Kouzelný koláč

Barborka byla velmi šikovná holčička. Ze všeho nejraději pomáhala mamince v kuchyni. Když se zrovna neučila, nehrála si na zahradě či v pokojíčku, našli jste ji právě v kuchyni u maminky. Tam spolu vařily a pekly všelijaké dobroty. Až vyroste, toužila být Barborka pekařkou.

Byl upršený podzimní podvečer a Barborka pomáhala mamince s večeří. Byla však smutná. Dostala ve škole špatnou známku a velmi ji to trápilo. Maminka se jí snažila zvednout náladu, a proto ji zavolala, aby jí pomohla s vařením. Vařily spolu chutnou zeleninovou polívčičku.

Jak tak vařily, Barborka polévku míchala a mamince se vším poctivě pomáhala, ale stále byla smutná. Trápila ji ta špatná známka ve škole.

„Barborko, podívej se v mé knížce receptů, kolik koření mám dát do polévky?“ zeptala se její maminka. Sice maminka věděla, kolik tam má dát, ale chtěla, aby jí to dcerka přečetla, a tak mamince nejen pomohla, ale i si zlepšila čtení. Barborka otevřela knížku plnou všelijakých receptů, kde listovala, aby našla zeleninovou polívku. Vtom z knížky vypadl papírek.

„Co to je?“ zeptala se Barborka maminky zvědavě, když zvedla papírek ze země. Maminčiny oči padly na papírek. „Píše se tady… kouzelný koláč,“ přečetla holčička pomalu. Wau! Co to jen může být ten kouzelný koláč? Co když má kouzelnou moc a budu létat… nebo čarovat… přemýšlela zvědavá holčička.

Maminka se usmála. „To je recept mé babičky. Je to koláč. Ale ne ledajaký koláč, je to koláč, který ti vždy zlepší náladu. A právě proto je tak kouzelný!“ řekla s úsměvem maminka dcerce a míchala voňavou polévku.

„Prosím, prosím, upečme si ho!“ zvolala holčička nadšeně a pak přečetla mamince, kolik koření má přijít do polévky. Maminka se zamyslela a nakonec souhlasila. „Dobře, můžeme. Ale nejprve si běž dodělat své domácí úkoly a douč se, cos neuměla, aby sis zlepšila známku. Já zatím dokončím polívčičku a pak si ho můžeme spolu upéct,“ usmála se maminka a poslala dcerku do pokoje. Barborka neváhala. Utíkala do pokojíčku, kde se poctivě učila a také si dodělala své domácí úkoly. Známku si jistě zlepší. Ale myslí byla stále u kouzelného koláče… Co to jen může být.

No a to se, mé milé děti, dozvíme v další části. Dozvíme se, jak maminka a Barborka upekly kouzelný koláč, i to, proč právě byl tak kouzelný.