„Milé moje děti, teď vám povím jeden kouzelný příběh,“ řekla babička, posadila se u doutnajícího krbu a sledovala nedočkavé tvářičky svých vnoučat Marušky a Kubíka vykukující zpoza huňaté deky.
Pokračovat ve čtení →Babiččin příběh
Pohádky o dětech
Už máte dost princezen a velkých bohatýrů? V těchto pohádkách jsou hlavními postavami děti. Možná se právě v pohádce o dětech vaše dítko pozná nebo si odnese ponaučení. A pokud vám chybí pohádka o vašem dítěti, zkuste nám napsat. Pohádky o dítěti na přání umíme vyprávět také.
I někdo malinký může dokázat něco velkého
Uprostřed hlubokého lesa stál pařez. Byl jediný široko daleko. Kolem něj rostlo kapradí a sem tam nějaká muchomůrka. Pravidelně každý večer sedávala na pařezu víla. Byla hodně malinká. Když šel kolem pařezu nějaký dospělý, spatřil na něm sotva malé světýlko. Stěží by poznal, že je to víla.
Pokračovat ve čtení →Alex a jeho kamarád drak
V daleké zemi v hlubokém lese stála dřevěná chaloupka. A právě v ní se odehrál příběh, který ti budu vyprávět.
Pokračovat ve čtení →Noční návštěva
Příběh, o kterém ti budu vyprávět, se stal v noci. Na nebi se objevil paprsek měsíce, hvězdy se třpytily jako kapky rosy na černém plátně a zem se naopak přikryla jasně bílou pokrývkou sněhu. Všechny děti už hezky spaly ve svých postýlkách. Jen jeden klouček koukal z okna. Hnědé vlásky měl rozcuchané, pyžámko na sobě pomačkané, a i když už bylo dost pozdě, oči měl dokořán. Hleděl upřeně na nebe a čekal.
Pokračovat ve čtení →Veronika a návštěva zubaře
Milé děti, určitě si vzpomínáte na zlobivou Veroniku, která neposlouchala svou maminku a stále jen chtěla papat sladkosti. A hodně sladkého nám přece škodí nejen na bříško, ale také na zoubky, které nás z toho mohou rozbolet.
Pokračovat ve čtení →Jak Veronika jedla sladkosti
Malá Veronika velmi milovala sladkosti. Nejvíce ze všech však bonbóny a lízátka. Maminka se snažila do své dcerky dostat nějaké ovoce a zeleninu, ale Veronika byla velmi tvrdohlavá a vždy si vyptala i sladkosti. Když sladkost nedostala, moc plakala.
Pokračovat ve čtení →Hrdina Hafík
Milé děti, určitě si vzpomínáte na pejska Hafíka, který žil u Martínka doma. Byli to věrní přátelé, kteří spolu vymýšleli různá dobrodružství. Nejvíce však milovali hry na superhrdiny.
Pokračovat ve čtení →Hafík se ztratil
Byl jednou jeden hnědý pejsek Hafík, který žil ve velmi dobré rodince. Byl to malý pejsek, ale odvahy měl nepočítaně. Každý den dostával plnou misku granulek, vodičku a vždy se těšil na procházky v blízkém parku. Tam si vesele hrál s jinými pejsky či honil neposedné veverky.
Pokračovat ve čtení →Obyčejný příběh o neobyčejném přátelství
Příběh, který ti budu vyprávět, se stal tuze dávno. Je o holčičce, která zjistila, že přátelství je jedna z nejdůležitějších věcí na světě. Kamarády najdeš tam, kde to nejméně čekáš.
Pokračovat ve čtení →Kolotoč plný kouzelných slovíček
Léto už sice skončilo a barevný podzim se pomalu vítal s ulicemi, ale sluníčku se podařilo ještě schovat pár svých teplých letních paprsků. A tak nás příjemně svými posledními paprsky lechtalo na tvářích a zahřívalo.
Pokračovat ve čtení →Kouzelné kaštany
Září, říjen a listopad jsou měsíce, kdy je podzim v plném proudu. Zbarvuje se a padá listí, vítr nám zvedá klobouky a častěji prší. Taky se na zemi objevuje spousta kaštanů. Hodně dětí je sbírá a nosí si je domů. Takové kaštany jsou totiž nejlepší na vyrábění různých postaviček a zvířátek. Slyšel už jsi ale o kouzelných kaštanech?
Pokračovat ve čtení →Vilma je ve škole
Milé děti, vzpomínáte si na hnědovlasou holčičku jménem Vilma, jejíž časy ve školce skončily? Byl začátek září a malou holčičku čekal velký den. Byl první školní den. Vilma byla veselá a odvážná, ale ze školy měla trošku strach, protože tam nikoho neznala. Když přišly s maminkou do školy, byly udiveny krásnou třídou, kterou paní učitelka ozdobila.
Pokračovat ve čtení →Vilma jde do školy
Začínala škola. A tím končily nejen slunečné letní prázdniny plné zábavy, ale také časy ve školce malé Vilmy. Vilma byla veselá, odvážná holčička, ale ze školy měla strach. Hnědovlasá holčička byla smutná, že jí školka končí. Měla tam přece spoustu kámošek a každý den tam byla zábava.
Pokračovat ve čtení →Jak se Diance splnil sen
Dianka byla milá mladá dívka. Pořád se usmívala jako sluníčko. Byla vyšší, měla světlé dlouhé vlasy, vždy smotané v culíku, a když se usmála, rozzářily se jí i oči. Moc ráda hrála na kytaru. A taky jí to moc dobře šlo. Vymýšlela si své písničky a pak je hrála a zpívala. Měla ještě jednu zálibu. Měla moc ráda vlaky. Její největší přání bylo, aby mohla cestovat někam daleko vlakem a přitom lidem hrát na kytaru své písně. Udělat s nimi někomu radost a zároveň poznávat nová místa. To bylo ale jen její soukromé přání.
Pokračovat ve čtení →Kouzelná knihovna a šotek
Na kraji pohádkové vesnice stál krásný dům. Měl duhové barvy a na všech stěnách obrázky. Ne ledajaké obrázky, ale živé obrázky. Ano, samy se pohybovaly. Kdokoli se na ně zadíval, zjistil, že každý z nich vypráví svůj vlastní příběh. Co to bylo za kouzelný dům? Byla to knihovna. Knihovna plná knih, plná živých příběhů a pohádek.
Pokračovat ve čtení →