Neposedná Dášenka

9 min. čtení

Mnoho vody uteklo a zejména mnoho loužiček přibylo. Dášeňka už není bezmocný uzlíček s třesoucím se ocáskem, nýbrž náramně samostatné, chlupaté, zubaté a neposedné štěňátko.

Přírodopisně řečeno, vyvinul se z ní obratlovec (neboť se vrtí jako na obrtlíku) z čeládky šelem šelmovských a psovitých, podčeled neposedů, rod šmejdilů, rodina tatrmanů, odrůda tajtrlíků černouchých.

Jde si, kam se jí zlíbí. Celý dům, celá zahrada, celý vesmír, až kam plot sahá, jsou jejím majetkem. V tomto vesmíru je plno věcí, které je nutno vyzkoušet co do jejich kousatelnosti a případně sežratelnosti. Je tu plno tajemných místností, ve kterých lze provádět zajímavé pokusy, kde se nejlíp dělají loužičky. Dášeňka se rozhodla pro mou pracovnu a její okolí, ale někdy dává přednost jídelně.

Dále je třeba zjišťovat, na čem se nejlíp spí (zvláště na utěrkách, v  člověčí náruči, uprostřed kvetoucího záhonu, na smetáku, na čerstvě vyžehleném prádle, v  koši, v nákupní tašce, na kozí kůži, na  střevících, v  pařeništi, na  lopatce se smetím, na  rohoži, ba i na zemi). Jsou předměty, které slouží zábavě, například schody, z nichž se lze úspěšně střemhlav skutálet (to je vám psina, myslí si Dášeňka padajíc přímo za čumáčkem se schodů). Jsou předměty nebezpečné a  nevypočitatelné, jako třeba dveře, které bouchnou do hlavy nebo skřípnou tlapku či ocásek, když se toho nejmíň nadáte. V takovém případě Dášeňka zakvílí, jakoby ji na nože bral a ještě chvíli fňuká v konejšivé lidské náruči. Pak dostane pro útěchu slupnout něco dobrého a jde si zase spadnout se schodů. Přes některé špatné zkušenosti je Dášeňka přesvědčena, že se jí nemůže nic stát a že se nad její psí hlavou nevznáší žádné nebezpečí. Neuhne smetáku a s důvěrou čeká, že smeták uhne jí. A  obyčejně to smeták udělá.

blank

Všichni, kdo žijí v domě, jsou nuceni si dávat pozor, vznášet se, klást nohy opatrně jako na tenkém ledu. Člověk nikdy neví, kdy mu to malé štěňátko zoufale zakňučí pod botou. To byste nevěřili, jak je takového štěněte všude plno. V ničem Dášeňka nepočítá se zlou vůlí a nástrahami tohoto světa. Třikrát skočila po hlavě do vodní nádrže v zahrádce, protože jí prostě nešlo na rozum, že by ve vesmíru bylo něco, po čem se nedá báječně běhat. Načež byla teple zabalena a dostala pro útěchu špičku člověčího nosu, aby se z toho leku zbavila kousáním toho nejlepšího, co vůbec je.

Ale abychom to brali po pořádku, to hlavní, со má Dášeňka na práci, je běhat. Teď už to, panečku, nejsou ty namáhavé a vratké první kroky, nýbrž sportovní výkony vyššího stupně jako běh, cval, trysk, skok daleký, skok vysoký, let, hon, kalup, pelášení, sprint, spurt na deset yardů, dále různé pády, jako pád nosmo, hřbetmo, pád na hlavu, kotrmelec v běhu s jedním nebo více přemety, rozběhy s překážkami, běh s handicapem (na příklad s utěrkou v tlamě), různé způsoby kutálení, překocení, svalení, přemetů, veletočů a dopadů, útok, útěk, odskok a úprk, zkrátka všechno, co lehká psí atletika obnáší. V tom oboru jí dává lekce její obětavá máma. Běží se po zahradě přes záhony a jiné překážky, letí jako chlupatý šíp a Dášeňka ji oddaně následuje. Máma zakličkuje, a protože tohle je něco, co malá ještě nedovede, udělá parádní kotrmelec, neboť jinak se neumí zastavit. Nebo máma obíhá v kruhu a Dášeňka za ní Ale protože ještě neví, co je to odstředivá síla (fyzika se u pejsků učí až později), vyhodí ji odstředivá síla do vzduchu skvělým přemetem. Po každém takovém fyzikálním úkazu si Dášeňka sedne na zadeček a velmi se diví. A pak, abych řekl pravdu, ono takové štěně nemá ve svých pohybech ještě tu pravou míru. Chce udělat krůček a zatím ji to vymrští jako z praku.

blank

Další zábavou je kousat si vlastní nohu nebo ocásek tak důkladně, až propukne v nářek. To ji pak musí maminka utěšovat. Taky má nesmírnou vytrvalost v hryzání. Sežrala roh koberce a lem běhounu. Rozžvýkala proutěný nábytek, povlak na pohovce, zahradní hadici i pár sandálů . No uznejte, že to je na takové malé zvířátko slušný výkon.

Někdy se rozhostí v domě zvláštní ticho, Dášeňka je schovaná někde v koutě a je tichá jako pěna. Asi to malé zvíře na chvíli usnulo, myslí si páneček. Za nějaký čas je to ticho už drobet podezřelé a člověku to nedá a jde se podívat, proč je Dášeňka tak dlouho klidná. Štěňátko se vítězně zvedá a vrtí ocáskem. Pod ní jsou cucky a třísky něčeho, na čem se už nedá poznat, co to vlastně bylo. Myslím, že to byl kartáč.

Neméně důležité jsou jiné sporty, například přetahování. V tom jí obyčejně musí pomáhat maminka Iris. A protože pejskové nemívají k použití lano, slouží jim k přetahování, co tak najdou: klobouk, punčocha, tkaničky bot a jiné užitečné předměty. To se rozumí, máma Dášeňku přetáhne a vleče ji po celé zahradě. Ale Dášeňka nepovolí, zuby stisknuty, jen oči poulí a nechá se smýkat tak dlouho, až se dotyčné lano přetrhne. Není-li po ruce máma, lze se pěkně přetahovat i bez ní, například s prádlem pověšeným k sušení, s fotografickým aparátem, s květinami, se sluchátkem telefonu, se záclonami nebo s anténou. Ledacos se najde v lidském obydlí, na čem lze vyzkoušet sílu zubů i svalů, vytrvalost a sportovního ducha.

Nejoblíbenější cvik těžké atletiky je, když se Dášeňka vrhne s nádhernou bojovností na mámu a zakousne se jí do nosu, do ucha nebo do ocásku. Máma ji setřese a po padne ji za krk, nastává takzvaný infighting, to jest, oba pesani se kutálejí v ringu (zpravidla na trávníku) a není vidět nic než neobyčejné množství předních i zadních nohou, zmítajících se v chumlu chlupů, někdy to zakvikne, někdy z toho vítězně mávne ocásek, oba účastníci zápasu divoce vrčí a dorážejí na sebe všemi čtyřmi, načež Iris vyskočí a oběhne třikrát celou zahradu pronásledována bojovnou Dášeňkou.

Pak se to začne znovu. To se rozumí, máma předvádí exhibiční zápas, nekouše doopravdy. Ale Dášeňka v zápalu boje rve, trhá a kouše maminku, co jen síly má. Chudák Iris nechá v každém zápase nejeden chlup. A čím víc Dášenka roste, sílí, tím je máma vypelichanější.

blank

Někdy už chce mít máma Iris pokoj a uklidí se někam před svou nadějnou dcerou. Tak si Dášenka najde nového společníka. Smeták a s ním svádí rozhořčený boj s nějakým hadrem. Nebo podniká neohrožené výpady na lidské nohy. Přijde návštěva a Dášeňka se jí bleskurychle vrhne na kalhoty a rve je. Návštěva se nuceně usmívá, myslí si „jdeš, neřáde“, ale ujišťuje, že má moc ráda pejsky, hlavně když se jí pověsí na nohavice. Nebo se Dášeňka takovému hostu vrhne na boty a tahá z nich tkaničky. Umí je rozvázat nebo utrhnout, než ten pán řekne pět. A z toho má naše štěňátko velkou psinu. Vedle toho Dášeňka má velkou zálibu v cvičení (například drbání zadní nohou za uchem nebo pod bradou nebo zakusování domnělé blechy ve vlastním kožichu. Takovéto cviky slouží k procvičování ohebnosti a vůbec akrobacie.

FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..