová vločka
Zamysleli jste se někdy nad tím, kde žijí sněhové vločky předtím, než dopadnou na zem a ozdobí nám krajinu bílou pokrývkou? Ne? Tak poslouchejte! Sněhové vločky žijí na jednom velkém oblaku. Přesně tam žila i sněhová vločka Amálka se svojí mámou.
Pokračovat ve čtení →