Advent je krásný čas čtyř týdnů před Vánoci, kdy se připravujeme na příchod Ježíška. Patří k němu adventní kalendář i věnec, pečení cukroví a u nás na Pohádkozemi taky adventní pohádky. S každou naší adventní pohádkou bude Ježíšek zas o den blíž.
Adventní pohádka 24. z 24
Konečně se ozvalo zacinkání zvonečku. Andělka se skřítkem radostně a plní očekávání spěchali ke stromečku. Ten zářil světýlky do tmy obýváku a vrhal stíny na úhledně zabalené krabice a balíčky poskládané na zemi.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 23. z 24
Když se na obloze objevila první hvězda, Andělka s rodinou a skřítkem usedla ke stolu. Měli výbornou polévku, řízky a bramborový salát a tatínek smaženého kapra, toho on tuze rád.
Pokračovat ve čtení →
Ahojte! Jmenuji se Diana a mám čtyři starší sourozence. Je vám jasné, že být nejmladším v rodině není žádná výhra. Neustále mě posílají pryč za hračkami, pořád mi říkají, že ničemu nerozumím nebo že nemám otravovat dospěláky. Je to docela o ničem. Tyto Vánoce jsem se ale rozhodla, že jim všem dokážu, že už jsem velká. A vím i jak! Na Štědrý večer nebudu spát a vydržím vzhůru až do půlnoci, abych s celou rodinou mohla jít na půlnoční mši.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 22. z 24
Večer pomáhala Andělka vánočně prostírat stůl.
„A ještě šupinku,“ připomněla maminka a podala Andělce několik rybích šupinek.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 21. z 24
„Ještě než bude večeře, rozkrojíme jablíčko,“ řekla maminka a přinesla na stůl prkýnko s jablíčkem.
„Cože? K večeři bude jenom jablko?“ polekal se skřítek.
Pokračovat ve čtení →
Před obchodním domem prodávali vánoční stromky. Byl tam i jeden malý, ošklivý, s povislými větvemi. Tento stromek byl smutný, protože se bál, že si ho nikdo nevezme, zůstane trčet před obchodním domem a nikdy nezažije Vánoce v plné slávě, vyzdobený a vyparáděný. Tak to vskutku i vypadalo. Lidé přicházeli a odcházeli, vybírali si pěkné a velké vánoční stromky a on zůstával stále stát, aniž by si ho někdo všiml.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 20. z 24
„Štědrý den je den plný kouzel a zázraků,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi, když spolu sledovali, jak si tatínek chystá lití olova. „Lidé věřili, že se tento den dá zjistit, jaký bude další rok. Jako jestli budou mít štěstí, jestli budou zdraví a tak.“
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 19. z 24
Na Štědrý den myslíme také na naše zvířata. Dříve jim hospodáři dávali také dobroty, aby i jejich zvířata měla hezký Štědrý den. Proto i Andělka obcházela venku všechna, která mohla. Ptáčkům dosypala do krmítka slunečnici, králíkům u babičky nadělila mrkvičku a kocourovi jeho oblíbené jídlo. Donesla i za plot talíř masa pro toulavé kočičky, které v zimě spolu s babičkou přikrmovaly.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 17. z 24
Andělka přemýšlela, kam se skřítek ztratil. Ale za chvilku se pootevřely dveře a zvenku přiskákal skřítek na umělém sobovi.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 16. z 24
„Moc se mi líbil Grinch,“ rozhodl se nakonec po televizním odpoledni plném pohádek skřítek.
„Jo, něčím se ti podobá.“
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 15. z 24
Andělka seděla na kanapi a sledovala televizi. Za chvilku už kolem ní poletoval skřítek.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 14. z 24
„Na Vánocích jsou kouzelné také koledy,“ povídala Andělka skřítkovi.
„Co to je?“
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 13. z 24
Andělka se skřítkem zdobili stromeček. Skřítek si prohlížel užasle ozdoby a žasnul nad tou nádherou.
Pokračovat ve čtení →
Adventní pohádka 12. z 24
Když Andělčin táta přinesl domů zelenou jedličku, skřítek se nestačil divit.
„Tak větve a roští byly málo? Teď tu s námi bude bydlet ještě strom?“
Pokračovat ve čtení →