Haló, haló, škola volá! Děti, nebojte se, v našich pohádkových lavicích se učíme rádi. Všechny děti (a nejenom děti) zažívají ve školních lavicích ta pravá studijní dobrodružství. Přijďte za námi do vyučování, určitě se s námi něčemu zajímavému přiučíte.
V jednom údolí obklopeném horami byla indiánská vesnice. Nebyla ani velká, ani malá, ale tak akorát, aby se tam všem obyvatelům žilo dobře. Z jedné hory tryskal pramen, který se měnil v řeku. Ta se táhla dolů do údolí, kde tvořila jezero.
Pokračovat ve čtení →
Žili byli dva bratři, Jindřich a Bedřich. Jindřich se hrnul do každé práce, se vším si věděl rady a nikdy se ničeho nelekl. Zato Bedřich byl jeho pravý opak. Nejraději ležel v posteli nebo venku v chládku pod stromem a díval se, jak pracují ostatní.
Pokračovat ve čtení →
Bylo slunečné sobotní odpoledne a fotbalové hřiště bylo plné hluku a dětského smíchu. Dnes měl chlapeček jménem Kristián další fotbalový zápas. Byl opravdu dobrý fotbalista a tvrdě trénoval – jak na trénincích, tak i doma s tatínkem na zahradě. Kiko, jak mu všichni říkali, byl ale nervózní.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal. Nejdříve pojedou tramvají na Václavské náměstí. Pak půjdou pěšky směrem k Národnímu muzeu a soše svatého Václava, o kterém se učili ve škole.
Pokračovat ve čtení →
Vysoko na obloze nás každé ráno vítá naše nejjasnější hvězda, která je k nám, lidem na Zemi, nejblíže. Tato hvězda nás nejenže ráno probouzí a posílá k nám své lechtivé paprsky, ale v teplých ročních období, jako jsou kvetoucí jaro a teplé léto, nás i příjemně zahřívá, či dokonce potrápí svými horkými slunečními paprsky.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno stála jedna vysoká hora a za tou horou bylo malé městečko. Tomu městečku vládl spravedlivý vládce, který si přál, aby jeho lid byl spokojený a šťastný. A to se mu i dařilo. Lidé si žili šťastně, vždy měli všechno, co potřebovali. Jediné, co je však začalo trápit, bylo počasí.
Pokračovat ve čtení →
Byl Silvestr a malý Dominik se už nemohl dočkat oslavy Nového roku. Budou hrát hry a společně se bavit. Jako každý rok s tatínkem zdobili obývací pokoj světýlky, barevnými balónky a nápisy„Šťastný Nový rok!“. Vzduchem se nesla radost a každý se těšil na silvestrovské oslavy a nadcházející Nový rok.
Pokračovat ve čtení →
Naše pohádka začíná úplně stejně jako každá jiná. V jednom království žil král se svou krásnou dcerou – princeznou Loretou. Žili tam vcelku spokojeně, dokud do království nepřiletěl drak. Usadil se kousek za městem v jeskyni. Král z toho byl smutný, protože, jak každý ví, draci žerou princezny. Ale zase se těšil z toho, že by se mohl objevit statečný hrdina, princ, který by princeznu zachránil, a byla by svatba. Jenže tady nastal problém.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, víte, jak vznikají rampouchy? Když do světa přijde chladná paní zima, teploty klesnou na bod mrazu a Perinbaba pokryje naši zemi studenou bílou přikrývkou, můžeme narazit i na přírodní úkazy, jako jsou rampouchy. Je to zmrzlá padající voda, jakási ledová lízátka „padající“ ze střech či visící ze stromů.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na veselého chlapečka Olivera z malého města, který miloval Vánoce. Každý rok spolu s celou rodinou zdobili dům a vytvářeli vlastní ozdoby. Miloval kouzlo Vánoc a to, jak všichni spolu dům a stromek zdobili. Letos však táta hodně pracoval a doma s ozdobami tolik pomoci nemohl.
Pokračovat ve čtení →
Bylo chladné prosincové ráno a škola se pomalu blížila ke konci. Bylo krátce před zahájením prázdnin a školy se měnily na kouzelné vánoční krajinky. Každá třída vytvářela všelijaké vánoční kresby plné třpytek či nosila ozdoby na vyzdobení svého stromku.
Pokračovat ve čtení →
V jeden chladný prosincový den se chlapeček jménem Oto vzbudil do krásné zasněžené krajinky. Okno zdobily třpytivé rampouchy, které visely ze střechy. Celou noc sněžilo a všechno kolem pokryla bílá třpytivá peřina. Byl víkend a to znamenalo, že chlapeček dnes do školy jít nemusel, a proto… jde stavět sněhuláka!
Pokračovat ve čtení →
Svátky jsou kouzelné. Hlavně ty vánoční. Pro některé jsou plné radosti, chutného jídla či dárků. Ne všichni však mají svátky tak šťastné a radostné nebo štědré. Proto je důležité rozdávat radost všude, kudy člověk jde, a pomáhat těm, kteří to potřebují. Skutečně potřebují.
Pokračovat ve čtení →
Když se mladý chlapec jménem Janek vrátil z války, jeho srdce bylo unavené, ale plné naděje, že znovu uvidí rodnou krajinu takovou, jakou si ji pamatoval – plnou smíchu, zpěvu a vůně kvetoucích sadů.
Pokračovat ve čtení →
Byl začátek prosince a pan Podzim se pomalu loučil s přírodou. Ve vzduchu jsme cítili chladný vánek a ulice začaly pomalu zdobit všelijaké vánoční ozdoby a třpytivá světýlka. Dětičky nedočkavě čekaly na Vánoce, co jim Ježíšek pod stromeček přinese.
Pokračovat ve čtení →