Byla jednou tři prasátka, která žila na louce u lesa. Rochnila si tam spokojeně už dlouhý čas a nic jim nechybělo. Až jednoho dne přišlo nejmladší prasátko se zlou zprávou. Zaslechlo od moudré sovy, která měla vždy o všem přehled, že se v okolí pohybuje vlk.
Období bezstarostného klidu skončilo a prasátka musela honem vymyslet, jak se s tím vypořádají. Nejlepší řešení bude postavit si domeček! Prasátka se však neshodla na podobě domečku, a tak se nakonec domluvila, že si zkrátka každé prasátko postaví svůj vlastní. A ve svých domečcích budou před vlkem v bezpečí.
První prasátko se do toho pustilo hned. Snažilo se ovšem mít to co nejjednodušší. Během chvíle si postavilo domeček ze slámy a rovnou se do něj i nastěhovalo.
Druhé prasátko si o kus dál zatím vymyslelo, že bude mít domeček ze dřeva. Stlouct prkna k sobě nebude tak náročné a domeček z toho bude fajnový, říkalo si. Druhý den už mělo domeček hotový.
Třetí prasátko nad domečkem koumalo a koumalo. Nejlepší a nejbezpečnější domeček bude určitě z cihel! A tak se pustilo do práce. Skládalo cihlu k cihle a pomalu si budovalo pevný dům.
Brzy se na louku dostal během jedné ze svých hladových potulek vlk. A zahlédl růžovoučké prasátko, jak vchází do slaměného domku. Přikradl se tedy k domku a volal na prasátko, aby mu otevřelo. Ale kdepak, tak hloupé prasátko nebylo, tušilo, kdo to asi venku vyvolává. Vlk to ještě chvíli zkoušel, ale poté se rozlítil, nasál do plic vzduch a ze všech sil foukl do domečku. A rozfoukal ho!
Vyděšené prasátko vyskočilo zpoza slaměných snopků a pelášilo ostošest do nedalekého domečku druhého prasátka. Tak tak to stihlo. Vlk na obě prasátka volal, aby mu otevřela. Sliboval, že jim neublíží. Ale prasátka moc dobře věděla, že si na ně vlk brousí zuby a jen se je snaží obelstít. Vlk tedy lákání vzdal a opět ze všech sil foukl do domečku. Jenže dřevěný domeček nic. Ten se rozfoukat nedal. Vlk si tedy popošel kousek dál, rozběhl se a vrazil do dřevěného domečku celou svou vahou. A dřevěný domeček se sunul k zemi.
Obě prasátka se spěšně vyhrabala zpod trosek a vyrazila úprkem do domečku třetího prasátka. To právě před pár okamžiky svůj cihlový domeček s krbem a komínkem dokončilo. Pronásledovaná prasátka se tam stihla dostat jen o fous. Jen zabouchla dveře, už na ně škrábal vlk. Ten zkusil fintou vylákat všechna tři prasátka ven, ale ani teď mu sladké řeči nezabraly. Nadechl se tedy a fouknul z plných plic. Domeček se ani nehnul. Popošel si, rozběhl se a vší silou skočil do zdi. Ale jen si natloukl čumák, s domkem to ani nehlo. Dvě prasátka z rozbořených domků se v domečku třetího prasátka třásla jako osiky. Třetí, nejmladší prasátko je ale uklidňovalo, že vlk se dovnitř nedostane. Domeček je pevný a bezpečný.
Ale nebyl by to vlk, aby nepřišel s nějakým zákeřným plánem! Rozhodl se vyškrábat po zdech na střechu a proklouznout do domku komínem. Jak se tak škrábal ke komínu, třetí prasátko pochopilo, oč vlku jde. Rozdělalo v krbu oheň, a když se vlk snažil proklouznout komínem dovnitř, popálil se tak ošklivě, že jej všechna chuť na prasátka přešla. Ryčel bolestí a pádil pryč, seč mohl. Nikdy více se už na louce, kde žila prasátka, neukázal.
