Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
V jedné rozpadlé chaloupce žil tatínek, maminka a jejich chlapec Tonda. Byli velmi chudí, do střechy jim teklo a často neměli ani na jídlo. Tonda, aby rodičům pomohl, pracoval jako pasáček ovcí. Ale i tak neměl ani na pořádné oblečení, chodil v roztrhaných kalhotách, do kabátku mu táhlo a jeho čepice vypadala stejně otrhaně jako zbytek oděvu. I přesto si každé ráno cestou na pastvu vesele pohvizdoval.
Pokračovat ve čtení →
Děti seděly ve škole, obtahovaly obrázek hranic České republiky a poslouchaly povídání paní učitelky. Pepíček už přemýšlel, co bude dělat o prodlouženém víkendu a Anička se těšila, že pojedou s maminkou na výlet k tetě do Polska.
Pokračovat ve čtení →
První dny po příjezdu domů od tety ze Šumavy byly pro Celestýnku smutné. Sice ji čekala ještě dovolená s rodiči, ale Celča byla stále duší u tety. Smutně si procházela svůj deník, prohlížela namalované obrázky a drmolila si jen tak kouzelné zaklínadlo: „Fauna, flora, kámen pravý, ať je člověk opět zdravý.“ Vzpomínala na tetino poutavé povídání o kytičkách, které propůjčily svou kouzelnou energii bílým cukrovým kuličkám, když bylo třeba. Celestýnka pak s jejich pomocí dokázala zmírnit bolest a uzdravit i kamarádku Klárku.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na chlapečka Honzíka, který velmi toužil mít nového přítele – svého vlastního pejska. Chlapeček byl však neposedný a musel nejprve svým rodičům dokázat, že on zodpovědný skutečně je!
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý chlapeček, který si moc přál mít přítele. Nepřál si však obyčejného kamaráda! Jeho snem bylo mít veřejného parťáka – pejska. Každý den po škole maminku i tatínka pěkně prosil, ať mu pejska koupí, ovšem neúspěšně. Honzík byl neposedný chlapeček a učit se mu nechtělo, jeho rodiče se proto báli, že by se o pejska nedokázal postarat.
Pokračovat ve čtení →
V domečku za lesem žil chlapec jménem Daniel. Les, který se rozprostíral za chlapcovým domem, byl kouzelný.
Pokračovat ve čtení →
Bylo pondělí a děti si hrály ve školce s hračkami. Honzík si stavěl z kostek velikou věž a Čenda jezdil kolem s autíčkem. Maruška seděla u stolečku a kreslila si. Mezi nimi běhal neposedný Bertík s pterodaktylem v ruce a předstíral, že loví jiné dinosaury.
Pokračovat ve čtení →
Každé období je něčím zvláštní. Například na podzim začíná padat listí, vítr má větší sílu a častěji prší. Některé děti nemají podzim rády právě kvůli dešti. Jiné si ale dokáží i toto období užít. Stejně jako Martinka. Copatá blondýnka s modrýma očkama a nekonečným úsměvem. Martinka, i když už je velká, chodí přece do první třídy, miluje skákání v kalužích. A proto, když prší, jásá. Nebylo tomu ale tak vždycky.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý chlapeček, který se jmenoval Kristián. Blonďatý chlapeček nejvíc na světě miloval pohádky, nejvíc však ty, které mu každý večer před spaním vyprávěla jeho maminka. Kristiánek poslušně ležel večer ve své postýlce, přikrytý až po uši teplou peřinkou a poslouchal kouzelný příběh na dobrou noc, který mu vyprávěla jeho maminka.
Pokračovat ve čtení →
„Dorotko, učesej si vlásky,“ povídala maminka rozcuchané hnědovlasé holčičce.
„Mně se nechce, mami. Vždyť si jdeme hrát s holkama ven.“
Pokračovat ve čtení →
Ve škole v Malinové ulici se měl brzy konat Halloween. A to znamená, že celá škola byla převlečená do hrozivého šatu. A holčička jménem Sára se už nemohla dočkat! Těšila se na párty v její třídě, kde se ona i její spolužáci převlečou za strašidla či hrozivá monstra.
Pokračovat ve čtení →
Byl jeden chlapeček Viktor, který právě začal chodit do školy. Tam se naučil číst, a tak si četl knížky, hlavně ty o přírodě. Dověděl se v nich o mořských potvůrkách, tropických pralesích nebo o tom, jak kytičky na slunci dělají cukr. Nejvíc ho ale zajímali pavouci.
Pokračovat ve čtení →
Péťa byl malý kluk, který bydlel v paneláku na okraji města. Byl trochu smutný, protože v paneláku se nikdy nic nedělo a nebyla tam ani žádná zvířátka. V bytě nemohl chovat ani pejska. Jeho nálada se vždy změnila k lepšímu tehdy, když mu maminka oznámila, že jdou na návštěvu k dědečkovi.
Pokračovat ve čtení →
Pavlínka a Kubík jsou dvojčata. Narodili se ve stejný den a ve stejnou hodinu. Měli se moc rádi a vždycky všechno dělali společně. I večer chodili spát ve stejnou dobu. Pokaždé, když se setmělo a Pavlínka s Kubíkem vklouzli do postele, maminka přišla do jejich pokojíčku, sedla si k nim a vyprávěla pohádku.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapec jménem Tomáš. Byl to velký zvědavec a rád se učil nové věci. Jednoho večera si lehl do postele a četl si knížku o vesmíru. Zajímalo ho, jaké by to bylo navštívit nějakou vzdálenou planetu a poznat jiné bytosti.
Pokračovat ve čtení →