Rumbakoule pro každého

3 min. čtení

Rosa a Fred byla dvojčata. Žila s maminkou a tatínkem v dřevěném domečku na kopečku, odkud celá rodina viděla na celou vesnici. Jednoho dne k nim přijela na návštěvu teta Glorie a přivezla každému z dvojčat i maličký dárek. Avšak právě proto nastaly mezi dětmi převeliké rozepře. A proč se vlastně Rosa s Fredem pohádali?

Příjezd tetičky Glorie již dlouho všichni očekávali. Vyhlížela ji na kopečku celá rodinka. „Támhle už jede!“ Křičel nadšeně Fred, když spatřil červené pohybující se autíčko na silnici.

Všichni tetičku vřele přivítali. Rosa s Fredem vůbec nečekali, že od tetičky Glorie dostanou nějaké dárečky. Rosa dostala dárek, se kterým si mohla zpívat či tančit – byla to rumbakoule. A Fred? Ten byl tuze zklamaný, protože dostal pokladničku. Ta byla navíc prázdná. „Achjo. Já chci taky rumbakouli a ne prázdnou pokladničku,“ pofňukával Fred. Maminka Fredovi vysvětlila, že je neslušné přijmout dárek a nepoděkovat za něj. A už vůbec se nesluší, aby si takhle vymrčoval. Fred sklopil hlavu a odešel do společného pokoje.

Tam si už Rosa tančila do rytmu a v ruce držela rumbakouli.“Půjčíš mi svoji rumbakouli, prosím?“ Žadonil Fred tak dlouho, dokud Rosu neobměkčil. „Dobře, ale jen na chvíli,“ dodala Rosa. Fred s rumbakoulí v ruce běhal po pokoji, poskakoval, zpíval si a nejradši by ji Rose nikdy nevrátil. Když ji Fred Rose nechtěl vrátit, začali se pošťuchovat a nadávat si. Moudřejší ze sourozenců však nakonec ustoupil. Byla to právě Rosa.

Když Fred viděl, jak je Rosa smutná a dokonce i plakala, zželelo se mu jí. Přišel k ní, pohladil ji a rumbakouli jí vrátil. „Omlouvám se,“ zašeptal jí do ouška. Teď byl ale smutný zase Fred, který věděl, že ne vždy dostane přesně to, co dostane někdo druhý.

Když tetička spatřila, co způsobila tím, že každému z dětí přivezla jiný dárek, rozhodla se zakročit. Poprosila maminku o pár skleniček s víčkem a také o hrách, fazole, těstoviny a další podobné věci. Děti zprvu vůbec nechápaly, co má tetička v plánu, ale brzy jim to došlo. „Ty vyrábíš rumbakoule pro všechny!“ Vykřikl Fred s neskrývanou radostí.

Teď měli všichni svoji rumbakouli a mohli tak vytvořit početnou kapelu. Každá rumbakoule vydávala trošku odlišný zvuk, a to bylo tuze zajímavé. Na tuto návštěvu nikdo jen tak nezapomene.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

1 komentář

  1. Tak u téhle pohádky jsem doufala v hlubší myšlenku. Trapas autorovi. Výchovného v tom není nic.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..