V jednom údolí obklopeném horami byla indiánská vesnice. Nebyla ani velká, ani malá, ale tak akorát, aby se tam všem obyvatelům žilo dobře. Z jedné hory tryskal pramen, který se měnil v řeku. Ta se táhla dolů do údolí, kde tvořila jezero.
Pokračovat ve čtení →Černá paní
Žili byli dva bratři, Jindřich a Bedřich. Jindřich se hrnul do každé práce, se vším si věděl rady a nikdy se ničeho nelekl. Zato Bedřich byl jeho pravý opak. Nejraději ležel v posteli nebo venku v chládku pod stromem a díval se, jak pracují ostatní.
Pokračovat ve čtení →Fotbalový zápas
Bylo slunečné sobotní odpoledne a fotbalové hřiště bylo plné hluku a dětského smíchu. Dnes měl chlapeček jménem Kristián další fotbalový zápas. Byl opravdu dobrý fotbalista a tvrdě trénoval – jak na trénincích, tak i doma s tatínkem na zahradě. Kiko, jak mu všichni říkali, byl ale nervózní.
Pokračovat ve čtení →Jasmínka a její osud
Kdysi v malé, ale zato překrásné zemi žil král se svou královnou. Královna měla potíže otěhotnět, ale nakonec se jim přece jen – snad štěstím či zázrakem – podařilo počít dítě. Jedné zimní noci, za úplňku, přivedla královna na svět dcerušku. Pojmenovali ji Jasmínka.
Pokračovat ve čtení →Orel Bruno
Vysoko nad zelenými údolími a modravou oblohou poletoval majestátní orel jménem Bruno. Létal po širém nebi a hledal něco k snědku. Opravdu už měl hlad a byl právě čas večeře!
Pokračovat ve čtení →Pohádka o robůtkovi na výrobu čokolády
Sluníčka bylo čím dál víc a vylákalo ven i starého pana vědce, který seděl před svým domem na oblíbené lavičce a vyhříval se. Vedle něj seděl malý Jiřík, který panu vědci vyprávěl, jak se mu v noci zdál sen o čokoládě.
Pokračovat ve čtení →Natálka bruslí
Jedno mrazivé zimní ráno dostal tatínek malé Natálky nápad. Protože jeho dcera dostala k Vánocům brusle na led, po kterých tolik toužila, půjdou si je dnes spolu vyzkoušet. Jezero zamrzlo a byl ten pravý čas naučit se bruslit.
Pokračovat ve čtení →Zajíc a liška
Byl nádherný slunečný den a liška Ryška se vydala do lesa na procházku. Inu, i dnes se asi chystala někoho napálit. Jak si tak kráčela, začala mít hlad. Myslela si, že když se trochu napije z potůčku, zažene tím hlad, ale marně.
Pokračovat ve čtení →Plížáci – Milínovo druhé strašení
Minulé strašení se mi nepovedlo. Můj brácha Píhat to vyprávěl rodičům jako úžasný vtip. Jim to tak vtipné nepřišlo. Docela se zlobili a další noc mě poslali strašit o patro níž.
Pokračovat ve čtení →Jak se méďa probudil uprostřed zimy
Byla hluboká zima, všude plno sněhu. V medvědím brlohu bylo slyšet hlasité chrápání. Medvědi spali zimním spánkem. Ale co to? Někdo zamrkal do tmy, zívnul si a protáhnul se. Malý méďa vstával.
Pokračovat ve čtení →Dobrodružství na sáňkách
Byl mrazivý prázdninový den a město právě pohltila čerstvá sněhová pokrývka. Lednové slunce se třpytilo na zasněžených kopcích a cestách a vnášelo do města kouzelnou atmosféru. Tento den byl ideální na sáňkování!
Pokračovat ve čtení →Pololetní vysvědčení
V den, kdy si měli žáci převzít pololetní vysvědčení, Pepíka neobyčejně silně bolel žaludek. Nebo že by to bylo spíše svědomí? Svým rodičům totiž neřekl, že z matiky bude mít čtyřku. Všelijak se vymlouval a chtěl, aby ho rodiče nechali doma. No ti nesouhlasili. Jen ať pěkně jde pro vysvědčení a pak po obědě půjdou k lékaři.
Pokračovat ve čtení →Daníkova dobrodružná cesta
Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal. Nejdříve pojedou tramvají na Václavské náměstí. Pak půjdou pěšky směrem k Národnímu muzeu a soše svatého Václava, o kterém se učili ve škole.
Pokračovat ve čtení →Jak si zvířátka poradila s požárem
Nastalo sucho. Období, kdy mraky dávno nikdo neviděl. I sluníčko pálilo mnohem více. Zvířátka v lese se schovávala ve stínu borovic a chodila se zchladit do nejbližšího potoka. Teplo ale nebylo to jediné, co jim dělalo starosti. To, že dlouho nepršelo, znamenalo, že se může občas někde objevit požár. A to se taky v borovicovém lese stalo.
Pokračovat ve čtení →Sněhové prokletí
Určitě znáte pohádku o Šípkové Růžence. Princezna spala dlouhým spánkem na zámku, který obklopovaly husté trny. Princezně Marině se stalo něco podobného. Její otec urazil všemocnou paní Zimu a ta za trest uvrhla na jeho království takovou sněhovou chumelenici, že celé království zavál sníh. Lidé v království se proměnili v ledové sochy a marně čekali na osvobození.
Pokračovat ve čtení →













