Byl krásný letní slunečný den, když se krtek právě hrabal ven ze své podzemní skrýše. Jakmile vykoukl na svět a spatřil denní světlo, promnul si oči a rozhlédl se okolo sebe, nemohl uvěřit vlastním očím. Kde se to tentokrát ocitl? Tady láhev od minerálky, támhle obal od zubní pasty a spousta dalších odpadků. „To je snad nějaká skládka,“ povídá smutně krtek.
Pokračovat ve čtení →Pohádky o zvířátkách

Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Chytrý uhlíř
Jeden uhlíř šel do lesa pálit uhlí a potkal medvěda s divokým prasetem. Medvěd praví uhlířovi: „Milý uhlíři, nedá se nic dělat, mám hlad, musím tě sníst.“
Pokračovat ve čtení →Králíček Bing a těstovinový oběd
Králíček Bing a Sula si právě hráli v kuchyni u stolu, na němž měli rozloženou spoustu různých neuvařených těstovin. Některé z nich vypadaly jako mašličky a jiné zase jako vrtule. Tvořili z nich domečky, lodě na moři, kytičky a mnoho dalších výtvorů.
Pokračovat ve čtení →O mlsné koze
Sedlák měl kozu a ta byla tuze mlsná. Jednoho dne ji vedla selka na pastvu. Když přišla domu, ptal se sedlák kozy: „Nu, kozičko, jak jsi se napásla?“
Pokračovat ve čtení →O veverce Leontýnce
Byla jednou jedna malá veverka, které všichni kamarádi neřekli jinak než Leontýnka. Byla velmi hbitá a celý den vesele s ostatními veverčaty skotačila po stromech. Byl to krásný život plný bezstarosti a zábavy. Když přišel podzim, všechny veverky začaly sbírat oříšky, kaštany, žaludy a různá semínka, která si ukládaly do zásob do svých úkrytů v dutinách stromů. Leontýnka však s ostatními sbírat nechtěla.
Pokračovat ve čtení →O křepelkách a lovci
V jednom křoví mezi rozlehlým polem a lesy mělo domov spoustu křepelek. Žily zde již několik let a dosud se ještě nikdy se nesetkaly s lovci. Bylo tomu nedávno, co se do jednoho nedalekého stavení na konci vesnice právě jeden lovec přistěhoval. Tento se mohl všude chlubit svou obratností.
Pokračovat ve čtení →O netradičním a věrném přátelství mezi psem a slonem
Do jednoho města – jmenovalo se Měcholupy, přijel nedávno poprvé velký cirkus. Děti se sem mohly chodit dívat na představení klaunů, poníků, opic, akrobatů a především jednoho obřího slona. Děti se velice bavily a měly z cirkusu velkou radost.
Pokračovat ve čtení →Medvídek Antárek a med
Žil byl jeden medvídek jménem Antárek. Antárek byl ještě medvídě s chundelatou, načepýřenou srstí, který nechtěl dělat nic jiného než se flákat, hrát si s ostatními medvíďaty a jíst med. První dvě věci mu docela procházely, přece jen, byl pořád ještě medvídě. S tím medem to měl ale horší, rodiče mu domlouvali, aby jedl i ryby a ovoce. Ty se však Antárkovi nezamlouvaly, chtěl jíst prostě jenom med.
Pokračovat ve čtení →Bílý had a straka zlodějka
Před dávnými časy bylo jedno království, v němž kraloval jeden velice moudrý král. Panovaly o něm zvěsti, že rozumí řeči zvířat, avšak nikdo netušil, jak je to možné. Lidé přeci řeči zvířat jen tak nemohou rozumět.
Pokračovat ve čtení →Prasátko Pepa stůně
Bylo ráno jako každé jiné, když se prasátko Pepa probudilo. Pepa a její mladší bratříček utíkali ke stolu, kde jim maminka s tatínkem připravili výbornou sladkou snídani. Pepina milovala rohlík s marmeládou a horké kakao. Avšak když dnes snědla půlku rohlíku a vypila trošku kakaa, necítila se příliš dobře. Začalo ji bolet bříško a také se jí na obličeji objevilo hned několik červených a nafouklých pupínků.
Pokračovat ve čtení →Maxipes Fík ve škole
Jak už bývá zvykem, každé z dětí musí chodit do školy, a to i v případě, že se brání zuby – nehty. Ale věděli jste, že po světě chodí i pár pejsků, kteří se už také do školy podívali? O jednom takovém pejskovi vám dnes budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →Kočička Polednička a tři svatby
Pod lesem na stráni malá je dědinka, tam sešla se po roce kočičí rodinka. Máma Micka uklízí, peče a vaří, ať se dnes všem dobře daří. Neví, kde jí hlava stojí, dnes svým 3 dětem svatbu strojí.
Pokračovat ve čtení →Krteček malířem
Sluníčko se usmívalo na obloze a pozorovalo dění dole na zemi. Kytičky kvetly a tráva se zelenala. A uprostřed něčí zahrady z ničeho nic začala růst hromádka z hlíny, jenž se stále zvětšovala. Avšak nakonec se její růst zastavil a kousek vedle se začala tvořit nová hromádka. Když už byla dost vysoká, vykoukl z ní červený čumáček a potom 3 vlásky. Víte, kdo to byl? No přece krteček.
Pokračovat ve čtení →Jak se medvědi od Kolína vydali k řece
Byl krásný letní den a medvědi od Kolína se rozhodli, že se vydají na prázdninový výlet. A kam? Sluníčko hřálo svými paprsky až příliš, a protože jim bylo v jejich husté srsti ohromné teplo, vyjeli na výlet k řece, kde se chtěli pořádně vykoupat, aby neměli plnou srst blešek.
Pokračovat ve čtení →Kocour Mikeš na hruškách
V jedné malé české vesničce – jmenovala se Hrusice, se narodilo kotě. Byl to kocour černý od hlavy až k patě. A to není všechno. Tento kocour nebyl jen tak ledajaký. Uměl totiž i mluvit. Bydlel v chaloupce společně s Pepíkem a jeho rodiči. To právě Pepík ho naučil tak krásně mluvit a také chodit po dvou tlapkách.
Pokračovat ve čtení →