O dvou princeznách

3 min. čtení

Bylo nebylo. Za devatero řekami a devatero horami stálo jedno království. Bydlel v něm moudrý král se svou královnou. Spolu měli dvě dcery. Obě princezny, byly moc krásné a chytré. Obě měly dlouhé vlasy, které se jim nádherně vlnily. Vždycky nosily krásné šaty. Na každého se usmívaly a byly moc přátelské a milé. Rády chodily na zahradu a zpívaly si a tančily si mezi stromy a květinami. Moc krásně jim to šlo. Když tančily, vypadalo jakoby se nedotýkaly země. Vše dělaly s radostí a úplnou lehkostí.

O tom jak moc jsou krásné a chytré se dozvěděli všichni v okolí. Každý princ chtěl princezny poznat. Když byly princezny už velké, tak se král rozhodl uspořádat bál. Rozeslal pozvánky do nejvzdálenějších okolních království. Dokonce i do vesnic. Chtěl, aby přišlo, co nejvíc nápadníků pro jeho dcerky princezny. V království to byla velká sláva. Zdobily se okna. Na dveře se rozvěšovaly květiny. Na hradbách se tyčily vlajky. Peklo se spousta koláčů a vařila se nejlepší jídla.

Když nastal ten velký den, kdy se měl konat bál, otevřely se obrovské vrata a do království začalo chodit spousta lidí. Všichni se moc těšili. Večer se všichni shromáždili do obrovského sálu. Bylo tam několik stolů s jídlem, všechno krásně nazdobené a král s královnou seděli na svém trůně. Pak se král postavil, zatleskal a ukázal hudebníkům, že mají začít hrát uvítací píseň. V tu chvíli, když začali hrát, po velkých točitých schodech pomalu dolů kráčela jedna z princezen. Měla nádherné šaty a vypadala půvabně. Usmívala se a pomalu sešla dolů. Všichni ji potleskem přivítali. Za chvíli se na schodech ukázala její sestra. Druhá princezna. Stejně krásná jako ta první. Stejně laskavá a půvabná. Ale byla moc nervózní. Když sestupovala po schodech dolů, zakopla a spadla až na zem. Tak moc se styděla. Rychle se zvedla a utekla do nebližší komnaty. Po chvíli někdo klepal. „Nechte mě prosím být.“ Ozvala se princezna. „Princezno, netrap se. Vím, že se stydíš, ale to se může stát každému. Vždyť i princezny jsou jen dívky, které můžou spadnout.“ Princezna byla zvědavá komu ten milý hlas patří. Pomalu otevřela dveře a spatřila mladého muže, který se na ni pěkně usmíval. Vzal ji za ruku a protančili spolu celý večer.

Později si princezna tohoto mladíka zamilovala. Nejen proto, že byl hezký, ale hlavně proto, že ji ukázal, že každému se může někdy stát něco, za co se stydí. Důležité ale je, znova se postavit a nesmutnit z toho.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

1 komentář

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..