Šneček Neček

Byl jednou jeden šneček, který se jmenoval Neček. Tento malý šnek žil pod malinovým keřem v listnatém lese, kde si spokojeně nažíval ve svém maličkém domku, který na sobě nosil. Jak víme, šneci mají na zádech ulitu, která slouží jako jejich domeček a zároveň i jako skrýš před okolním světem.

Šneček Neček je býložravec, tak jako všichni šnečci, a nejvíce si pochutnal na chutné zelenince či ovoci. Jednoho dne se vydal na výpravu. Chtěl si totiž pochutnat na mrkvičce, která rostla za lesem v maličké zahradě. Alespoň tak mu to řekla kámoška včelka Bizi, která tam chodila opylovat kvítky. Věděl, že mu to potrvá déle, protože je pomalý, ale nevzdával se.

A tak putoval lesem, rozhodnutý pochutnat si na dobré mrkvičce. „Ahoj, nevíš jak daleko to ještě je do zahrádky plné mrkviček?“ zeptal se šneček Neček broučka, na kterého cestou narazil. Ten jen zakroutil hlavou a zalezl do dřeva. Šnek tedy pokračoval dále ve své výpravě.

„Ahoj Nečku!“ přiletěla k němu jeho kámoška včelka.

„Ahoj Bizi!“ přivítal svou kámošku šneček. Kámoška včelka mu pak řekla, že za chvilku už bude u jeskyně, kde půjde doprava, projde kolem pár stromků a tam už je zahrádka. Šneček Neček jí poděkoval a kámoška včelka se vydala dále opylovat kvítky.

A tak putoval a putoval po travičce, co mu jen síly stačily. Zvedl tykadélka a všiml si, že se před ním zjevila velká jeskyně. „Táák a za chvilku budu na zahrádce!“ zvolal šneček radostí a u jeskyně zabočil doprava. Když vtom se před šnečkem zjevila velká zrzavá liška. Jo, lišky jsou mazaná zvířata.

„Kampak, kampak, šnečku?“ zeptala se ho liška s falešným úsměvem. Šneček lišce opatrně odpověděl: „Do zahrádky jdu.“ Bál se jí. „Já tě tam zavedu!“ zvolala liška. Šneček jí poděkoval za pomoc, ale odmítl, věděl, že liškám se nedá věřit. Schoval se do své ulity a čekal, až liška odejde.

No liška čekala a čekala, než šneček vyleze ze svého domečku. Určitě měla něco za lubem. Co když ho spapá? Šneček pomaličku vykoukl ze své ulity. Tehdy ho liška popadla svými drápy a nechtěla pustit.

„Pomoc!“ zakřičel šneček Neček. Vtom se tam zjevila jeho kámoška včelka a začala lišce bzučet kolem uší. „Jdi pryč, zlá liško, jinak tě štípnu!“ řekla včelka Bizy. Liška se jen zasmála: „A co! Co mi může udělat jedna taková malá včelka!“ řekla. Najednou se kolem včelky Bizy zjevil celý houf včel. Její rodina jí přišla pomoci zachránit šnečka! Liška se tak vyplašila, že šnečka Nečka pustila a ztratila se v lese.

Šneček byl svým přátelům za záchranu velmi vděčný. Šnečka Nečka pak včelka doprovodila až do zahrádky. A tam si včelky opylovaly kvítky a šneček si pochutnal na mrkvičce. Byl rád, že se na svou kámošku může spolehnout, a věděl, že kdyby cokoli potřebovala, je tu i on pro ni.