Byl den dětí a Matyáš se spolu s rodiči vydal do pohádkového lesa. Podaří se mu zachránit princeznu, uvězněnou zlým kouzelníkem v jeho hrádku?
Pokračovat ve čtení →Den dětí – Jak Matyáš zachránil princeznu
Pohádky o vílách
Víly – jsou krásné, umí kouzlit, některé mají dokonce křídla a je jich mnoho druhů. Pohádky o vílách vás vezmou k vílám květin, vílám, které tančí při měsíčku na louce, i ke zlým vílám, které jako sudičky předpovídají osud princům a princeznám. Stačí si vybrat některou z vílích pohádek, které jsme pro vás vykouzlili.
Kouzelný strom
Zubatá strašidla
Kousek za Strašidrnem stojí uprostřed louky starý vysoký strom. Říká se o něm, že je památný, protože tam stojí už mnoho a mnoho let. Je to dubisko jako hrom. Podle jedné pověsti na něm odpočíval ve svém netopýřím přestrojení sám upír Drákula.
Pokračovat ve čtení →O chlapečkovi, který všechny štípal
Jednou – někdy, někde – žil byl chlapeček, který se jmenoval Frantík. Ten chlapeček měl jednu špatnou vlastnost. Každého, koho mohl a na koho dosáhl, pokaždé štípnul. Kdyby to bylo jen tak z žertu, asi by se tomu všichni jenom zasmáli. Ale Frantík štípal tak silně, že to každého bolelo. Marně mu rodiče domlouvali, že to nemá dělat. Na Frantíka nic nezabíralo.
Pokračovat ve čtení →Jak kapka rosy naučila kamenné obry zbavovat se hněvu
V jedné zemi žily různé kouzelné bytosti a mezi nimi byli nejhlasitější kamenní obři. Jejich tělo bylo z kamene a když šli, bylo to slyšet široko daleko. A možná proto, že z kamene měli i srdce, byli plní hněvu. Často se prali a bouchali vším, co bylo kolem.
Pokračovat ve čtení →O holčičce, která si kousala nehty
„Nech ty nehty!“ opakovala maminka už více než po sté. Ale malá Magdalenka si stále křoupala a okusovala své prsty.
Pokračovat ve čtení →Dobrodružství Nikolky a Páji
V jednom domečku žili holčička Nikolka a chlapeček Pája. Byly to moc milé a veselé děti. Ze všeho nejradši se usmívaly, tancovaly, poskakovaly a zpívaly veselé písničky. Každý, kdo je viděl, se musel usmívat také.
Pokračovat ve čtení →Jak švec na čerta vyzrál
Kdysi dávno žil jeden švec, který šil boty. Ale nikdo je nekupoval, a tak na ševce přišla bída. Neměl na jídlo, a protože nevěděl, jak by uživil sebe, svou ženu a děti, rozhodl se upsat vlastní krví čertu. Jen na to pomyslil, čert tu hnedka byl i se smlouvičkou. Švec podepsal a upsal se tak s celou rodinou peklu.
Pokračovat ve čtení →O dvou nepořádníčcích
V jednom domečku bydleli dva skřítkové Rampy a Dampy. A ty dva hrozně nebavilo po sobě uklízet. Všechno to začalo prvním odhozeným obalem od sušenky.
Pokračovat ve čtení →Princezna na hrášku
Kdysi dávno stál uprostřed rozlehlých lesů a luk nádherný zámek s věžičkami tyčícími se až k oblakům. V něm žil mladý princ, jehož srdce toužilo po jediném – najít si pravou princeznu, která by s ním sdílela život. Nechtěl se spokojit s ledajakou nevěstou. Chtěl, aby jeho vyvolená byla skutečnou princeznou, s jemností a ctnostmi, které by nikdo nemohl zpochybnit.
Pokračovat ve čtení →Pohádka o bouřce
Bouřka – to je přehlídka elektřiny. I když elektriku kolem sebe nevidíme, je všude. Neschovává se jenom v zástrčce nebo v kabelech, její malé náboje dřímají ve všech věcech. O těch malých nábojích, těch neviditelných bleskáčcích, je tato pohádka.
Pokračovat ve čtení →Jak se méďa probudil uprostřed zimy
Byla hluboká zima, všude plno sněhu. V medvědím brlohu bylo slyšet hlasité chrápání. Medvědi spali zimním spánkem. Ale co to? Někdo zamrkal do tmy, zívnul si a protáhnul se. Malý méďa vstával.
Pokračovat ve čtení →Čarodějnický speciál Zubatých strašidel
Zdál se vám někdy nějaký bláznivý sen? Tak považte, co se jednou o čarodějnicích zdálo v noci Bubíkovi.
Všude byl sníh a foukal ledový vítr. Bubík stál na zahradě před domem jenom v zelených trenýrkách a nátělníku. Na hlavě měl věnec z pampelišek, tulipánů, narcisů a šeříku. Mrazem mu květy ale uvadly, tak to vypadalo, jako když má na hlavě dlouhé vlasy z květin.
Pokračovat ve čtení →Jasnička a prokletá věž
Kdysi dávno stála jedna vysoká hora a za tou horou bylo malé městečko. Tomu městečku vládl spravedlivý vládce, který si přál, aby jeho lid byl spokojený a šťastný. A to se mu i dařilo. Lidé si žili šťastně, vždy měli všechno, co potřebovali. Jediné, co je však začalo trápit, bylo počasí.
Pokračovat ve čtení →O chlapečkovi, který se nechtěl oblékat
Jistě jste už slyšeli o mnoha neposlušných dětech, ale vsadím se, že o Tomáškovi, který se nechtěl oblékat, jste ještě neslyšeli.
Pokračovat ve čtení →Země pokrytá zázraky
Milé děti, víte, jak vznikají rampouchy? Když do světa přijde chladná paní zima, teploty klesnou na bod mrazu a Perinbaba pokryje naši zemi studenou bílou přikrývkou, můžeme narazit i na přírodní úkazy, jako jsou rampouchy. Je to zmrzlá padající voda, jakási ledová lízátka „padající“ ze střech či visící ze stromů.
Pokračovat ve čtení →