Jak vodník Ráček zachránil kapříka

5 min. čtení

Za lesem stál velký mlýn. Jeho mlynářské kolo se pořád otáčelo a pan mlynář s paní mlynářovou, kteří tam bydleli, vyráběli mouku pro celou vesnici. Vedle toho mlýna byl rybník. Hladina jeho vody se třpytila do daleka. Sem tam z něj šplouchla voda a objevila se bublinka, protože rybník byl plný kaprů. Spokojeně si tam plavali. O tento rybník se staral vodník Ráček. Byl to dobrý vodník. Dohlížel, aby se rybky v jeho rybníku měly dobře. Seděl vždycky na své vrbě nad vodou a jedl buchty, co mu paní mlynářová nechala za oknem a dával pozor, aby vše v jeho rybníku bylo tak jak má. Vždycky ale nebylo všechno takhle v klidu.

Jednou když vodník Ráček takhle seděl na své vrbě, přiskákaly za  ním žabky a volaly: „Ráčku honem rychle pojď zachránit kapříka! Chytil se do nějaké pasti. Není to ale past od rybářů, je to něco jiného. Takovou jsme ještě neviděly. Neumíme ho vysvobodit. Honem prosím! Poběž za námi!“

Vodník rychle seskočil ze své vrby a běžel na druhý konec rybníka za žabkami. Když tam doběhl nemohl uvěřit svým očím. Kapr sebou mrskal na břehu. Byl zamotaný do nějakého sáčku a nemohl se dostat zpátky do vody. Ráček přišel právě v čas. Rychle kapříka osvobodil a dal ho zpátky do vody. Pak vzal podivnou past do ruky a začal si ji prohlížet a přemýšlet, co to dělá v jeho rybníce.

Kapřík se vynořil a povídá vodníkovi Ráčkovi: „Děkuji ti vodníku, že jsi mi pomohl. Ještě chvíli a už bych se na břehu bez vody udusil. Ta past plavala u břehu rybníka a byly v ní nějaké zbytky jídla. Lákalo mě, co by tam mohlo být a tak jsem se do ní podíval a než jsem stihl něco sníst už jsem byl zamotaný a na břehu a bez vody.“

Vodník se s kaprem rozloučil a byl rád, že ho žabky zavolaly a kapříka zachránil. Musel ale přijít na to, odkud se tam podivný sáček vzal. A kdo si to vůbec dovolil znečišťovat jeho rybník. Domluvil se tedy se žabičkami, že udělají hlídky. Budou se střídat ve dne a v noci a budou sledovat každého, kdo se k rybníku přiblíží a co tam dělá. Pár dní se nedělo nic. Jen paní mlynářová chodila kapříky nakrmit a večer si sednout na břeh rybníka. Ráda sledovala jeho třpytivou hladinu.

Až jednou večer, to měl zrovna hlídku vodník Ráček a dvě žabky, k rybníku si šel sednout nějaký pán. Vodník ho trochu znal, občas ho viděl, jak přijel do mlýna pro mouku. Byl takový špinavý, rozcuchaný a pořád zamračený. Sedl si k rybníku, koukal na hladinu, a pak si vytáhl svačinu smotanou v sáčku. Když dojedl, vstal a sáček se zbytkem jídla zahodil do rybníka.

Vodník Ráček se zhrozil. „To přece nemůže. To je můj rybník a žijí tam kamarádi kapři. Odpadky patří do koše a ne do rybníka. Já mu ukážu.“ Pomyslel si vodník. Pán už byl na odchodu, když v tu chvíli před něj vyskočil Ráček. Zakřičel na něj a tak ho v té tmě vylekal, že pán zavrávoral a spadl do rybníka. Vodník jen zavolal: „Teď!“ A v rybníku se to začalo hemžit. Kapříci do něj začali narážet a plavali kolem něj tak rychle, že se začal dělat vír. Žabky mu poskakovaly po hlavě. Pán jen plácal rukama a volal o pomoc.

Po chvilce dal vodník pokyn, ať ho žabky i rybky nechají. Pán se doplazil ke břehu a koukal na vodníka: „Děkuji, že jsi jim řekl ať přestanou. Bál jsem se, že se utopím.“ „Nenechal bych tě utopit. Co bych z toho měl? To já nedělám. Jen jsem chtěl ať se vystrašíš a ať vidíš jaké to je.“ Odpověděl vodník. „Co ať vím jaké je?“ Zeptal se muž. „Tak jak ty ses teď plácal ve vodě a bál si se, takhle se nedávno plácal můj kamarád kapřík na břehu. Byl zamotaný do tvých odpadků, co jsi hodil do rybníka. Málem kvůli tobě umřel. Jestli chceš chodit k rybníku, už nikdy tady neházej nic do vody. To mi slib!“ Odpověděl přísně vodník Ráček. Pan se zastyděl. Neuvědomil si, co mohl způsobit svou nepořádností.

Od té doby už se nic takového nestalo. Pán pořád chodí k rybníku, ale už ví, co nesmí dělat. Nechce, aby se kvůli němu stalo něco kapříkům nebo někomu jinému. Teď už k rybníku nosí jen pamlsky pro kapry a vodníkovi buchty. Sedí spolu vedle sebe na vrbě, povídají si a pozorují kouzelnou třpytivou hladinu rybníka.

4.6/5 - (101 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..