Na jednom statku žila prasečí maminka, která měla tři syny. Když vyrostli a dospěli, poslala je maminka do světa, aby si tam postavili své nové domečky. Na cestu jim do života dala opravdu cennou radu, aby se vyhýbali zlému vlkovi.
Všechna tři prasátka si ve světě našla své místečko a postavila si domečky. První prasátko bylo líné a rozhodlo se, že nejrychleji postaví domeček ze slámy. Druhé prasátko bylo zase pohodlné a řeklo si, že domeček ze dřeva je lepší a třetí nejchytřejší prasátko vědělo, že nejlepší a nejbezpečnější domeček je z cihel.
Celou dobu jejich činnost pozoroval zlý vlk, který si na ně brousil zuby. Když to prasátka zjistila, že se kolem potlouká mlsný vlk, velice se polekala a utekla do svých domečků.
Vlk volal na první prasátko, když nevyšlo, začal ze všech sil foukat a všechnu slámu z domečku odfoukl, ale prasátko uteklo a schovalo se do domečku k druhému prasátku.
Vlk šel tedy k druhému domečku a snažil se obě prasátka vylákat. Když prasátka nevyšla, vlk strčil do dřevěného domečku a porazil ho. Obě prasátka se rozutekla a běžela k třetímu prasátku do zděného domečku, kde se třásla strachy.
Třetí prasátko je chlácholilo: „Nebojte se ničeho, můj domeček je pevný, sem se vlk nedostane. V tu chvíli už byl vlk na střeše a díval se komínem dolů do světničky. Třetí prasátko na něj však vyzrálo a rozdělalo v krbu oheň. Stoupající kouř štípal vlka do očí tolik, že utekl a už se nikdy nevrátil.
