Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
A nastala zima. V kalendáři se objevil měsíc prosinec a venku začalo přimrzávat. Sem tam už spadla první vločka a sem tam se na střeše objevily první rampouchy. A někdy někde se objevil i soplíkový rampouch někomu u nosu. Například Hynkovi.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou tři prasátka, která žila na louce u lesa. Rochnila si tam spokojeně už dlouhý čas a nic jim nechybělo. Až jednoho dne přišlo nejmladší prasátko se zlou zprávou. Zaslechlo od moudré sovy, která měla vždy o všem přehled, že se v okolí pohybuje vlk.
Pokračovat ve čtení →
V listopadu se s přírodou dějí zvláštní věci. Nejvíc můžeš vidět, jak se listí barví do různých odstínů a pak lístečky sami padají na zem. Mezi takovým listím někdy můžeš zahlédnout malého podzimního skřítka. Je moc těžké ho zpozorovat, protože je úplně stejně krásně zbarvený jak to opadané listí. Tenhle podzimní skřítek se jmenuje Lístek a hlídá, aby všechna zvířátka, která mají v zimě spinkat, ulehla k zimnímu spánku a aby na to byla dobře připravená.
Pokračovat ve čtení →
Pacík byl krásný huňatý kocourek a kamarád všech zvířátek. Bydlel v domečku se svými majiteli, kteří mu dávali samé dobroty. Přes den se procházel po střechách, stromech anebo se jen tak potuloval. Jednou se pod střechou jeho domu uhnízdili vrabčáci. Nejdříve měli z Pacíka strach, ale nakonec zjistili, že je to hodný kocourek a skamarádili se. To ses mohl dočíst v pohádce Kocourek Pacík a vrabeček.
Pokračovat ve čtení →
Daleko odsud v černém hlubokém lese byla studánka. Její voda byla průzračně čistá. Když stékala po skalce, bylo to, jako by potichounku prozpěvovala. Tahle studánka nebyla obyčejná. Její čarovnou moc znali všichni široko daleko. Zvířátka z celého okolí věděla, že studánce nesmí vyschnout pramen a že musí být čistá. Každý, kdo se z ní pak napil, se rázem uzdravil, ať ho trápil jakýkoli bacil. Nejednou ale měla studánka namále a skoro ztratila svou uzdravovací moc. Stalo se to jedno hezké podzimní odpoledne.
Pokračovat ve čtení →
V jedné rozpadlé chaloupce žil tatínek, maminka a jejich chlapec Tonda. Byli velmi chudí, do střechy jim teklo a často neměli ani na jídlo. Tonda, aby rodičům pomohl, pracoval jako pasáček ovcí. Ale i tak neměl ani na pořádné oblečení, chodil v roztrhaných kalhotách, do kabátku mu táhlo a jeho čepice vypadala stejně otrhaně jako zbytek oděvu. I přesto si každé ráno cestou na pastvu vesele pohvizdoval.
Pokračovat ve čtení →
Děti seděly ve škole, obtahovaly obrázek hranic České republiky a poslouchaly povídání paní učitelky. Pepíček už přemýšlel, co bude dělat o prodlouženém víkendu a Anička se těšila, že pojedou s maminkou na výlet k tetě do Polska.
Pokračovat ve čtení →
Na kraji malé vesnice žila v chaloupce s chatrnou doškovou střechou chudá vdova se svou dcerou. Kromě skromné střechy nad hlavou a několika slepic nic neměly. Většinou jedly jen to, co matka v létě nasbírala v lese, a peníze měly jen ty, které dcera utržila prodejem vajec na trhu. Za ty se dal aspoň koupit chleba a teplé boty na zimu.
Pokračovat ve čtení →
Na podzim se děje spousta různých věcí. Příroda se chystá na zimu a také zvířátka se na ni musí nějak připravit. Některá se chystají na zimní spánek, jiná si shromažďují zásoby jídla a někteří ptáci odlétají na zimu do teplých krajin. Například husy. Ne vždy je ale takové odlétání a stěhování jednoduché. Stačí, aby se v hejnu objevil někdo, kdo je trošku sobec, a už je zaděláno na průšvih. O tom se dnes přesvědčila husa jménem Mery.
Pokračovat ve čtení →
Znáte ten příběh o svatém Martinovi, který jezdil na bílém koni a pomáhal chudým? Dokonce si uříznul kus svého pláště, aby se měl žebrák do čeho zahalit před zimou. Tahle pohádka je trochu jiná, a přece podobná, protože nejen lidé potřebují občas naši pomoc.
Pokračovat ve čtení →
