Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
V jednom malém městečku jménem Krokusov stálo malé nádraží, kterému šéfoval výpravčí pan Slaninka. Pan Slaninka byl bodrý chlapík se srdcem na pravém místě. Nebyl vysoký. To, co mu scházelo do výšky, však doháněl svou šířkou.
Pokračovat ve čtení →
Adam jezdil rád o prázdninách k babičce na chalupu. Občas pomáhal babičce na zahradě sbírat maliny nebo zalévat květiny, odpoledne pak běhal po venku, po lese i okolních loukách a večer si sedli s babičkou do pergoly, odkud měli krásný výhled na les. Jednoho večera, když zapadalo slunce, se obloha zvláštně rozzářila, mezi stromy se začala mihotat světýlka a vypadalo to, jako by tam někdo rozvěsil malé lucerničky.
Pokračovat ve čtení →
Katka a Radka byly sestry, které každé léto trávily u své babičky na vesnici. Babička měla starý domeček obklopený zahradou plnou voňavých bylinek, slunečnic a ovocných stromů. Každé ráno je budil zpěv ptáků a vůně čerstvě upečeného chleba.
Pokračovat ve čtení →
Byla jedna zebra Žanet, která si žila na savanách jižní Afriky. Měla kolem sebe přátelské stádo a v něm i svou nejbližší rodinu. Zebry si vždycky pomáhaly. Jen s jedinou věcí mladá zebra Žanet nemohla za svými kamarády ze stáda přijít. Už dlouhou dobu řešila své pruhy. Nelíbily se jí. Žádná zebra ze stáda to však nechápala. Pro ně byly pruhy přirozené a řadu z nich do té doby ani nenapadlo otázku černobílých pruhů řešit.
Pokračovat ve čtení →
Převyprávěno podle pověsti z údolí Doubravy Čertův stolec, upraveno pro dětské publikum.
V údolí řeky Doubravy najdete jeskyni ve skále, ve které kdysi dávno žil starý poustevník. Měl rád klid a ticho přírody, žil skromně a dodržoval půsty přesně podle toho, jak mu jeho víra nakazovala.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho sobotního rána se Daník s tatínkem chystali na cestu k dědečkovi, který bydlel v malé vesničce kousek za Prahou. Daník už cestu dobře znal. Nejdříve pojedou tramvají na Václavské náměstí. Pak půjdou pěšky směrem k Národnímu muzeu a soše svatého Václava, o kterém se učili ve škole.
Pokračovat ve čtení →
Nikolka byla malá culíkatá holčička se světlými vlásky. Lidé ji měli rádi a ona je taky. Líbilo se jí, když mohla dělat lidem radost a bavit je. Od malička milovala kouzelnické show a tuze moc toužila stát se známou kouzelnicí.
Pokračovat ve čtení →
Když černá tma zahalila les, noc co noc ze svých úkrytů vylétávaly tajemné bludičky, které sváděly kolemjdoucí z cest. Jakmile se někdo ocitl kolem bažin a močálů, bludičky se daly do práce. Poletovaly nad močálem, svítily a vesele si zpívaly:
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žil jeden švec, který šil boty. Ale nikdo je nekupoval, a tak na ševce přišla bída. Neměl na jídlo, a protože nevěděl, jak by uživil sebe, svou ženu a děti, rozhodl se upsat vlastní krví čertu. Jen na to pomyslil, čert tu hnedka byl i se smlouvičkou. Švec podepsal a upsal se tak s celou rodinou peklu.
Pokračovat ve čtení →
V daleké africké savaně žila velká lví smečka. Součástí této smečky byl malý lvíček jménem Leon. Leon byl bystrý, zvídavý a aktivní lev, jehož velkým snem bylo stát se fotbalovým šampionem.
Pokračovat ve čtení →
Podzim se do lesa přikradl pomalu, tiše, ale o jeho síle už nebylo pochyb. Ráno se nad mechem vznášela mlha, na trávě se třpytily kapky rosy a vítr si pohrával s barevným listím. Slunce hřálo už jen krátce a všechna zvířátka věděla, že je čas připravit se na zimu.
Pokračovat ve čtení →
V jednom městě u rybníka měli stanici policisté i se svým policejním autem. To bylo známé svým modrým majáčkem, který se rozhoukal pokaždé, když policisté řešili nějaký případ. Jeden den měli policisté více práce než obvykle. Měli výjezd k paní, která ztratila peněženku. Poté s majáčkem na autě spěchali ke koťátku, které uvízlo na stromě.
Pokračovat ve čtení →
V jednom domečku bydleli dva skřítkové Rampy a Dampy. A ty dva hrozně nebavilo po sobě uklízet. Všechno to začalo prvním odhozeným obalem od sušenky.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno stál uprostřed rozlehlých lesů a luk nádherný zámek s věžičkami tyčícími se až k oblakům. V něm žil mladý princ, jehož srdce toužilo po jediném – najít si pravou princeznu, která by s ním sdílela život. Nechtěl se spokojit s ledajakou nevěstou. Chtěl, aby jeho vyvolená byla skutečnou princeznou, s jemností a ctnostmi, které by nikdo nemohl zpochybnit.
Pokračovat ve čtení →
Únor byl vždycky trochu jiný měsíc. Zatímco leden si lebedil v dlouhých dnech plných sněhu a prosinec se chlubil světýlky a vůní cukroví, únor stál tiše stranou. Byl studený, ale už nebyl úplně zimní. Rána byla sice pořád mrazivá, ale odpolední slunce občas umělo pěkně zahřát. Ale dny v únoru ubíhaly tak nějak pomaleji než v ostatních měsících.
Pokračovat ve čtení →