O veverce Leontýnce

Byla jednou jedna malá veverka, které všichni kamarádi neřekli jinak než Leontýnka. Byla velmi hbitá a celý den vesele s ostatními veverčaty skotačila po stromech. Byl to krásný život plný bezstarosti a zábavy. Když přišel podzim, všechny veverky začaly sbírat oříšky, kaštany, žaludy a různá semínka, která si ukládaly do zásob do svých úkrytů v dutinách stromů. Leontýnka však s ostatními sbírat nechtěla.

Vesele dál skotačila v korunách stromů a pranic jí nevadilo, že si hraje sama. Ani trochu se jí nechtělo trávit poslední teplé dny nějakým bezvýznamným sběrem lesních plodů. 

O pár dní později Leontýnku ráno probudila zima. Vylezla ze svého pelíšku a užasle zamrkala. Celý les byl pokryt krásným bílým sněhem. Veveruška byla nadšená. Okamžitě si začala ve sněhu hrát. Dováděla tak dlouho, než jí jaksepatří vyhládlo. Rozběhla se pod vysoký dub, aby si dala k snídani dobroučký žalud, ale ejhle – ve sněhu nemohla žádný najít. Začalo jí kručet v bříšku. Propána, co bude jíst? Dnes, zítra, celou zimu? Leontýnka hořce zalitovala, že byla tak bláhová a neudělala si zásoby, protože se chtěla jen bavit. 

Ostatní veverčátka a veverky se seběhly a když viděli, že Leontýnka své bláhovosti tuze lituje, rozhodli se podělit o své oříšky. Leontýnka byla nesmírně vděčná a od té doby se už nikdy nestalo, že by se vyhýbala práci kvůli zábavě. Konečně pochopila, že být zodpovědný a pracovitý je důležité i pro malou veverku.

4.4/5 - (23 votes)

Komentáře: 3

  1. Dobrý den, chtěla bych se zeptat z jaké knížky je tato pohádka. Teda jestli má nějakou tištěnou podobu. Předem děkuji za odpověď. ?

    1. Pohádky jsou psané různými autory a až na výjimky jsou pouze na webu Pohádkozem nebo jejím partnerském zahraničním webu. Tato pohádka patří mezi ty, které knižně nevyšly.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..