O zapomnětlivém autíčku

3 min. čtení

Bylo jednou jedno autíčko a to bylo červené, ale velmi zapomnětlivé. Pořád někde něco zapomínalo.

Jednou ráno si řeklo, že pojede do města, aby si tam koupilo nová kolečka. Vyrazilo na cestu. Nedojelo ještě ani na kopec, když tu si vzpomnělo: „Jejda! Já si zapomnělo natankovat benzín! To bych daleko nedojelo.“

A tak se muselo vrátit domů, natankovat si benzín a potom jelo zase do města. Dojelo na kopec, když tu si vzpomnělo: „Jé! Já si zapomnělo nalít vodu do chladiče! To bych se brzy přehřálo a kouřilo by se ze mě.“

Autíčko jelo zase zpátky domů, tam se nabumbalo vody a mohlo vyjet znovu do města. Jelo a jelo, cesta mu ubíhala, když v tom se přihnaly tmavé mraky a začalo pršet. Kap, kap, kap. Autíčko si chtělo pustit stěrače, aby lépe vidělo na cestu. Ale co to?!

„Ach jo, já jsem nechalo stěrače doma!“ zvolalo autíčko, otočilo se a jelo zpátky domů. Tam si namontovalo stěrače a mohlo vyrazit znovu na cestu. Teď už autíčko jelo, stíralo si stěrači vodu, když tu padla hustá mlha. Autíčko nevidělo na cestu a chtělo si rozsvítit světla. Zmáčklo tlačítko, ale nic se nestalo.

„Jéje jéje, zapomnělo jsem si světla doma!“ Chudák autíčko se muselo zase otočit a jet domů pro světla.

Když jelo zase po cestě, už si mohlo krásně svítit. Jelo po silnici, když tu ho zastavil pan policista.

„Ahoj, autíčko, musím zkontrolovat, jestli jsi v pořádku.“

Pan policista obešel autíčko, pokýval hlavou a povídá: „Všechno máš v pořádku. Ještě mi ukaž svou technickou průkazku.“

Autíčko hledalo, kampak ji dalo?

„Jé, já ji nechalo doma! Počkejte, pane policisto, hned budu zpátky,“ povídá autíčko a uhání jako drak domů pro průkazku.

Když jí našlo, dovezlo ji panu policistovi. Ten povídal: „Všechno je v pořádku, ale voz si průkazku pěkně s sebou, nenechávej ji doma.“

Autíčko se rozloučilo a pokračovalo v cestě do města. Dojelo až k železničnímu přejezdu, kde zrovna projížděl vlak. Autíčko zastavilo. Muselo čekat, až vlak přejede. A že to byl dlouhý nákladní vlak. Když odjel, zvedly se závory a autíčko jelo dál. Už bylo skoro ve městě, když tu si vzpomnělo: „Jémine! Já nemám korunky na nová kolečka!“

Autíčku nezbývalo než se otočit a jet celou tu dlouhou cestu zpátky domů pro korunky a zase zpátky do města. Ale tentokrát už všechno mělo.

Dojelo do opravny, tam mu pan opravář namontoval nová kolečka. Autíčko za ně zaplatilo a mohlo jet domů. Ještě si ve městě muselo natankovat benzín, protože jak jezdilo tam a zpátky, všechen mu došel.

Když se autíčko vrátilo domů, bylo z toho ježdění tak unavené, že usnulo a spinkalo až do rána.

4/5 - (138 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..