Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
V hlubokých vodách byla mořská vesnička, která byla bohatě osídlená různými mořskými tvory. Žila tam spousta barevných rybiček, chobotnic, korálů, sasanek a spousta dalších mořských tvorů. Této vesničce vládl mořský král Rudolf, který měl tři dcery, mořské panny. Dvě z nich byly provdané a žily se svými rodinami ve vedlejších mořských vesnicích.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá květinka jménem Lila, kterou zdobily krásné žluté lístky. Malá Lila však byla smutná, protože vyrůstala ve stínu velkého, vysokého stromu v parku.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Na louce to vonělo právě rozkvetlým lučním kvítím a tráva se jemně vlnila ve větru. Kromě květin tu žila i veselá králičí rodinka. Maminka s tátou a jejich tři malí kluci – Flíček s černou skvrnou na zádech, Fousek s dlouhými vousky a Rychlík, který ze všeho nejraději rychle běhal.
Pokračovat ve čtení →
Lukášek miloval vesmír a všechno, co s ním souviselo. Jeho dětský pokoj byl plný hraček ve tvaru planet, na posteli měl dokonce povlečení s planetami a na zdi visely plakáty raket a slavných astronautů. Každou noc mu nad postelí svítily žluté třpytivé hvězdičky, které mu pomáhaly usnout.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese bylo obří mraveniště, které se tyčilo do výšky jednoho a půl metru. Na první pohled vypadalo klidně. Skoro tak, jako by v něm vůbec nikdo nebydlel. Ale kdybyste se, děti, podívaly dovnitř, viděly byste každodenní šrumec pracovitých mravenců. Ne nadarmo se o místech, kde je velký shon, hluk a pilná činnost, říká, že je to jako v mraveništi. Tak to šlo v mraveništi den za dnem, každý měl svůj úkol.
Pokračovat ve čtení →
V jednom domečku žili holčička Nikolka a chlapeček Pája. Byly to moc milé a veselé děti. Ze všeho nejradši se usmívaly, tancovaly, poskakovaly a zpívaly veselé písničky. Každý, kdo je viděl, se musel usmívat také.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království, ve kterém žil král a jeho tři dcery. Protože jejich zem byla krásná a plná barevného kvítí, vypravily se princezny jako každé jaro na projížďku v kočáře. Zatoužily zastavit u jedné studánky, aby se napily a trochu protáhly.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Na jednom statku na jihu Čech žila kravička Karla se svými pěti telátky – Maruškou, Cecilkou, Jarmilkou, Alenkou a Anežkou. Když bylo pěkné počasí, trávily celý čas na pastvině. Hospodář jim také postavil krásnou velkou stáj, ve které spaly a odpočívaly, když bylo venku deštivo.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed ničeho ležela jedna krásná indiánská osada. Chybět nesměl samozřejmě náčelník kmene Hrdý bizon. Kromě něj tady bylo ale také mnoho rodin, mladých indiánů a indiánek. O zábavu se všem ale staral 5letý Malý vlk.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička jménem Adrianka a ta měla svoji panenku s hnědými vlásky a modrýma očima. Nosila ji všude s sebou. Hrála si s ní ve vaně, na pískovišti i na houpačce. Chodila s ní spát a ráno s ní vstávala do školky. Jednoho dne, když byly s maminkou na procházce, však panenku zapomněla na hřišti. Bylo to tak nečekané!
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno malé autíčko a mělo šedivou barvu. Vyjelo si na projížďku, ale bylo moc smutné.
Pokračovat ve čtení →
Když zajde sluníčko a nebe zahalí černá deka, je to znamení, že by se mělo jít spát. Všude je ticho, jen sem tam někde zazní malinké cinknutí, když vyjde malá hvězdička. Dětské pokojíčky se zhasnou a ozývá se z nich pravidelné oddechování. Právě v tuto chvíli se do oken dětí začínají dívat malí noční skřítkové. Jsou to takoví stříbrní mužíčci, kteří kontrolují dětská přání.
Pokračovat ve čtení →
V jednom malém městečku jménem Krokusov stálo malé nádraží, kterému šéfoval výpravčí pan Slaninka. Pan Slaninka byl bodrý chlapík se srdcem na pravém místě. Nebyl vysoký. To, co mu scházelo do výšky, však doháněl svou šířkou.
Pokračovat ve čtení →
Adam jezdil rád o prázdninách k babičce na chalupu. Občas pomáhal babičce na zahradě sbírat maliny nebo zalévat květiny, odpoledne pak běhal po venku, po lese i okolních loukách a večer si sedli s babičkou do pergoly, odkud měli krásný výhled na les. Jednoho večera, když zapadalo slunce, se obloha zvláštně rozzářila, mezi stromy se začala mihotat světýlka a vypadalo to, jako by tam někdo rozvěsil malé lucerničky.
Pokračovat ve čtení →
Katka a Radka byly sestry, které každé léto trávily u své babičky na vesnici. Babička měla starý domeček obklopený zahradou plnou voňavých bylinek, slunečnic a ovocných stromů. Každé ráno je budil zpěv ptáků a vůně čerstvě upečeného chleba.
Pokračovat ve čtení →