Ve školce je to nejlepší – spousta kamarádů, plno hraček a báječné učitelky. Pohádky ze školky vám ty krásné chvíle připomenou i večer v postýlce a můžete se s nimi těšit na další den ve školce. A ve školce si je můžete číst taky.
V jedné malé veselé školce, plné nejen dětského smíchu, ale i hraček, si Nikolka a Mirek hráli a stavěli obrovský hrad z lega. Opatrně skládali velké barevné kostky jednu na druhou a postavili vysoké věže. Právě když umístili poslední kousek na vrchol jejich hradu, prošel kolem nový chlapeček jménem Nikolas.
Pokračování pohádky pro členy Pohádkozemě
39 Kč/měsíc nebo 390 Kč/rok
Bylo chladné prosincové ráno a škola se pomalu blížila ke konci. Bylo krátce před zahájením prázdnin a školy se měnily na kouzelné vánoční krajinky. Každá třída vytvářela všelijaké vánoční kresby plné třpytek či nosila ozdoby na vyzdobení svého stromku.
Pokračovat ve čtení →
Byl začátek prosince a pan Podzim se pomalu loučil s přírodou. Ve vzduchu jsme cítili chladný vánek a ulice začaly pomalu zdobit všelijaké vánoční ozdoby a třpytivá světýlka. Dětičky nedočkavě čekaly na Vánoce, co jim Ježíšek pod stromeček přinese.
Pokračovat ve čtení →
Barevný pan Podzim se pomalu blížil ke konci. Barevné listy byly popadané po zemi a podzimní vánek se pomalu měnil v chladný vítr ledové paní Zimy. Dnešní listopadový den ve škole byl však jiný než ty ostatní, dnes se žáci neučili a rozhodli se vydat do přírody. V parku však neviděli jen poslední kouzlo podzimního pána, jímž byly barevné listy, které zdobily zemi, ale i odpadky, které na té zemi zanechali nezodpovědní lidé.
Pokračovat ve čtení →
„Mami, tati, vstávejte, musíme do školky!“ volala Anetka na své rodiče. Bylo 1. září a nejvyšší čas vypravit se po prázdninách do mateřské školy. Pro Anetku to nebylo nic nového. Bylo jí už 5 let a ve školce se nyní stane předškolačkou. Moc se na to těšila. Už nebude muset spát po obědě tak dlouho, bude se učit nové věci, plnit různé úkoly a nejvíce se těšila, že se půjdou podívat na základní školu, jak to tam vypadá.
Pokračovat ve čtení →
Podzim už byl v plném proudu a kromě chladného podzimního vánku okolí zdobily i barevné listy, které nám šustily pod nohama. Na oknech škol i školek pomalu přibývaly vystříhané oranžové dýně či vybarvené listy a ježci. Na dnešní den ve škole se Olivie velmi těšila.
Pokračovat ve čtení →
Za velkým kopcem stál krásný dům. Nebyl to ale obyčejný dům. Byl modrý jako nebe a na něm byla namalovaná sluníčka. Střechu měl jasně červenou. Stál uprostřed rozkvetlé louky. Všude kolem něj dokola kvetly barevné a voňavé květiny. Co to ale bylo za dům?
Pokračovat ve čtení →
V jedné hezké zahrádce stála klec. Byla plná hoblin a sena. V té kleci bydlelo morče. Jmenovalo se Mišpulín. Byl to sameček. Měl hnědou huňatou srst, oči hnědé jako čokoládka a byl tuze lenivý. Celé dny jen ležel a hověl si v domečku. Když měl na něco chuť, začal hlasitě pískat. Nejraději prostě jen jedl, spal a převaloval se ve své kleci. A byl pořád těžší a těžší.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna malá vesnička. Stálo v ní několik domečků. Byly blízko sebe, a tak se každý s každým z té vesničky znal. Všichni byli dobrými sousedy a kamarády, ale dvě děti byly těmi nejlepšími přáteli.
Pokračovat ve čtení →
Září, říjen a listopad jsou měsíce, kdy je podzim v plném proudu. Zbarvuje se a padá listí, vítr nám zvedá klobouky a častěji prší. Taky se na zemi objevuje spousta kaštanů. Hodně dětí je sbírá a nosí si je domů. Takové kaštany jsou totiž nejlepší na vyrábění různých postaviček a zvířátek. Slyšel už jsi ale o kouzelných kaštanech?
Pokračovat ve čtení →
Na okraji pohádkové vesnice stál barevný dům. Měl dvě patra, růžová okna, modré stěny jako nebe a střechu žlutou jako sluníčko. Nikdo ale v tom krásném pestrobarevném domě nebydlel. Přesto byl každý den plný dětí. Jak to?
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna školka na kraji malého města, do které chodila veselá holčička jménem Eliška. Zrzavá holčička měla ve školce spoustu kamarádů a každé ráno se tam velmi těšila.
Pokračovat ve čtení →
Za lesíkem a obrovskou loukou stojí školka. Chodí tam děti z celého města. Hrají si tam, učí se v ní nové věci, odpočívají. Mají to tam moc rády. Každý den je v této školce zajímavý. Dneska je ale obzvlášť speciální. Dnes je totiž den, kdy má do školky přijít neobyčejný dopis. Až ze samotného nebe. Dnes má přijít dopis od sluníčka.
Pokračovat ve čtení →
V kouzelné školce se někdy děly neuvěřitelné věci. Byla to školka neobyčejná. S každým ročním obdobím přišla nová kouzla. Zrovna teď bylo jaro. Všechno rozkvétalo, a tak i ve školce všechna semínka, co děti zasadily, začala rašit. Papíroví motýlci třepetali křídly a berušky vyrobené z látky si lezly mezi malými květináči. Celá školka rozkvetla a obživla.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna vesnička a v té vesničce byla malá barevná školka. Barevná byla proto, že ji paní učitelky ozdobily různými pěknými duhovými barvami. A právě do této barevné školky chodil malý neposedný chlapeček jménem Honzík.
Pokračovat ve čtení →