Jak opičák Stefan nechtěl uklízet

Jak opičák Stefan nechtěl uklízet

Stefan byl chlupatý opičák, který žil na svém stromě uprostřed džungle. Stefan nesnášel uklízení a užíval si, že měl celý strom jen pro sebe a mohl na něm mít nepořádek, jaký se mu zlíbil. Kdykoliv snědl banán, odhodil slupku prostě na větev, na které se zrovna nacházel. Totéž dělal se všemi zbytky jídla. Po celém stromě se mu proto povalovaly nejen slupky, ale také ohryzky, pecky a stopky od všelijakého ovoce.

Pokračovat ve čtení →

Zlomyslná výhybka

Koleje k zlomyslné výhybce

Byly jednou jedny koleje, po kterých jezdily vláčky. Uprostřed těch kolejí stála výhybka, která posílala vláčky buď do depa, nebo po kolejích dál, přes most a tunel až do města. Jenže stará výhybka zrezla a rozbila se, tak museli opraváři výhybku vyměnit za novou. Ta nová výhybka byla ale zlomyslná. Dělalo jí radost vláčkům jízdu po kolejích kazit.

Pokračovat ve čtení →

Tisíc slz

Tisíc slz

Byl jednou jeden krásný mladík, který žil v hlubokém lese na horách se svou matkou, jež byla čarodějnice. Nedaleko v chaloupce žila dívka, krásná, s tváří bílou jako sníh a rty rudými jako růže. Nepocházela z bohaté rodiny, ale měla zlaté srdce. Každé ráno chodila ke studni pro vodu, kde potkávala Tomáše, který jí vždy pomáhal s těžkými vědry a vždy ji rozesmál, když měla těžký den. Oba si byli každý den jistí, že jejich srdce bijí jedno pro druhé. Jednoho dne však Katka čekala na Tomáše u studny jako každé ráno, ale Tomáš nebyl k nalezení.

Pokračovat ve čtení →

O ztracené vločce

Pohádka o vločce, která se zatoulala od svých kamarádů.

Taková sněhová vločka, ta má spoustu kamarádů. Ani byste nedovedli spočítat, kolik jich  vlastně je. Jejími nejbližšími přítelkyněmi jsou ty vločky, které se vysypaly ze stejného mraku. Společně se drží pospolu celou cestu až na zem a i na zemi pak v závěji sněhu leží vedle sebe. Když jsou vločky spolu, jsou šťastné a spokojeně odpočívají na zemi, na střechách nebo stromech tak dlouho, jak jim to sluníčko dovolí.

Pokračovat ve čtení →

Dráček Darebáček

Pohádka o dráčkovi Darebáčkovi, který lumpačil a sfoukával oheň.

Daleko odsud existuje pohádková říše. Je celá bílá, pokrytá sněhem. Všude, kam oko dohlédne, třpytí se sněhově bílá peřina. V téhle krajině žijí zimní draci. Jsou obrovští. Létají tiše a pozorují všechno kolem. Pomáhají lidem a pohádkovým bytostem, které tam žijí, aby jim bylo teplo. Jejich nejčastějším úkolem je rozdělat oheň. V pohádkové zimní říši je oheň jediné, co může zahřát, proto je moc důležité, aby s tím draci pomáhali. Stačí, aby foukli trochu svého ohnivého dechu na kousek dřeva, a oheň zaplápolá.

Pokračovat ve čtení →

O zachráněné rolničce

Pohádka o ztracené rolničce a vánoční čepici.

Byl jednou jeden sněhuláček. Byl to moc hezký a radostný sněhulák, který měl všechno rád. Pusu měl vyskládanou do širokého úsměvu z malých černých uhlíků. Na každého, kdo prošel kolem, se usmíval. Děti si kolem něj venku hrály a blížily se Vánoce. Všichni se už moc těšili, jak se večer rozzáří rozsvícený stromeček. Ale nejen na to. Těšili se na uzobávání cukroví, které společně několik posledních dní doma pekli a zdobili. Taky se moc těšili na prázdniny, na koulování ve sněhu, na hraní si dlouho do večera, na ponocování. Prostě byli šťastní.

Pokračovat ve čtení →

Vánoční anděl

Pohádka o vánočním andělovi a o tom, že zázraky se mohou dít. A to hlavně na Vánoce.

Byl to den před Štědrým večerem, venku se třpytila bílá sněhová přikrývka. V ulicích bylo cítit příjemnou vůni jídla a vánočních perníků, děti si stavěly sněhuláky a lidé si zpívali vánoční koledy. Jindrovi zářila očka při pohledu na velký vánoční stromek na náměstí, ale hned posmutněl, protože si vzpomněl, že doma toho letos na Vánoce moc mít nebudou. Neměli by ani do čeho zakousnout, kdyby se starý pekař na konci ulice nad chlapcem a jeho maminkou neslitoval. Vracel se od něj domů a v plátěné tašce nesl teplý bochník chleba a vajíčka, které mu pekař dal. Od té doby, co Jindrův otec před pár lety zemřel, to rodina neměla jednoduché. Navíc také jeho maminka těžce onemocněla.

Pokračovat ve čtení →

O sněhulákovi

Pohádka o sněhulákovi, kterého děti postavily před Vánocemi.

Tak jsme se dočkali a přišlo to ráno, kdy nemusíme jít do školy. Žádné domácí úkoly, jen čas trávený přípravami na Vánoce. Pečení, úklid a zdobení našeho domu je povinností každé domácnosti. Nicméně jednu věc děláme nejraději. Stavění sněhuláka. Ráno otevřeme svá očka, dáme si rychlou snídani a hurá ven do sněhu.

Pokračovat ve čtení →

Sněhová paní

Pohádka o zlomené hůlce, ledové zimní paní a záchraně celého království

Byli jednou tři bratři a ti se vydali do lesa. Venku už se mělo schylovat k mrazu, ale nic se nedělo. Děti nedočkavě čekaly na první sníh, zvířátka se chtěla uchýlit k zimnímu spánku. Ale jak to měla udělat, když venku po zimě ani stopy? A tak se rozhodli, že někdo musí najít Sněhovou paní a zjistit, proč se letos zpozdila. A protože tito bratři byli nebojácní a milovali dobrodružství, tak to byli právě oni, kteří se vydali na cestu.

Pokračovat ve čtení →