Byla jednou jedna malá vesnička. Stálo v ní několik domečků. Byly blízko sebe, a tak se každý s každým z té vesničky znal. Všichni byli dobrými sousedy a kamarády, ale dvě děti byly těmi nejlepšími přáteli.
Pokračovat ve čtení →Splněné přání
Monika P.
Čarovný ostrov
Daleko od nás uprostřed velkého oceánu je malý ostrov. Říká se mu čarovný ostrov. Má neobyčejnou schopnost. Dokáže rozeznat, jaký člověk doopravdy je. Jestli má dobré nebo špatné srdce. Vždycky, když někdo na moři ztroskotá a připlave k tomuto ostrovu, tak zažije zvláštní věci.
Pokračovat ve čtení →Kouzelné pohádky
Na samotě u lesa stál jeden krásný dřevěný domeček. Kolem něj byly jen stromy a louky. Na zahradě hlídali pejsci, pásly se tam ovečky a sem tam proběhla kočička. V chlívku si hovělo prasátko a venku se kolem stavení občas prošly srnky a veverky. V domečku to všude vonělo dřevem. Bydlely tam dvě děti. Chlapeček a holčička.
Pokračovat ve čtení →Jak Plaváček udělal správnou věc
V jedné zemi, kde nejsou skoro žádné stromy, jen je tam hodně písku a všude kolem je obrovské moře, žil malý chlapec. Bydlel s rodiči v menším domečku blízko pláže. Okna ze svého pokoje měl přímo na moře. Ráno ho budilo štěbetání racků, kteří přilétávali na kraj moře a večer ho uspávalo šumění mořských vln. Protože měl moc rád vodu a pořád plaval a potápěl se, všichni mu říkali Plaváček.
Pokračovat ve čtení →O hvězdách, které pomáhají dětem
Když nastane večer a přijde noc, na nebi se rozsvítí hvězdy. Některé jsou menší, jiné větší. Jedna svítí méně, druhá více. Jejich malá světýlka vidí děti po celé zemi. Rozestoupí se po úplně celé obloze a dávají nám znamení, že je čas jít spát. Tyhle hvězdy ale nejenže svítí, dávají na děti pozor. Ze své velké výšky krásně vidí do dětských pokojíčků. Dohlíží na to, komu se zdají špatné sny a nebo pomáhají dětem usnout. Když už je večer a všechno kolem utichá, hvězdičky nastraží své malé oči a uši a poslouchají, kde které dítě potřebuje jejich pomoc.
Pokračovat ve čtení →Kouzelné květiny
Bylo jedno krásné zelené údolí. Rostly tam květiny různých barev. Všechny měly svou nádhernou vůni. Každá z nich voněla jinak. Stačilo jen zavřít oči a jemně se nadechnout blízko jedné z nich a úplně se nám zamotala hlava. Málokdo ale věděl, že každá tato květinka měla kouzelnou moc. Když si k ní přivoněl někdo, kdo lhal, na tváři a těle se mu objevily zelené skvrny. Prostě skoro celý zezelenal. A trvalo hodně dlouho, než se mu zase vrátila jeho barva.
Pokračovat ve čtení →Kamarádi z černého lesa
Za ledovou horou a černými lesy je malé království. Bydlí v něm moudrý král, který má dvě roztomilé a neposedné děti. Holčička se jmenuje Rozárka. Má krásné hnědé oči jako kaštánky a dlouhé vlásky černé jako havran. Její tvářičky jsou červené a sukýnka věčně od bláta. Chlapeček se jmenuje Honzík. Hnědé vlasy mu stojí na hlavě jako jehličky a na jeho obličeji můžeme vidět jen úsměv. Tatínek pan král je má moc rád. Ale protože děti jsou divoké a neposedné, mnohdy s nimi zažije spoustu dobrodružství. Dnes už ví, že se o ně bát nemusí. Mají kamarády, kteří je chrání a pomáhají jim. Jak to ví?
Pokračovat ve čtení →Kristýnka a zubní víla
Když se večer setmí a místo sluníčka se na obloze objeví měsíc a hvězdy, začnou se dít podivné věci. Spíš kouzelné věci.
Pokračovat ve čtení →