Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
Byl konec října a dětičky se připravovaly na hallooweenskou oslavu ve školkách a školách. Město zdobily kromě barevných popadaných listů i vyřezávané dýně či hrozivá výzdoba v podobě duchů z plachet nebo pavučin. Děti se měly převléknout do strašidelných masek a pak chodily s paními učitelkami a rodiči po ulici, kde sbíraly bonbóny.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička, která se jmenovala Stela. Žila s maminkou a tatínkem v krásném bytě na kraji města. Jenže ten jejich byt zas tak krásný nebyl. Stela měla totiž jednu špatnou vlastnost. Nechtěla po sobě nic uklízet. A co hůř, byla hrozně nepořádná.
Pokračovat ve čtení →
Podzim už byl v plném proudu a kromě chladného podzimního vánku okolí zdobily i barevné listy, které nám šustily pod nohama. Na oknech škol i školek pomalu přibývaly vystříhané oranžové dýně či vybarvené listy a ježci. Na dnešní den ve škole se Olivie velmi těšila.
Pokračovat ve čtení →
Bylo slunečné podzimní ráno a vzduchem se nesl příjemný chladný vánek. Dnešní den byl však výjimečný. Janička šla k dědečkovi a babičce. Nebyl to ovšem víkend jako každý jiný. Jana šla s prarodiči obírat jablíčka, ze kterých bude později s babičkou péct koláč. Moc se na to těšila, chodí totiž takto babičce a dědečkovi pomáhat každý rok.
Pokračovat ve čtení →
Byl den před začátkem podzimních prázdnin. Město zdobily vyřezávané dýně či spadané listí a třídy ve školách se také oblékly do podzimního hávu. Třídy zdobili kaštanoví mužíčci, nabarvené dýně, kostlivci a obarvené listí na oknech. Jelikož byl den před začátkem podzimních prázdnin, ve škole se odehrávalo podzimní představení.
Pokračovat ve čtení →
V černém lese daleko mezi skalami žil loupežník. Měl dlouhé spletené vousy, na hlavě roztrhaný klobouk a pod ním mu trčely huňaté černé vlasy. Bydlel u těch nejvyšších skal v ukryté jeskyni. Nebyl zlý, jen nic jiného než loupení neznal.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček jménem Honzík. Byl to zvídavý malý kluk, který si nejraději hrál ve svém pokojíčku s vláčkem nebo se stavebnicí. Ale byla jedna věc, které se Honzík bál. A škola to tedy nebyla! Honzík měl strach ze své skříně. A hlavně v noci. Přes den si z ní uměl bez problému vzít oblečení, ale v noci skříň vydávala podivné zvuky, které Honzíka děsily.
Pokračovat ve čtení →
Kdesi mezi vysokými horami existuje jedna malá vesnička. A na konci té vesničky v malé chatrči žil jeden chudý chlapec se svou matkou. Máma churavěla, ale přesto se snažila, jak uměla. Rodina se živila tím, že prodávala všechno, co mohla.
Pokračovat ve čtení →
Byl poslední letní den a holčička jménem Rebeka byla z konce prázdnin trochu smutná. Nechtěla, aby prázdniny plné zábavy skončily. Dalšího dne začíná škola a dlouhé slunečné dny hraní venku s kamarády či bláznění v bazénu končí.
Pokračovat ve čtení →
Už od nepaměti se vypráví mýtus, že když děti večer neposlouchají a nechtějí spát, přijde strašidlo, které je bude strašit. Ale je to opravdu pravda? To zatím nevíme… Ale malý Péťa už to ví.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička, která se jmenovala Ivanka. Nikdy neodmlouvala, chodila vzorně upravená a čistá, jen jedna věc byla na té holčičce moc ošklivá. Ivanka totiž plazila na všechny lidi jazyk.
Pokračovat ve čtení →
Blízko tmavého lesa stála malá chaloupka. Bydlel v ní dědeček a babička. Každé prázdniny za nima jezdila jejich vnučka Anetka. Malá holčička s hnědými rovnými vlásky jako hřebíky a kouzelným úsměvem. Trávila v chaloupce u dědečka a babičky každý volný den. Jedny prázdniny se ale stalo něco, na co nikdy Anetka nezapomene.
Pokračovat ve čtení →
Léto pomalu končilo, ale rodiče Adama a Andreje se rozhodli, že před školou vezmou děti ještě na jeden výlet. A tak se celá rodinka vydala na výlet do nedaleké zoologické zahrady. Chlapci byli nadšení, když po krátké cestě autem se svými rodiči vstoupili do bran zoologické zahrady.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Anička a Ondra byli sourozenci. Teprve nedávno se přestěhovali do nového bytu, a proto byli ještě trošku smutní a nic je nebavilo a netěšilo. Ondra chtěl vymyslet nějakou lotrovinu, ale nic mu nepřicházelo na mysl. V jeden lednový den našli ve schránce pohlednici.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno poštovní autíčko. To autíčko rozváželo lidem dopisy a různé balíčky. Jezdilo v horku, v zimě, v dešti i sněhu. Dokonce vyjelo, i když bylo náledí a silnice klouzaly, no… jako led.
Pokračovat ve čtení →