O zatoulaném Štístku

Na jedné farmě ležící v krásné přírodě bydlela malá rodinka. Tato rodina přežívala díky prodeji plodin, které se urodily na jejich poli, a díky prodeji mléka, které dávala jejich kravka.

Farma to bylo skromná, a proto i rodinka žila velmi skromně. Lidé k nim ale chodili nakupovat velmi rádi. Zákazník se vždy rád vrací do krásného prostředí, kde koupí kvalitní potraviny, které mu prodá milý člověk. 

Toho roku se farmáři příliš nedařilo. Ke konci jara udeřily mrazy a v létě zas časté přívalové deště, které zničily téměř celou úrodu. Kravka omarodila, a tak přestala dávat mléko. Zkrátka se jim smůla lepila na paty.

„Maminko,“ pravil jednoho dne farmář, „jestli to takhle půjde dál, tak příští rok už nezasejeme.“

„Proboha, a z čeho budeme žít?“ zděsila se farmářka.

Farmář začínal propadat obavám z toho, jak uživí svou ženu a dceru Bětku. Začátek nové sezóny stále nevypadal pro úrodu dobře, ale farmář si řekl, že se jen tak nevzdá.

Jednoho rána vyšla Bětka na zápraží a na zemi uviděla ležet krásný čtyřlístek. Velmi se potěšila a běžela ho ukázat mamince. Čtyřlístek viděla poprvé v životě. Je to velká vzácnost.

Toho odpoledne se jakýmsi zázrakem uzdravila kravka a začala opět dávat mléko. Farmář to vyhlásil ve vesnici a lidé opět začali chodit nakupovat. Bylo až s podivem, jak velké množství mléka kravka najednou dávala.

Následujícího dne ráno vyšel na zápraží jako první farmář. Podíval se pod nohy a musel se pousmát. „No podívejme. Tak krásný čtyřlístek jsem dávno neviděl,“ pomyslel si.