Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Neuvěříte, co se stalo! Dnes ráno se vzbudila malá Sofie kvůli silnému dešti bubnujícímu na její parapet. Jakmile otevřela svá malá očička, zjistila, že se nějak necítí dobře. Jejda, něco na ni asi leze. Snad to není z toho kopce sladkostí a studeného džusu, které včera na oslavě svého kamaráda Kubíka vypila a spapala.
Pokračovat ve čtení →
Nedaleko jednoho malebného lesa byla lehce rozpadlá chaloupka a v té bydlel chlapec Vilém se svou babičkou. Měli krásný a spokojený život. Sice strádali na penězích a majetku, ale zato měli lásky na rozdávání.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček, který se jmenoval Jirka. Na tom by nebylo nic neobvyklého, takových chlapečků jsou na světě spousty. Tenhle Jirka ale dělal všechno naopak.
Pokračovat ve čtení →
Když se v kalendáři objevil prosinec, nastala zima. Ručička na teploměru pořád klesala a na okně se tvořily mrazíky. Všechny děti čekaly na první vločky. Nemohly se dočkat, až se budou koulovat, stavět sněhuláky a sjíždět kopce na saních. I Tomášek byl nedočkavý. Byl to malý kluk, kterému začaly zimní prázdniny.
Pokračovat ve čtení →
Žila byla jedna holčička, která měla zlaté vlásky. Proto jí všichni říkali Zlatovláska. Holčička chodila často do lesa na houby, na maliny a jahody. Jednou ale zašla daleko a zabloudila. Chodila dlouho a pořád se jí nedařilo najít správnou cestu domů. Dostala se jen hlouběji do lesa.
Pokračovat ve čtení →
Sedmáci jezdili každoročně na lyžařský výcvik. Všichni se na to těšili. Celý týden budou bydlet na horské chatě a celé dny budou lyžovat. Žádné učení, žádné úkoly! Všichni, opravdu všichni se těšili. Až na Pepíka. Pepík se bál, protože neuměl lyžovat.
Pokračovat ve čtení →
Byl víkend a sourozenci Adélka a Kuba trávili své volné dny u prarodičů na vesnici. Byla slunečná sobota a dnes je dědeček Pepa bere k jezeru, kde jim ukáže, jak chytá ryby. Dědeček byl totiž vášnivý rybář. Dědeček přichystal dětičkám chlebíček a ovoce na cestu, pak odnesl udice, velký kbelík a všelijaké návnady pro rybičky do auta.
Pokračovat ve čtení →
Jak si tak malá Hanka vykračovala spolu s tatínkem ze školky k autu, vesele si prozpěvovala. Byla už velká předškolačka.
Pokračovat ve čtení →
Adélka byla malá holčička. Nejradši ze všeho si dopoledne před obídkem hrála doma, odpoledne po obídku pak chodila na zahradu, kde na ni čekal kamarád šnek a černý kocour. O čem si ti tři asi povídali? O tom, jaký měli den.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný slunečný den a rodiče si pro malou Kláru vybrali nevídané překvapení. Dnes měla totiž desáté narozeniny. Holčička vždy snila o tom, že jednoho dne bude mít pejska, malé štěně. A její rodiče se rozhodli ji překvapit a tento sen jí splnit.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden kluk. Říkali mu Kami. Kami měl deset let. Nežil ale na Slovensku, nýbrž v Africe. Víte, kde je Afrika? Tam daleko, až na rovníku. Bývá tam pořád teplo, svítí tam pořád slunce. Lidé tam neznali sníh. Až jednou… Jednoho dne se probudili do podivného rána.
Pokračovat ve čtení →
V dětském pokoji chlapečka Míši bychom kromě knížek, hraček či plyšáků našli i různé postavičky superhrdinů. Ty ležely na poličce a usmívaly se na celý pokoj. Spiderman uměl střílet „pavučinky“ z ruky a létat a Superman zase uměl po stisku knoflíku létat a vydávat různé zvuky.
Pokračovat ve čtení →
Na dvoře před panelákem si hrály děti. Vůdcem skupiny byl Petr, který navrhl, aby děti postavily sněhuláky. Spoustu sněhuláků. Alespoň deset. Celé město se na ně bude chodit dívat. Děti souhlasily, a jelikož bylo hodně sněhu, pustily se do stavění.
Pokračovat ve čtení →
Existují ptáci, kteří mají rádi zimu. Přilétávají vždy, když nasněží. Vůbec je sníh nestudí. Už jsi je určitě viděl. Jsou to vrány. Jednou v zimě přiletěly i do naší vesnice.
Pokračovat ve čtení →
Jožka byl hodný kluk. Měl ale jeden ošklivý zlozvyk. Velmi často lhal. Byly to sice neškodné lži, ale i tak to byly lži a lhát se, jak říkala paní učitelka, nesmí. Proto se rozhodl, že si dá na Nový rok jedno pěkné předsevzetí – ať to stojí, co to stojí, nikdy už nikomu nezalže.
Pokračovat ve čtení →