Přečtěte si Pohádkách o autech! Najdete zde příběhy o různých typech aut, které žijí ve svém vlastním světě plném dobrodružství a zábavy. Každé auto má svůj vlastní příběh. Ponořte se s námi do fantastického světa, kde auta mluví, tančí a hrají si spolu. Věříme, že si přijdou na své jak malí, tak velcí milovníci aut. Tak neváhejte a začněte číst naše pohádky o autech!
Milé děti, určitě si vzpomínáte na chlapečka Vilíka a jeho nejoblíbenější hračku, červené autíčko jménem Red. Jak tak chlapeček cestoval s rodiči na dovolenou k moři, své autíčko po cestě ztratil. A dnes se dozvíme, jestli našlo červené autíčko Red cestu zpět ke svému nejlepšímu kamarádovi Vilíkovi.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý blonďatý chlapeček jménem Vilík, který miloval hraní s autíčky. Jeho nejoblíbenější, které ve svém dětském pokoji měl, bylo červené autíčko Red. Nebylo to však obyčejné autíčko, bylo to kouzelné autíčko, které hlídalo Vilíka od doby, co se narodil. Vždy když přišel chlapeček ze školy smutný, přišlo k němu, aby ho rozveselilo a aby si s ním mohl hrát.
Pokračovat ve čtení →
Celou řadu malých dětí fascinují auta, těžké stroje a staveniště. Nejedna maminka by mohla vyprávět o tom, jaké je to strávit půl hodiny zíráním na bagr či rypadlo, které spolu se svým potomkem náhodou potkala během procházky. A právě pro takové malé nadšence je tu tato kniha. Vypráví totiž o staveništi, které se, stejně jako děti, už pomalu ukládá ke spánku.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden traktor, zelený se žlutými koly, a ten strašně moc kouřil z komínku a smrděl. Pokaždé když projížděl městem, lidé kolem kašlali a volali: „Echm, echm, ten traktor ale smrdí!“
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno červené autíčko, které milovalo zimu. Mělo rádo sníh a velké chumelenice. Proto v jedné takové chumelenici vyrazilo na cestu do města.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed velkého a rušného města bylo menší parkoviště. Na něm vždycky parkovala dvě auta. Jedno bylo hasičské a druhé policejní. Obě auta byla vždy nachystaná a připravená vyrazit a ve městě někomu pomoct. Lidé je volali často kvůli různým věcem. Jednou někde hořelo, jindy se stala dopravní nehoda. Všichni lidé ve městě byli rádi, že tato auta mají. Časem ale auta zpychla, začala se chlubit a mezi sebou dohadovat.
Pokračovat ve čtení →
Jednou mechanici poblíž velké opravny vyrobili krásné nové zelené autíčko. Jakmile mohlo jezdit, hned se zvědavě vydalo na silnici. Ale bylo to malé nové autíčko, které na silnici ještě nikdy nejezdilo. Přesto už chtělo jezdit jako velká auta.
Pokračovat ve čtení →
Za hlubokým lesem u velkého pole stál velký statek. Vedle toho statku byla obrovská stodola. V ní bydlely dva neobyčejné stroje. Velký traktor a malý traktůrek. Oba dva pomáhaly farmářovi na poli se vším, co bylo potřeba na statku. Velký traktor byl silný a moudrý. Přesně věděl, co a jak má dělat. Malý traktůrek byl šikovný pomocník, ale byl neposlušný, tvrdohlavý a někdy si dělal věci po svém. A to nebylo dobré.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno autíčko a to bylo červené, ale velmi zapomnětlivé. Pořád někde něco zapomínalo. Jednou ráno si řeklo, že pojede do města, aby si tam koupilo nová kolečka. Vyrazilo na cestu. Nedojelo ještě ani na kopec, když tu si vzpomnělo: „Jejda! Já si zapomnělo natankovat benzín! To bych daleko nedojelo.“
Pokračovat ve čtení →
Ve velkém městě plném domů, silnic i lidí, žilo červené autíčko. To autíčko bylo odvážné. Celé dny s větrem o závod jezdilo ulicemi, závodilo s ostatními autíčky, nedbalo při tom na dopravní předpisy, a dokonce nedávalo ani trochu pozor, aby snad někomu neublížilo. Bylo to autíčko z pořádně tvrdého plechu, a tak se mu nikdy nic nestalo.
Pokračovat ve čtení →