V mystické říši, o které náš svět ani netušil, schovávala se malebná země kouzelných bytostí. Tato magická říše se nazývala Arkánie. Arkánie byla země, kde byste lidi hledali jen marně. Byla totiž domovem pro podivuhodná stvoření, ať už tam žily kouzelné víly, elfové, nebo i bytosti, které jsou mystické a na světě jich je už velmi málo – kouzelní jednorožci.
Jednorožci z kouzelné země Arkánie nebyli jen tak ledajaká mýtická stvoření, ale měli ve svém mystickém světě důležitou roli. Jednorožci byli strážci světla a čistoty, z nichž každý měl jedinečnou schopnost vázanou na třpytivý roh, který zdobil jejich vznešené hlavy. Každý jednorožec měl roh jiné barvy. Jejich bílá kůže se třpytila ve světle slunce jako ta nejtřpytivější hvězda.
V srdci Arkánie byl velký ledový hrad. Byl tvořen z ledu a v tomto hradě žil ten nejstarší a nejchytřejší šedý jednorožec Astra. Tento jednorožec byl ten nejstarší tvor z celé země. Byl to král Arkánie. Jeho roh vyzařoval zářivou šedou záři, která by osvětlila i ta nejtemnější zákoutí jeskyně. Pro jeho moudrost a dobrotu jednorožce uctívali nejen všichni jednorožci, ale všichni tvorové v zemi Arkánie. Jenže jednorožec Astra byl už starý a to znamenalo, že si musel vybrat dalšího nástupce na trůn, který se bude starat o celou zemi tak jako on. Musel jen vybrat toho správného jednorožce, a proto se rozhodl, že uspořádá turnaj. Ten, kdo čestně vyhraje, bude jeho nástupce.
Všichni jednorožci se shromáždili před ledové království. Elfové, víly i skřítci se shromáždili kolem a sledovali, jak se všichni připravují na turnaj. Vesele fandili a zpívali, aby podpořili ty statečné jednorožce.
Nejprve král Astra zahájil turnaj soubojem světla. Kdo vyčaruje nejsilnější světlo, vyhrává. Z velké kupy jednorožců jen pět vyčarovalo to nejjasnější světlo, které rozzářilo jeskyni. A právě ty jednorožec Astra vybral do dalšího kola.
Další kolo bylo kolo síly a rychlosti. Ti, kteří co nejrychleji projdou horu, vyhrávají. Tři jednorožci byli ti nejlepší. Ale král si všímal, že ne všichni soutěžili v této hře právě čestně. Jeden jednorožec si pomohl a šel zkratkou, druhý si usnadnil cestu a použil svůj kouzelný roh. Jen jeden šel skutečně čestně. A toho všeho si právě Astra všímal.
Další, poslední kolo turnaje začalo otázkami. Král Arkánie se postavil před jednorožce, kteří si troufali stát se králem, a zeptal se jich:
„Proč jste se přihlásili do turnaje?“ zeptal se.
„Protože chci být král a všem vládnout!“ řekl jednorožec s černým rohem, kterým si pomohl v předešlém úkolu.
Astra jen zakroutil hlavou a čekal na odpovědi ostatních.
„Protože chci žít v ledovém království jako ty!“ řekl jednorožec se třpytivým červeným rohem, který šel zkratkou.
Další a jediný férový jednorožec s bílým rohem jako jeho kůže se zamyslel a nakonec odpověděl: „Protože chci, aby se všichni měli dobře, a chci dbát na to, aby v zemi vládla harmonie a radost!“ odpověděl. A právě to králi stačilo.
Král Astra se postavil na pódium a odpověděl: „Králem Arkánie se stává jednorožec s bílým rohem! Jednorožec Fénix. Ten je hoden být mým nástupcem!“ Všichni začali tleskat a radovat se.
A tak král Astra korunoval jednorožce s tím nejčistším srdcem a ukázal mu tu správnou cestu, jak vládnout. Všichni tvorové se veselili a radovali z nového krále, který byl ten nejlepší, jaký v Arkánii kdy byl. Právě dobré srdce a čestnost mu dopomohly k vítězství.