Vlčí zákon

3 min. čtení

Daleko v hlubokých lesích žila smečka vlků. Starali se o sebe, pomáhali si a vždycky drželi spolu. Měli mezi sebou vlčí zákony a pravidla, která dodržovali. Nikdo je nesměl porušit. Ve smečce byli vlci mladí i staří, samice i samci. Všichni se navzájem chránili a žili spolu spokojeně.

Vlčí zákon
Vlčí zákon, Anička I.

Jednou se jeden mladý vlk procházel po lese sám, když vtom uslyšel podivné zvuky. Vycházely někde z houští. Byly to zvuky mláděte, ale ne vlčího mláděte. Vlk přišel blíže, aby zjistil, kdo zvuky vydává. Když to uviděl, uskočil a skrčil se. Bylo tam mládě lidské. V houští se krčila malá holčička.

Když dítě uvidělo vlka, polekalo se a schovalo se hlouběji do houští. Po chvíli ale malé děvče dostalo odvahu, natáhlo ruku k vlkovi a klidným hlasem proneslo: „Neboj se, já ti neublížím. Ztratila jsem se a mám strach. Pomůžeš mi najít vesnici, kde bydlí lidé, abych se mohla vrátit domů?“

Vlk nehnutě stál a díval se na malou holčičku. Zahleděl se jí do očí a v tu chvíli jako by jeho tělem prostoupilo nějaké teplo. Hřejivé kouzlo, které ho postrčilo blíže k její ruce. Jemně si ji očichal. Tak sladkou vůni ještě nikdy necítil! Někde hluboko v sobě věděl, že jí musí pomoci. A tak ji podepřel svým tělem a vedl z lesa pryč.

Dovedl ji až k vesnici a pak do ní něžně strčil, aby pochopila, že už musí sama. Ještě z dálky holčičku pozoroval, jestli v pořádku dojde. Když zahlédl, jak si dítě berou do náruče ostatní lidé, spokojeně odešel ke své smečce.

Uběhlo pár dní a vlk byl zase na procházce v lese. Ve vzduchu ale zavětřil povědomě sladkou vůni. Začal se otáčet kolem sebe a hledat, odkud jen vychází. A pak to uviděl. Za stromem stála holčička, kterou zachránil.

Když vlka uviděla, rozběhla se k němu a objala ho. „Já věděla, že tě najdu! Dneska jsem se neztratila, šla jsem tě hledat. Chtěla jsem ti poděkovat, že jsi mě tehdy dovedl domů. Moc jsi mi chyběl,“ šeptalo mu děvče do ucha. Vlkem zase prostoupilo to hřejivé kouzlo. Věděl, co to znamená. Vlk tu dívku přijal. Věděl, že k ní má velké pouto. A že odteď ji bude chránit, jako by patřila do jeho smečky, i když bude bydlet u lidí. Pouto, které k ní získal, nikdo nikdy nezničí.

Za nějakou dobu se z malé holčičky stala dívka. Rostla rychle. Po celou dobu chodila za svým vlkem zachráncem do lesa. A on na ni vždycky čekal. Dokonce i ostatní vlci jí nijak neublížili. Věděli, že když k ní má pouto jeden z nich, patří do smečky. A to je vlčí zákon.

Pohádka o nerozlučném kamarádství holčičky a vlka.
Vlčí zákon, zdroj obrázku: depositphotos.com
4.7/5 - (150 votes)
FavoriteLoadingPřidat do oblíbených

Komentáře: 4

  1. Moc se mi líbí vaše pohádky. Čtu je synovi každý večer před spaním. A tahle…. je opravdu moc hezká. Děkujeme vám. 🙂

  2. Moc krásné. Čtu tu dětem pohádky každý večer. A jste nejoblíbenější autorka. Děkujeme ❤️

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..