V jednom městě u rybníka měli stanici policisté i se svým policejním autem. To bylo známé svým modrým majáčkem, který se rozhoukal pokaždé, když policisté řešili nějaký případ. Jeden den měli policisté více práce než obvykle. Měli výjezd k paní, která ztratila peněženku. Poté s majáčkem na autě spěchali ke koťátku, které uvízlo na stromě.
Vždy když se rozhoukal majáček na jejich autě, bylo zjevné, že se jedná o něco závažného, něco, co nepočká. A protože ten den řešili ještě několik případů, dostali se zpátky na stanici až pozdě v noci. Nevšimli si přitom, že ztratili majáček ze střechy auta.
Majáček se ze střechy policejního auta uvolnil, když zrovna chytali zloděje šperků v místním klenotnictví. Ve výmolu cesty auto nadskočilo a majáček nepozorovaně vypadl. Pro samý spěch si policisté ani nevšimli, že jim auto nehouká. V příkopu jej našel pán, který si vždycky přál jezdit přesně s takovým majáčkem. Ačkoliv slyšel, že je po majáčku vyhlášeno pátrání, nevrátil ho. Neukradl jej, našel jej, ale když ho měl vrátit, neudělal to. Sem tam uprostřed hluboké noci si jej nasadil na své auto a jezdil po prázdném parkovišti. Ale protože nebylo kam spěchat, majáček mu nedělal radost.
A protože ho po pár dnech majáček opravdu přestal bavit, rozhodl se jít na policejní stanici a majáček vrátit. Ten den policisté řešili, že už musí objednat nový majáček, protože bez něj se jejich policejní auto nedostalo rychle tam, kam bylo potřeba. Když na stanici uviděli pána s majáčkem, měli velkou radost. Ale pán byl smutný. Teď už znovu nebude mít majáček. Policisté si jeho příběh vyslechli a hned měli řešení. Proč nejde pán pracovat k nim? Nový policista jim přijde vhod a takhle bude moci jezdit s houkajícím majáčkem každý den. Ten den se ve městě přihodily dvě skvělé věci. Majáček se vrátil na své místo a pán, kterého v poslední době nic netěšilo, si našel novou práci jako policista.
