Červené autíčko na cestě

Milé děti, určitě si vzpomínáte na chlapečka Vilíka a jeho nejoblíbenější hračku, červené autíčko jménem Red. Jak tak chlapeček cestoval s rodiči na dovolenou k moři, své autíčko po cestě ztratil. A dnes se dozvíme, jestli našlo červené autíčko Red cestu zpět ke svému nejlepšímu kamarádovi Vilíkovi. 

Když přestalo pršet a dálnici opět začalo osvětlovat sluníčko, autíčko se rozhodlo, že se vydá opět hledat Vilíka, který ho ztratil na benzince. Autíčko ze sebe setřáslo vodu a vyjelo z keře, kde odpočívalo, když vtom něco za ním prasklo. Před autíčkem se najednou objevil velký šedý vlk. Červené autíčko se hrozně leklo a rozhodlo se, že vlkovi uprchne. Ale vlci jsou velmi rychlá zvířata. Když už vlk téměř chytil auto do své velké dravé tlamy, objevilo se před vlkem větší, starší autíčko, které začalo tak troubit, že se vlk lekl a utekl hlouběji do lesa. „Jsi v pořádku?“ zeptala se ho zelená hračka, auto, které se objevilo před ním. Bylo to však větší autíčko, než je Red, bylo to zelené terénní auto, které odplašilo vlka svým klaksonem. „Děkuji za záchranu,“ poděkovalo mu červené autíčko Red. 

Terénní auto řeklo: „Já jsem Green. Co tady takhle sám děláš? Kde máš svého kamaráda? Dítě?“ Red mu vysvětlil, že se ztratil a že se snaží najít svou rodinu. „I já jsem se ztratil, ale bylo to velmi, velmi dávno, od té doby žiji tady u dálnice a každý den doufám, že mě jednou někdo najde a bude si se mnou opět hrát,“ řeklo terénní auto Green smutně. Vtom to Reda napadlo! Může jet s ním, Vilík bude mít jistě radost! Červené autíčko přesvědčilo terénní auto, ať se vydá s ním hledat jeho rodinu. Terénní auto se rozhodlo, že pomůže Redovi najít jeho rodinu a možná si ho Vilík oblíbí. 

Jak tak cestovali, zažili nejen déšť, ale také silný vítr, před kterým se museli schovávat mezi keři. „Tam je moře!“ zakřičelo vítězoslavně červené autíčko, když si všimlo třpytivé velké louže před nimi. Vilík už musí být celý smutný, když mě nemůže najít, pomyslelo si. Červené autíčko Red a jeho nový kamarád Green pomalu sledovali každý malý domeček, na který u moře natrefili. Ale Vilíka nikde neviděli. Když už byli unavení a síly jim docházely, Red si vzpomněl, že Vilík mluvil o velké písečné pláži. Šli k pláži a právě tam byl jeho Vilík! Viděl ho, jak smutně leží na dece na pláži, ani si nehrál s hračkami, které mu tam táta vysypal, aby ho rozveselil. Autíčka Green a Red se snažila probořit písek a dostat se k Vilíkovi. 

„Hele, tady jsou!“ zvolala maminka, když si všimla dvou autíček v písku. Vilík vyskočil na nohy, nevěřil vlastním očím. „Konečně je můj nejlepší kamarád zpátky!“ řekl Vilík červenému autíčku a zvedl ho spolu s terénním autem. Chlapeček nechápal, jak se tam jeho auto Red ocitlo, ani to, odkud je to terénní auto, ale zelené auto Green si chlapeček hned oblíbil a s autíčky si začal hned hrát. I medvídek Tedy měl radost, že autíčko je zpět i s novým kamarádem. Chlapeček Vilík si uvědomil, že na své hračky si musí dávat větší pozor a že už své dva kamarády bude hlídat. 

Red si našel nejen cestu zpět ke svému kamarádovi, ale po cestě našel i nového přítele, který Vilíkovi zpříjemnil dovolenou. A tak si Vilík a jeho kamarádi užili dovolenou u moře, kde zažili nová dobrodružství.