Byla jednou jedna chudá žena, která žila se svými dvěma dcerami v malé chaloupce na kraji lesa. Každý den se vydávala do lesa sbírat dříví, aby mohla doma rozdělat oheň a zahřát svou rodinu.
Pokračovat ve čtení →Koťátko a jehlice
Pohádky o kočkách
Chlupatý, heboučký kožich a dlouhý ocas. Kdopak nám to tu přede? Pohádky o velkých kočkách, malých kočičkách i statečném kocourkovi jsou plné zážitků s kamarády a rozhodně mají více než jeden život.
Jak pejsek s kočičkou slavili 28. říjen
Kočička a pejsek seděli spolu ve svém domečku a povídali si. „Poslouchej, kočičko,“ řekl pejsek, „už bude brzo 28. října a my nemáme žádný prapor. Ale letos prý to bude nějaké obzvlášť slavné. Byla by to ostuda, kdyby na každém domě byl prapor a u nás nic.“
Pokračovat ve čtení →Jak našli panenku, která tence plakala
Jednou celý den pršelo, všude bylo mokro a studeno, a pejsek s kočičkou nemohli ven a neměli co dělat. A tak si povídali.
„Víš, kočičko,“ řekl pejsek, „my bychom také měli mít nějaké hračky, jako mají děti. Když takhle prší, měli bychom si aspoň s čím hrát.“
Pokračovat ve čtení →Buddy a nová kočka u sousedů
Jmenuji se Buddy a jsem pes. Mám nejlepšího pána na světě – je to kluk, kterému říkají Michal. Žiji si spokojeně. Mám teplou boudu, velký dvůr, spoustu hraček, hodně jídla a lásku mého milovaného chlapce. Každý den ráno sice odejde spolu s rodiči pryč, ale odpoledne si vždycky se mnou hraje.
Pokračovat ve čtení →Astrokocourek Robin na planetě Ham
Tentokrát se vesmírná raketa kocourka Robina dostala až k planetě Ham. Kocourek Robin se rozhodl planetu prozkoumat, protože o ní slyšel, že je to planeta plná jídla.
Pokračovat ve čtení →O klucích z Domažlic
Pejsek s kočičkou seděli na pohovce a vymýšleli si, co by měli dělat, aby se pobavili a dobře se měli. Někdo zaklepal, oni řekli „Dále“ a vešel pan Čapek.
„I heleďme,“ řekl pejsek, „vás už jsme dávno neviděli. To vy asi ani nevíte, že mě tuhle bolela noha. Šlápl jsem totiž na střep a poranil jsem si tlapičku.“
Pokračovat ve čtení →Jak šla koťata na procházku
Sluníčko svítilo, byl krásný jarní den. Včera pršelo a dneska sluníčko vypíjelo louže z cest. Po jedné z těchto cest šla kočičí rodinka na procházku.
Pokračovat ve čtení →Kocour Artur
Byl jednou jeden kocourek jménem Artur. Černý kocourek žil se svou paničkou Anabell v bytě v šestém patře. Nejraději seděl na měkoučké dece na parapetu okna, odkud sledoval ruch města. Užíval si bydlení ve městě. Ruch města, světla aut a z billboardů, zajímavé vůně z ulice, to ho na městě nejvíce fascinovalo. Někdy ho dokonce panička vzala i do blízkého parku, odkud měl město jako na dlani, byl v jeho přímém srdci!
Pokračovat ve čtení →Co přinesl den
Adélka byla malá holčička. Nejradši ze všeho si dopoledne před obídkem hrála doma, odpoledne po obídku pak chodila na zahradu, kde na ni čekal kamarád šnek a černý kocour. O čem si ti tři asi povídali? O tom, jaký měli den.
Pokračovat ve čtení →Jak hráli pejsek s kočičkou divadlo a co bylo na Mikuláše
Pejsek s kočičkou si chtěli venku zahrát s dětmi, ale žádné děti venku nebyly.
Pokračovat ve čtení →O pejskovi a kočičce, jak myli podlahu
To bylo tenkrát, když pejsek a kočička ještě spolu hospodařili; měli u lesa svůj malý domeček a tam spolu bydleli a chtěli všechno dělat tak, jak to dělají velcí lidé. Ale ani to vždycky tak neuměli, protože mají malé a nešikovné tlapičky a na těch tlapičkách nemají prsty jako mají lidé, jenom takové malé polštářky a na nich drápky.
Pokračovat ve čtení →O zatoulané kočičce
Byla jednou jedna kočička Micka, která žila venku na ulici. Rušné a klikaté uličky města, jiné zatoulané kočky či odpadkové koše byly to jediné, co Micka znala. A právě to byl domov šedé kočičky.
Pokračovat ve čtení →Jak si pejsek roztrhl kaťata
Když ještě pejsek a kočička spolu hospodařili (však jsme o tom tuhle vypravovali, jak si šikovně umyli podlahu a jak se potom oba na slunci sušili) a měli ještě svůj domeček a vedli si v něm své hospodářství, byla jednou velikonoční neděle a tak si řekli, že půjdou spolu na výlet. Sluníčko pěkně svítilo. „Půjdem třeba do lesa,“ povídá pejsek, „kampak jinam bychom šli, když je tak hezky?“
Pokračovat ve čtení →O zvonečku pro kočku
Myši v domě žily v neustálém strachu z kočky. Proto jeden mladý myšák svolal jednoho dne všechny myši v okolí, aby jim představil svůj plán, který sám vymyslel. Byl to plán, jak se zbavit strachu z kočky.
Pokračovat ve čtení →Kočička Míca
Za květinovým údolím na zeleném ranči žila kočka Míca. Chundelatá čokoládově hnědá a věčně umazaná od bláta a hlíny. Většinou jsou kočičky stále umyté a čistotné. Míca ale byla jiná. Chtěla být psem. Snažila se štěkat, nahánět ovce na pastvu a v noci hlídat ranč, a proto byla neustále špinavá. Ostatní zvířata se jí snažila domluvit, že je krásná kočička, ať se nesnaží být pejskem. Ale marně. Kočka Míca měla svoji hlavu. Chtěla být psem a hotovo.
Pokračovat ve čtení →