Jak se drak Kazisvět naučil pracovat

4 min. čtení

Byl jednou jeden pohádkový drak. Ten drak neměl žádné kamarády ani rodinu, a kam přišel, tam se ho všichni jen báli. Vždy, když přiletěl k nějaké vesnici, všichni od něj s hrůzou a křikem prchali. A tak, i když si chtěl najít přátele, nezbylo mu nikdy nic jiného, než jít zase o vesnici dál.

Veliký problém mu dělalo shánění potravy. Byl to totiž drak labužník. Nejvíce si potrpěl na pečená kuřátka, sýry a slanečky. Vždy, když se od něho celá vesnice utekla schovat do lesa, nabral si po opuštěných obchodech alespoň tolik dobrot, kolik do svých velikých dračích pracek pobral, a zase uletěl zpět do svého skalního doupěte.

Jak se drak Kazisvět naučil pracovat. Zdroj obrázku: depositphotos.com

Takto žil už několik dlouhých let. Po všech okolních vesnicích už ho dobře znali. Když ho spatřili na obzoru, jak se k nim řítí na svých obrovských dračích křídlech, už dokonce na náměstí snášeli a skládali na hromadu všechny dobroty. Za to jeho drancování mu široko daleko v celé pohádkové zemi nikdo neřekl jinak než drak Kazisvět.

Jednou takhle drak Kazisvět zase přiletěl do jedné vesnice. Na náměstí už na něj čekala hromada pečených kuřátek, voněla mu pod nos už z veliké dálky. Drak přistál na náměstí a začal si výslužku nabírat do pracek, když v tom na něj odněkud zdola někdo křičí. Překvapeně se otočil a spatřil stařičkého pána. Byl to obchodník ze zdejšího krámku s uzeninami, kterého už za jeho dlouhý život omrzelo každý druhý týden odevzdat jen tak plenitelskému drakovi kus svého zboží.

„Hej, ty, obludo!“ pokřikoval na draka a ve vzduchu nazlobeně mával svou dřevěnou holí. „To se nestydíš, celý život jenom krást? Umíš vůbec něco jiného než plenit a drancovat? Víš kolik práce nás to stojí, vykrmit všechna ta kuřata, pak je naložit a upéct? To se ti to lítá, když si celý život cpeš břicho zadarmo a kazíš druhým práci, co?”

Drak Kazisvět na něj jen udiveně zíral. 

„Však já bych pracoval rád, ale všichni ode mne jen utíkají,” zaburácel drak svým hromovým hlasem. Tvářil se ale u toho smutně. „Nikdo mě nenechá ani nic říct, kamkoli přiletím všichni hned utečou. Jak se má takový slušný drak v tomhle světě uživit, když mi nikdo nedá ani šanci?”

„No vida,“ kýval stařík hlavou překvapeně. „A já bych pro tebe měl práce spoustu! Můžeš tahat pluh, kácet stromy na dřevo, hlídat dobytek, zvedat těžké věci, stavět domy, takových věcí co by se v téhle vesnici našlo, s čím bys mohl se svými silnými tlapami pomoci!“

To už se pomalu začali ostatní lidé z vesnice se zvědavostí vracet zpátky na náměstí. 

„Pojďte blíž, nebojte se,“ volal na všechny starý obchodník. „My jsme se s drakem spřátelili a bude nám tady teď pomáhat s těžkými pracemi! Prý už nebude krást a všechnu potravu si odpracuje!“

Drak Kazisvět nikdy nebyl šťastnější. Od té doby bydlel ve vesnici s ostatními a všichni zdejší lidé si ho rychle oblíbili. Všem pomáhal, pracoval každý den a od té chvíle už nikdy v životě nemusel drancovat nebo krást, aby se na světě uživil.

4.9/5 - (41 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..