V hlubokém lesíku, plném dubů a javorů, žila rodinka Bodlinkových- maminky, tatínka a popleteného Honzíka. Proto, když ho maminka posílala pro ostružiny nebo lesní jahody, mu vždy kladla na srdce:
„Nechoď dál než ke starému dubu. Tam začíná houština, a v té se snadno ztratíš.“
Pokračovat ve čtení →Tak jako každé ráno beruška Karolínka vstala z postele a hned si to zamířila k zrcadlu. Pokaždé se nemohla dočkat, až se na sebe podívá a pomyslí si, jak je krásná.
Pokračovat ve čtení →Mraveneček Lojza ten den nemohl dospat. Byla totiž sobota, a to znamenalo jediné – v osm se rozezvoní zvonek a za dveřmi bude stát jeho kamarád Pepík v plné polní připraven na nové lesní dobrodružství. Dnes se však těšil ještě o něco víc, protože chtěl kamarádovi ukázat koloběžku, kterou mu tatínek vyrobil.
Pokračovat ve čtení →Nastal večer, na který všichni dlouho a netrpělivě čekali. Večer, který se měl stát nezapomenutelným, a to zejména pro toho malého tvorečka – broučka. Tím dlouho očekávaným večerem byl právě ten, kdy se měl brouček vydat s ostatními na noční oblohu, aby poprvé svítil lidem.
Pokračovat ve čtení →Jednoho večera, když slunce zapadalo za obzor, byl slyšet pláč po celém lese. To se právě v chaloupce pod jalovcem narodil svatojanským broučkům malý brouček. Zanedlouho se tu radostnou novinu dozvědělo celé okolí. Všichni z této události měli velikou radost, protože věděli, že jim brouček pomůže v noci svítit lidem.
Pokračovat ve čtení →