Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Daleko odsud v jedné africké zemi žilo několik zvířat. Všichni žili hezky spolu. Pomáhali si. Byla to jedna velká zvířecí rodina. Vždycky večer se všechna zvířata scházela u jednoho obrovského napajedla. To je takový jakoby menší rybník, kde zvířata pijou a svlažují se. A k tomu si tam vždycky spolu povídají.
Pokračovat ve čtení →
Péťa byl malý kluk, který bydlel v paneláku na okraji města. Byl trochu smutný, protože v paneláku se nikdy nic nedělo a nebyla tam ani žádná zvířátka. V bytě nemohl chovat ani pejska. Jeho nálada se vždy změnila k lepšímu tehdy, když mu maminka oznámila, že jdou na návštěvu k dědečkovi.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na malého pejska Bodříka, který žil na ulici a nikdy nikoho neměl. Jeho domovem byla jen malá krabice od bot. Když se jeden letní den vydal do parku, uslyšel volání o pomoc. Malá kočička byla zaseknutá na vysokém stromě a bála se sejít dolů. A právě pejsek Bodřík malé zrzavé kočičce odvážně pomohl. A dnes se dozvíme, jak tento příběh pokračuje dál.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden krásný slunečný letní den. Dětičky si vesele hrály v parku na hřišti, veverky skákaly z větve na větvičku a pejsci si vesele hráli na trávě s míčkem. Malý opuštěný pejsek Bodřík se však sám smutně procházel po parku a z dálky sledoval ty šťastné tváře pejsků, kteří měli domov. Tolik toužil být jedním z nich.
Pokračovat ve čtení →
Tak jak nelze chytat vítr v poli, tak by nešlo ani chytit Chytroušku se Šediváčkem. Ti dva výtečníci neměli nikdy a nikde, jak se říká, dlouhé stání. Jejich mladá rozbouřená krev jim totiž nedala nikdy chvilku klidu. Hned byli tam a hned zas jinde, no prostě byli to takoví malí, hraví rošťáci.
Pokračovat ve čtení →
Chytrouška si velmi dobře uvědomovala, že to dobrodružství s tou zmrzlinou už se nemůže opakovat. Zmrzlinář, pan Smetana, už podruhé nenaletí na Šediváčkovy „psí oči“. To by se oba dva naši uličníci se zlou potázali. Ale když ona jim tolik chutnala. Hmhm, při sladké vzpomínce na tu dobrotu smutně pofňukávali.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na krásnou čarodějnici Helgu, která žila sama v lese spolu se svou černou kočkou Felicií. Utekla z vesnice, ve které ji všichni odsuzovali, že právě ona zaklela svého nejmilejšího chlapce Erika, který ze dne na den zmizel. Vesničané si totiž mysleli, že nikdo nemůže být tak krásný, jako je Helga, musí v tom být nějaké zlé čáry.
Pokračovat ve čtení →
Existuje ostrov, kam nemůžeš dojet autem, vlakem, ani letadlem. Jedině tam připlout lodí. Na okraji toho ostrova je přístav, kde jich kotví hned několik. Všechny vypadají nádherně. Mají krásné vlajky a barevné plachty. Na každé lodi stojí kapitán a hrdě se ukazuje, aby všichni poznali, která loď k němu patří. Když chce někdo odcestovat z ostrova, vybere si loď a zeptá se kapitána, jestli ho odveze. Ten pak pasažéra bezpečně dopraví, kam potřebuje.
Pokračovat ve čtení →
Za horami a dolinami byla jedna malá, stará dřevěná chaloupka, ve které žila čarodějka Helga. Čarodějka byla velmi krásná, měla černé husté vlasy jako havran a oči modré jako nejjasnější nebe.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na kouzelný příběh o pirátovi Bradovi, který spolu se svým věrným přítelem papouškem Apollem hledal po oceánu ztracený tajemný poklad. Kapitánův sen byl najít poklad a vytrhnout svůj chudý ostrov z bídy.
Pokračovat ve čtení →
Zelenina je zdravá, říká snad každý dospělý. Co když si ale i se zeleninou doneseš z obchodu malé zvířátko? To se nedávno stalo Karolínce. Její maminka šla nakoupit do obchodu. Samozřejmě hlavně hodně zeleniny, aby byla Karolínka zdravá a silná.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých horách nad černým údolím bydlela skupina orlů. Měli hnízda blízko sebe. Všechno dělali společně. Létali nad černým údolím vždycky ve skupině. Nikdy se neoddělovali. Říkali si neporazitelní. Byla to skupina orlů, která chtěla vládnout nad celým černým údolím i nad horami. Nikoho mezi sebe nikdy nepřijali. A nikdo se ani neodvážil se je na to zeptat. Až na jedno malé káně.
Pokračovat ve čtení →
Medvědi v zimě spí. To ví snad každé dítě. Byl však jednou jeden medvěd, který se jmenoval Míša, a tomu se tedy spát nechtělo. Jak to ale začalo? Nejdříve tak jako u všech ostatních medvědů.
Pokračovat ve čtení →
Ve vysokých skalách žil drak. Byl obrovský. Měl velkou tlamu a v ní plno ostrých zubů. Jeho ocas byl dlouhý a silný. Když s ním máchal a u toho chodil, vypadalo to, jako by bylo zemětřesení. Tenhle drak byl ale ještě v něčem jiný.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království a v tom království žil princ. Tento princ měl velmi přísné rodiče, kteří ho zamykali do nejvyšší věže. Princ tam byl celé dny sám, neměl si s kým popovídat, neměl ho kdo rozveselit. Jednoho dne zaťukal na okno malý ptáček.
Pokračovat ve čtení →