Pohádky na 3 až 7 minut čtení. Užijte si pohádkové čtení s dětmi.
To byl dneska den. Všichni jsou unavení, nejvíc maminky a tatínkové, ale děti přesto chtějí slyšet pohádku. Co s tím? Je to lehké. V takových případech pomohou krátké pohádky, které rychle odsýpají, a přesto neztrácí nic ze svého kouzla. Jestli se už těšíte do postele, přečtěte si krátkou pohádku, dejte si pusu na dobrou noc a hurá do hajan. Na dlouhou pohádku bude čas zase příště.
Anička se natolik zabrala do hry s panenkami, až skoro zapomněla, že je pozvaná na návštěvu ke své kamarádce Evičce. Naštěstí měla šikovnou maminku, která jí vždy důležité věci připomněla. A tak holčička hned běžela k šatní skříni, aby si vytáhla své oblíbené šaty s puntíky, kterými se chtěla kamarádce pochlubit.
Pokračovat ve čtení →
Obrovské zívnutí, potom protažení a krteček je připraven vydat se na zemský povrch po dlouhém zimním spánku. Za tuto zimu měl několik snů. Třeba ten o jeho kamarádce myšce a sově. Ale už dost vzpomínání na zimní dny a vzhůru za dobrodružstvím.
Pokračovat ve čtení →
Parta pěti chlapců vyběhla radostně ze školy. Důvodů k radosti měli čtvrťáci hned několik – právě jim skončilo vyučování a od rána hustě sněžilo. Cesty, chodníky, stromy i střechy domů už pokrývala bílá peřina. Nebyla to však žádná prachová peřina, ale sníh, ze kterého se dobře tvarují koule.
Pokračovat ve čtení →
Byl chladný zimní večer, kdy stařičký Mikuláš seděl u svého vyhřátého krbu a sledoval, jak venku poletují bělostné vločky. Také vzpomínal na časy, kdy téměř všechny děti byly hodné a jen zřídkakdy se stávalo, že maminku s tatínkem trošku pozlobily. Nyní Mikuláš společně s čertem a andělem nosí více uhlí než dárků a dobrot, protože děti vymýšlí o mnoho více lumpáren. Moc si přál, aby bylo letos vše tak jako dříve a rozdal s andělem a čertem mnoho dárečků.
Pokračovat ve čtení →
V jedné hezké vile na okraji města již 10 let žila malá holčička, která se jmenovala Eliška. Eliška zrovna nechodila do školy, protože měla letní prázdniny. Jednoho prázdninového dne vyrazila do zahrady, která sousedila s jejich vilkou, jelikož tam časně ráno spatřila růžový třpytící se batůžek, jenž chtěla prozkoumat.
Pokračovat ve čtení →
Uprostřed hlubokého a temného lesa nazývaného Řáholec, žil vousatý švec, který se jmenoval Rumcajs. Tento švec měl červený klobou a kalhoty a na nohou nosil černé nebo hnědé boty. Rumcajs bydlel v jeskyni společně se svojí krásnou ženou a maličkým čiperným synem Cipískem. Každý den spolu zažívali mnoho a mnoho dobrodružství.
Pokračovat ve čtení →
Před dávnými časy žil skromný ovčák, který měl sedm oveček. Každý den je vodil pást na vysokou horu. Jednoho dne jako obvykle vyvedl ovečky na pastvu. Opřel se o svou hůl, rozhlédl se po okolí a začal snít o tom, jak by bylo skvělé, kdyby život nebyl tak drahý. Přemýšlel, jak by mohl svým dětem dopřát dostatek jídla a lepší život. Vtom se před ním náhle objevil malý mužíček v červené čepici a s dlouhým bílým vousem.
Pokračovat ve čtení →
Na jednom opuštěném ostrově uprostřed moře žil jeden chudý rybář se svojí ženou. Bydleli v chaloupce, která byli již velmi stará. Každý den brzy ráno rybář vyplouval na moře ve své malé loďce, aby nachytal nějaké ryby k obědu.
Pokračovat ve čtení →
Hluboko, ale opravdu hluboko pod zemí přespával malý a velice roztomilý krteček, který se každé ráno vyhrabával na zem, kde také zažíval nejrůznější dobrodružství.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno stál uprostřed rozlehlých lesů a luk nádherný zámek s věžičkami tyčícími se až k oblakům. V něm žil mladý princ, jehož srdce toužilo po jediném – najít si pravou princeznu, která by s ním sdílela život. Nechtěl se spokojit s ledajakou nevěstou. Chtěl, aby jeho vyvolená byla skutečnou princeznou, s jemností a ctnostmi, které by nikdo nemohl zpochybnit.
Pokračovat ve čtení →
Na jednom starém hradě žila už několik tisíc let 2 strašidla – bílá paní a bezhlavý rytíř, kterým se narodilo malé strašidýlko, které bylo celé bílé vyjma očí a pusinky. Nebylo ničím výjimečné, tak mu rodiče říkali jednoduše Strašidlo. Domnívali se, že až vyroste, bude velmi strašidelné a pomůže jim se strašením návštěvníků hradu.
Pokračovat ve čtení →
(zkrácená verze, v původním znění najdete zde)
U malého krásně čistého potůčku stál ještě krásnější domeček a v tom domečku bydlel pejsek s kočičkou. Pejsek s kočičkou se měli moc rádi a bydleli spolu už spoustu let.
Pokračovat ve čtení →
Za devatero řekami, devatero horami a devatero lesy stála malá dřevěná chaloupka, ve které žil statný dřevorubec se svojí ženou a měli se velice rádi. Jejím velkým společným přáním bylo mít syna, avšak oba měli velké obavy, zda by ho zvládli slušně vychovat a dát mu vše, co by potřeboval.
Pokračovat ve čtení →
Je to už velmi dávno, kdy v jednom velkém království, žila princezna, která se jmenovala Zlatovláska. Proč se jí říkalo zrovna Zlatovláska? Tato malá princeznička měla krásné dlouhé zlaté vlásky, které zářily na míle a míle daleko. Díky jejím krásným vlasům znal Zlatovlásku každý člověk z širokého okolí.
Pokračovat ve čtení →
Za sedmero horami a sedmero řekami, na vysokém vrcholku v honosném zámku žila princezna tak krásná, že se o její půvabné tváři šeptalo po celém království. Její komnata byla zvláštní – měla dvanáct oken, a čím dál princezna postupovala od prvního k poslednímu, tím dál dohlédla. Z dvanáctého viděla celou svou říši – od horských vrcholků až po nejskrytější kouty pod zemí.
Pokračovat ve čtení →