Na jedné farmě ležící v krásné přírodě bydlela malá rodinka. Tato rodina přežívala díky prodeji plodin, které se urodily na jejich poli, a díky prodeji mléka, které dávala jejich kravka.
Tahle pohádka je pro členy Pohádkozemě.
Daleko předaleko na jednom moři leží ostrov, kam lidské oko nedohlédne. Na mapách vypadá stejně jako jakýkoli jiný ostrov, ale přitom je vlastně úplně jiný. Žijí na něm totiž pořád dinosauři, o kterých si lidé myslí, že už dávno vyhynuli. Žije tam také malý dinosauřík jménem Dino, který teprve poznává, jak to v jejich světě chodí.
Pokračovat ve čtení →
Byli dva mocní kouzelníci Čáryfuk a Kouzlomil. Dlouhou dobu se tito dva kouzelníci přátelili a ve svých domech nedaleko od sebe se navštěvovali. Poté ale mezi ně vklouzla soupeřivost a závist.
Pokračovat ve čtení →
Po nebi si klidně pluly mráčky. Mezi nimi byl jeden nadýchaný, zářivě bílý mráček, kterému říkali Kapička. To proto, že když plul po nebi, měl přesně takový tvar – jako veliká kapička vody.
Tahle pohádka je pro členy Pohádkozemě.
„Maminko, maminko! Slyšíš to? Hasiči mají výjezd. Musím jim jít pomoci.“ Prosebný hlásek doléhal ze zahrady až k maminčiným uším do kuchyně. „Ale, Honzíku, mají teď moc práce. Ty jsi moc malý. Půjdeš za nimi, až budou mít více času,“ odpověděla nesmlouvavě maminka.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese bydlel ježek Bobo. To jméno si vybral sám a měl ho docela rád. Stejně tak miloval les, ve kterém bydlel. Listí tu šumělo, bublal potůček, ostatní zvířátka si povídala. Přesto ho ale něco trápilo. Připadal si velmi sám a opuštěný.
Pokračovat ve čtení →
Ve dvou krajinách na kopcích, které od sebe byly na dohled, stály dva hrady. Jeden byl postavený celý ze zlata. Na dálku zářil a okázale se tyčil na kopci. Pro pohled na tento hrad by si nikdo ani nevšiml ošuntělého hradu na kopci hned vedle.
Pokračovat ve čtení →
V jednom mlýně nedaleko rybníka a poblíž lesa žil mlynář se svojí dcerou Maruškou. Žili skromně, peněz mnoho neměli, ale nikdy si na nic nestěžovali. Měli jeden druhého a to pro ně bylo to nejvzácnější.
Pokračovat ve čtení →
Po studené zimě tu konečně bylo jaro. Honza s Aničkou se těšili, jak si užijou víkend u tety na chalupě. Všechno akorát rozkvétalo a všude to vonělo jarem a dobrodružstvím. A když měli chvilku čas, zalezli si do staré kůlny, ve které se vždycky našlo něco zajímavého.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno, pradávno v našem světě lidí žily i kouzelné postavičky, jako čarodějnice, skřítkové či hroziví draci, ba i trpaslíci. Hluboko v dalekých horách byla ukryta jedna malá dolinka, kde žila velká skupina trpaslíků, která byla známá svou láskou ke zlatu.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden oceán a v něm si plavala mořská víla Koralinka. Každý den měla spoustu práce. Zametala korálové útesy, povídala si s hejnem rybiček, rozplétala chapadla chobotnicím, brousila klepeta krabům. Nebylo dne, kdy by se nudila. Právě naopak.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček, který ze všeho nejradši kreslil. Jmenoval se Tomášek a v celém pokojíčku měl samé papíry, fixy, pastelky, vodovky, voskovky, fixy na kamínky a spoustu dalších barviček, jaké si jen dovedete představit.
Pokračovat ve čtení →
Za devatero horami, osmero řekami a sedmero lukami se nachází les Kvapilov. V tomto lese bydlí spousta zvířátek. Důležitými obyvateli každého lesa jsou mravenečci, kteří celé dny pilně pracují. Také v Kvapilově žila velká mravenčí rodina se svojí mravenčí královnou. Všichni mravenci si královnu předcházeli a pomáhali jí se vším, seč jim síly stačily.
Pokračovat ve čtení →
Nad malým jihočeským městečkem žil jeden mráček. Byl maličký, zvesela si plul po obloze a pozoroval krásy světa. Miloval sledovat řeky, které se krajinou kroutily jako had. Velké lesy, které z výšky vypadaly jako mech.
Pokračovat ve čtení →
Na pastvě vysoko v kopcích žila kravička jménem Josefína. Nežila tam sama. Na pastvu brzy ráno chodila se svým stádem a farmářem Tomem. Možná si řeknete, co tak může kravička celý dlouhý den na pastvě dělat. Ale pro kravičku je to druhý domov. Josefína to na pastvě milovala.
Pokračovat ve čtení →