Haló, haló, škola volá! Děti, nebojte se, v našich pohádkových lavicích se učíme rádi. Všechny děti (a nejenom děti) zažívají ve školních lavicích ta pravá studijní dobrodružství. Přijďte za námi do vyučování, určitě se s námi něčemu zajímavému přiučíte.
Ve dvou krajinách na kopcích, které od sebe byly na dohled, stály dva hrady. Jeden byl postavený celý ze zlata. Na dálku zářil a okázale se tyčil na kopci. Pro pohled na tento hrad by si nikdo ani nevšiml ošuntělého hradu na kopci hned vedle.
Pokračovat ve čtení →
V jednom mlýně nedaleko rybníka a poblíž lesa žil mlynář se svojí dcerou Maruškou. Žili skromně, peněz mnoho neměli, ale nikdy si na nic nestěžovali. Měli jeden druhého a to pro ně bylo to nejvzácnější.
Pokračovat ve čtení →
Po studené zimě tu konečně bylo jaro. Honza s Aničkou se těšili, jak si užijou víkend u tety na chalupě. Všechno akorát rozkvétalo a všude to vonělo jarem a dobrodružstvím. A když měli chvilku čas, zalezli si do staré kůlny, ve které se vždycky našlo něco zajímavého.
Pokračovat ve čtení →
Pod javorovým kopcem stála ves. Čtyřicet chalup, kostelík, hospoda, škola. Z komínů se kouřilo, ve dvorech kdákaly slepice, od salaše bylo slyšet zvonky ovcí. V jedné chalupě bydlel tatínek s maminkou a se dvěma dcerama. Starší Jaruška měla devět let, mladší Maruška, sedm.
Pokračovat ve čtení →
Natálka s Emou se už dlouho těšily, až pojedou s rodiči na prázdniny. Každý rok vyrážely na malou horskou chatu, kde to měly tak rády. Jen co na chatu dorazily, rodiče šli vybalovat. Ale holky už měly v plánu vyrazit do lesa, který začínal hned za plotem zahrady.
Pokračovat ve čtení →
Na kopcích už odedávna stojí hrady. Na těch samých kopcích, kde se ráno drží mlha a večer k nim zavane vůně lesa. Každý hrad je trochu jiný, ale jedno mají společné, jsou tak trochu zapomenuté. Ať už jde o Starý hrad s popadanou hradbou, Kamenný hrad s těžkou branou, která se už dávno neotevřela, nebo o Malý hrad, který má jen jednu věž, ale zato výhled až dolů k řece.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna maličká chaloupka, ve které bydleli dědeček s babičkou. Žili tam velmi šťastně a spokojeně. Měli před chaloupkou překrásnou zahrádku, na které oba pracovali. Rostlo v ní plno ovocných stromů a pestrého kvítí.
Pokračovat ve čtení →
Katka a Radka byly sestry, které každé léto trávily u své babičky na vesnici. Babička měla starý domeček obklopený zahradou plnou voňavých bylinek, slunečnic a ovocných stromů. Každé ráno je budil zpěv ptáků a vůně čerstvě upečeného chleba.
Pokračovat ve čtení →
Převyprávěno podle pověsti z údolí Doubravy Čertův stolec, upraveno pro dětské publikum.
V údolí řeky Doubravy najdete jeskyni ve skále, ve které kdysi dávno žil starý poustevník. Měl rád klid a ticho přírody, žil skromně a dodržoval půsty přesně podle toho, jak mu jeho víra nakazovala.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal. Nejdříve pojedou tramvají na Václavské náměstí. Pak půjdou pěšky směrem k Národnímu muzeu a soše svatého Václava, o kterém se učili ve škole.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žil jeden švec, který šil boty. Ale nikdo je nekupoval, a tak na ševce přišla bída. Neměl na jídlo, a protože nevěděl, jak by uživil sebe, svou ženu a děti, rozhodl se upsat vlastní krví čertu. Jen na to pomyslil, čert tu hnedka byl i se smlouvičkou. Švec podepsal a upsal se tak s celou rodinou peklu.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá veselá holčička jménem Hanka. Ale netrávila svůj čas u počítače ani s panenkami – místo toho byla nejraději s maminkou v kuchyni. Když nebyla ve škole, společně pekly nejrůznější chutné koláče a z jejich kuchyně se linula sladká vůně. Nejedna pekárna nebo cukrárna by jim mohla závidět.
Pokračovat ve čtení →
Pohádka na motivy pověsti z údolí Doubravy.
O údolí řeky Doubravky se už po mnoho let traduje pověst o černém muži, který tudy chodí se psem. Prý se zjevuje lidem pokorným, kterým dokáže pomoct. Dlouho tomu nikdo nevěřil, kdyby se jednou dvěma sestrám nepřihodil podivný příběh, který vám nyní chci vypravovat.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žilo mnoho různých zvířátek. Ta spolu chodila do lesní školky a školy, odpoledne spolu běhala po lese a hrála si.
Pokračovat ve čtení →
V jednom údolí obklopeném horami byla indiánská vesnice. Nebyla ani velká, ani malá, ale tak akorát, aby se tam všem obyvatelům žilo dobře. Z jedné hory tryskal pramen, který se měnil v řeku. Ta se táhla dolů do údolí, kde tvořila jezero.
Pokračovat ve čtení →