Vítejte u Broučka v chaloupce pod jalovcem

Slunko bylo u samého západu, a svatojanští broučci vstávali. Maminka už byla v kuchyni a vařila snídani. Tatínek už také nespal. Ležel ještě v posteli a hezky si hověl. Brouček pak přelezl ze své postýlky na maminčinu, tam se to pěkněji spalo, lehl si pěkně na zádečka, zdvihl všecky nožičky do povětří a počal se houpat: houp, houp, houpy, houp. Ale najednou se to jaksi trochu moc rozhouplo, houpy, houp a už ležel Brouček na zemi a křičel, co mu jen hrdlo stačilo.

Pokračovat ve čtení →

O pejskovi a kočičce, jak psali psaní děvčatům do Nymburka

Jak-psali-devcatum-do-Nymburka

Bylo to zrovna tak někdy v lednu, leželi pejsek s kočičkou každý ve své postýlce a povídali si o zimě.

„Nějak se mně ani nechce z té teplé postele ven,“ povídá pejsek, „já mám zimu rád, zvlášť když je takhle dost sněhu, ale nesmí být ta zima tuze moc veliká. Já nevím, jestli se ti to také někdy stane, ale když mně vleze sníh mezi prsty a já ho mám potom plné tlapičky, to je tuze nepříjemné. To ti tak tuze zebe“.

„To já znám,“ řekla kočička, „to je tuze nepříjemné. Ale teďka mám nožičky tak pěkně zahřáté, horké, div že se mně z nich nekouří. Ono je v posteli tak pěkně, když je zima, že se mně ani vstávat nechce.“

Pokračovat ve čtení →

Ptáče na útěku

Žilo bylo jednou jedno malé ptáče, které toužilo objevovat svět. Jeho maminka mu však zakazovala opustit hnízdo, protože ještě neumělo létat. Ptáče se na ni za to zlobilo a hledalo důvody, proč hnízdo opustit. Jednou se rozhodlo zkusit štěstí u moudré sovy, bylo přesvědčené, že ta mu dá určitě za pravdu a řekne, ať se vydá do světa. Ke svému zklamání však zjistilo, že ani moudrá sova s opuštěním hnízda nesouhlasí, dokud se ptáče nenaučí létat.

Pokračovat ve čtení →

Neponaučitelná pyšná vrána a bystrá liška

Po světě chodí několik milionů lidí a stejně tak zde žije i několik mnoho milionů druhů živočichů a rostlin. Jedním z nich je i neponaučitelná pyšná vrána a dalším bystrá liška. Tato dvě zvířátka žijí v jehličnatém lese, kde panuje přátelská nálada. Avšak jednoho dne to kouzlo přátelské nálady pominulo. Co se stalo? Na to se dnes společně podíváme.

Pokračovat ve čtení →

Darebák Jára na hřišti

Přišlo jaro a spolu s rozkvetlými stromy se probouzely i první z jarních kytiček. Zahrady, louky, parky, ale i dětská hřiště jimi byla posetá. Tudle sedmikráska a támhle zase pampeliška. Na větvičkách stromů si též prozpěvovali ptáčci a někteří poskakovali po zelené travičce a hledali potravu pro svá právě narozená mláďátka, jenž s otevřenými zobáčky netrpělivě čekala v hnízdech.

Pokračovat ve čtení →

Flandil a jeho první den ve školce

Velké letní prázdniny utekly jako voda a malý šneček jménem Flandil se mohl začít připravovat k nástupu do školky. Byla to pro něj velká novinka, protože tam byl zatím jen jednou – u zápisu. Nevěděl, co ho čeká, zda si tam najde kamarády, jestli se mu tam budou líbit hračky, anebo jestli mu nebude smutno po mamince a tatínkovi. Tyto otázky se mu honily v hlavě pořád dokola.

Pokračovat ve čtení →

Chamtivý farmář a dýňové semínko

Na světě je městečko a poblíž toho městečka i malá vesnička, v níž jednou žili i dva farmáři. Jeden z nich byl velmi chudý, avšak pro druhé by se rozdal. Ačkoliv měl všeho málo, dělil se i o to málo. Bohatý farmář byl pravým opakem toho chudého. Vlastnil sice krásný a honosný statek, farmu, které se dařilo, ale nikdy nikomu nepomohl v nouzi. Tento farmář měl pověst chamtivce ve vesnici, v níž žil, ale i v sousedním městečku.

Pokračovat ve čtení →