Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
Byl jednou jeden dráček, kterému říkali Florián. Tento dráček si rostl a rostl, byl spokojený a šťastný a nic mu nechybělo. Hodně jedl, spal, a když se nudil, vyletěl z jeskyně, ve které žil se svou mámou, a proletěl se do sousedního království, kde strašil lidi.
Pokračovat ve čtení →
Žily byly jednou tři sestry. Ta nejstarší se jmenovala Rózinka a nenáviděla květiny. Dokonce tolik, že nechtěla ani chodit ven z chalupy. Ale moc jí to nepomohlo, protože její druhá sestra Květa květiny milovala a nosila si je v kořenáčích i domů. Róza se na ně nemohla ani podívat, jak se jí hnusily, ale Květa si jich nanosila v květináčích a truhlících domů tolik, že bylo zcela nemožné se pohledu na ně vyhnout.
Pokračovat ve čtení →
V černém lese daleko mezi skalami žil loupežník. Měl dlouhé spletené vousy, na hlavě roztrhaný klobouk a pod ním mu trčely huňaté černé vlasy. Bydlel u těch nejvyšších skal v ukryté jeskyni. Nebyl zlý, jen nic jiného než loupení neznal.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček jménem Honzík. Byl to zvídavý malý kluk, který si nejraději hrál ve svém pokojíčku s vláčkem nebo se stavebnicí. Ale byla jedna věc, které se Honzík bál. A škola to tedy nebyla! Honzík měl strach ze své skříně. A hlavně v noci. Přes den si z ní uměl bez problému vzít oblečení, ale v noci skříň vydávala podivné zvuky, které Honzíka děsily.
Pokračovat ve čtení →
Kdesi mezi vysokými horami existuje jedna malá vesnička. A na konci té vesničky v malé chatrči žil jeden chudý chlapec se svou matkou. Máma churavěla, ale přesto se snažila, jak uměla. Rodina se živila tím, že prodávala všechno, co mohla.
Pokračovat ve čtení →
V jedné pohádkové zemi zrovna nebyl žádný čaroděj dost zlý na to, aby se mu chtělo unášet a zaklínat princezny, a ani žádný drak tak hladový, aby chtěl žrát princezny a rytíře. Všechny čarodějnice tu byly na čarování moc líné. A tak v tom království byla strašná nuda. I vymyslel jednou král pro své poddané trochu zábavy.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žila malá šedivá myška. Ta myška měla moc ráda barvy, líbily se jí květiny, ale nejvíc se jí líbili ptáčci. Nejradši měla červenky. Ty měly tak krásně červené peří. Myška jim ho tolik záviděla. Ona sama byla jenom šedá a to je taková obyčejná barva. Moc si přála mít také tak červený kožíšek jako červenky pírka.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno pradávno, za horami a dolinami, bylo jedno království, kde žila krásná princezna Agátka. Měla černé vlasy jako noční obloha a její krása byla známá široko daleko.
Pokračovat ve čtení →
Jmenuji se Buddy a jsem pes. Mám nejlepšího pána na světě – je to kluk, kterému říkají Michal. Žiji si spokojeně. Mám teplou boudu, velký dvůr, spoustu hraček, hodně jídla a lásku mého milovaného chlapce. Každý den ráno sice odejde spolu s rodiči pryč, ale odpoledne si vždycky se mnou hraje.
Pokračovat ve čtení →
Na statku byl v noci hrozný vítr. Rek, pes ze statku, ráno obcházel všechna zvířátka a kontroloval, jestli jim velký vítr neponičil domečky. Jeho první cesta vedla za prasátky.
„Ahoj, prasátka, to byl v noci velký vítr. Neponičilo vám to chlívek?“ ptal se Rek.
Pokračovat ve čtení →
Byl den dětí a Matyáš se spolu s rodiči vydal do pohádkového lesa. Podaří se mu zachránit princeznu, uvězněnou zlým kouzelníkem v jeho hrádku?
Pokračovat ve čtení →
Byl poslední letní den a holčička jménem Rebeka byla z konce prázdnin trochu smutná. Nechtěla, aby prázdniny plné zábavy skončily. Dalšího dne začíná škola a dlouhé slunečné dny hraní venku s kamarády či bláznění v bazénu končí.
Pokračovat ve čtení →
Už od nepaměti se vypráví mýtus, že když děti večer neposlouchají a nechtějí spát, přijde strašidlo, které je bude strašit. Ale je to opravdu pravda? To zatím nevíme… Ale malý Péťa už to ví.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička, která se jmenovala Ivanka. Nikdy neodmlouvala, chodila vzorně upravená a čistá, jen jedna věc byla na té holčičce moc ošklivá. Ivanka totiž plazila na všechny lidi jazyk.
Pokračovat ve čtení →
Blízko tmavého lesa stála malá chaloupka. Bydlel v ní dědeček a babička. Každé prázdniny za nima jezdila jejich vnučka Anetka. Malá holčička s hnědými rovnými vlásky jako hřebíky a kouzelným úsměvem. Trávila v chaloupce u dědečka a babičky každý volný den. Jedny prázdniny se ale stalo něco, na co nikdy Anetka nezapomene.
Pokračovat ve čtení →