„Nech ty nehty!“ opakovala maminka už více než po sté. Ale malá Magdalenka si stále křoupala a okusovala své prsty.
Marně jí rodiče vysvětlovali, že bude mít nehty ošklivé, že jí budou prstíky bolet a budou vypadat jako bambule. Magdalenka si nehty vesele kousala dál. Každým dnem to bylo horší a horší, dokázala si je ukousat skoro až do konce, že jí tam z nich nezbylo téměř nic.
A když došly nehty na rukou, pustila se do těch na nohou.
Babička často říkávala, že bude mít Magdalenka ruce a nohy jako vodník. Ti mají přece také prstíky jako bambulky. Tomu se Magdalenka hihňala a snila o tom, jaké by to bylo bydlet v rybníku pod vodou a celé dny si jen plavat mezi rybami.
Tatínek se ale rozhodl zakročit. Jednou odpoledne začal Magdalence vyprávět o různých zlozvycích, jaké lidé mají, a že toto chování je naprosto ošklivé. Zlozvyku je potřeba se zbavit. A on, tatínek, s tím Magdalence pomůže. Jednou mu za to poděkuje. Vždyť ošklivé ruce nejsou jediný problém. Kolik bacilů takhle Magdalenka sní ze svých ručiček? Ještě by mohla onemocnět.
Tatínek jí tedy namočil prsty nohou a rukou do pepře. Ale ani to Magdalence nezabránilo, aby si nehty kousala. Akorát jí pálila pusa, kýchala a prskala. A když jí prsty tatínek namočil do pepře podruhé, snadno a rychle si je umyla. A mohla směle pokračovat.
Maminka také zkusila Magdalenku vyléčit. Ukázala jí všechny své barevné laky na nehty. To se Magdalence moc líbilo.
„Chtěla bys mít také barevné nehtíky?“ ptala se maminka nadšeně.
Magdalenka si zamyšleně pohlodala nehet na palci a pak přikývla. Maminka natřela lakem na nehty to, co z nehtů zbylo a povídala: „Aby to vypadalo hezky a mohlas tam mít víc barvy, musíš si přestat kousat nehty.“
Magdalenka ale ani tak nepřestala. Kousala je i s lakem.
Další, kdo přišel s návrhem na léčbu, byla babička.
„Ať nosí Magdalenka rukavičky. Bude si připadat jako princezna a nebude moct nehty okusovat,“ povídala a hned jí běžela rukavičky koupit.
Magdička si rukavičky chvíli prohlížela, pak pokrčila rameny a odešla si hrát. Všichni už chtěli oslavovat, že babička našla lék. Jenže když se Magdalenka vrátila, špičky rukavic měla ustříhané a vesele si kousala nehty i v rukavicích. Babička prohlásila, že z toho snad bude mít smrt. Vždyť rukavice byly drahé a Magdalenka je takto zničila.
„A co jí ty prstíky uříznout?“ chechtal se dědeček.
Pročež se celá rodina začala na dědečka hněvat a nadávat, jako by mohl něco takového snad myslet vážně. Dědeček se dál hihňal a nic si z toho nedělal.
Magdalenka si vesele kousala nehty na rukou i na nohou dál. Až se stalo, co babička předpovídala. Z Magdalenčiných prstů se staly bambulky. A kdyby jen to. Magdalenka začala vypadat jedno ráno mnohem bledší než obvykle. Maminka se strachovala, že je nemocná, a vyrazila s Magdalenkou k lékaři.
Lékař Magdalenku prohlédl, chvíli se díval, jak si hryže nehty a pak jen smutně pokýval hlavou a něco napsal do papírů. Teprve po chvíli řekl mamince: „Z vaší dcery se stává vodník. Kousáním nehtů to začalo, teď bude zelenat, až vám zezelená docela. Na vašem místě bych jí koupil nějaký pěkný rybník nebo prostorné akvárium, aby se jí dobře dařilo.“
Maminka div neomdlela. Doma tu špatnou zprávu sdělila rodině. Tatínek prohlásil, že na to, aby koupil rybník nebo obří akvárium, jsou chudí. Babička prohlásila, že je varovala, že to takhle skončí. Kdyby ji poslouchali, jistě by se to nestalo. A dědeček? Ten se jenom chechtal.
Magdalenka byla opravdu každý den zelenější a zelenější. Jí to nevadilo, dokonce se sama sobě líbila a těšila se, že bude skutečný vodník, které znala z pohádek.
O tomto jedinečném případu brzy psali v novinách, Magdalenku tam i vyfotili a všude se o ní mluvilo jako o vzácném onemocnění, které z dívky udělalo vodníka. Díky tomu si toho ale všiml pán, který vlastnil obří mořské akvárium, a nabídl rodičům, že by mohla Magdalenka žít tam, společně s rybami a želvami.
Od té doby byla Magdalenka součástí prohlídky mořského akvária, měla se tam dobře a byla spokojená. A protože na bambulkách, co měla místo prstů, nehty přestaly růst, neměla si ani co kousat. Celé dny si jen plavala s želvami a rybami v obřím akváriu, hrála si s nimi na schovávanou mezi kameny a vodními rostlinami a vůbec jí nevadilo, že vypadá jako vodník.
A vy, milé děti, si nehty také nikdy nekousejte. Abyste nemuseli po zbytek života plavat v akváriu s Magdalenkou, želvami a rybami.
To není pravda, ale kousat nehty bychom si neměli🐢🐠👧