Povídám povídám pohádku.
Povídám, chceš slyšet pohádku?
Povím Ti o jednom koťátku.
Ocásek nosilo na nose
a každého ptalo se:
„Povídám, chceš slyšet pohádku?
Povím Ti o jednom koťátku.
Ocásek nosilo na nose
a každého ptalo se:“
…
Povídám povídám pohádku.
Povídám, chceš slyšet pohádku?
Povím Ti o jednom koťátku.
Ocásek nosilo na nose
a každého ptalo se:
„Povídám, chceš slyšet pohádku?
Povím Ti o jednom koťátku.
Ocásek nosilo na nose
a každého ptalo se:“
…
Na svatého Martina,
kouřívá se z komína.
Jestli bude zamračeno,
bude zima mírná,
Na zem padá suché listí,
stromy půjdou brzy spát.
Každý proto snadno zjistí,
že už je tu listopad.
Leze ježek, leze v lese,
náklad ani neunese.
Do listí se zahrabal,
stočil se a spal a spal.
Vlaštovičky čiřikají,
o čempak si povídají?
Jedna se ptá: „Už je čas?“
A ta druhá: „Kde je sraz?“
A co zašuměla bříza:
„Máte letenky a víza do Egypta, na Krétu?“
Tady už je vlaštovičky,
tady už je po létu.
Bude zima, bude mráz,
kam se ptáčku, kam schováš?
Schovám se já pod mezu,
až přestane, vylezu.
Táta náš šel na houby,
jestli on tam zabloudí!
Nezabloudí, těšte se,
on Vám houby přinese.
Leze ráček po potoce,
leze ráček po řece,
leze zpátky, nohy krátký,
a přece nám uteče.
Vlaštovičko, leť,
už je na tě čas.
Listí žloutne, poletuje,
po strništích vítr duje,
bude brzo mráz.
Dupy, dupy, dub!
Ovci bolí zub.
Vlk už doma ordinuje,
právě zkouší, který to je.
Mám zelenou barvičku,
tou nakreslím travičku.