Ve školce je to nejlepší – spousta kamarádů, plno hraček a báječné učitelky. Pohádky ze školky vám ty krásné chvíle připomenou i večer v postýlce a můžete se s nimi těšit na další den ve školce. A ve školce si je můžete číst taky.
Když přijde podzim, často venku fouká. Vítr se snaží pomoct stromkům, aby z nich spadlo co nejvíce listí. A tak fouká a fouká do všech stran. Takový vítr je nejlepší na pouštění draků. Proto se i v jednom malém městečku děti domluvily, že si uspořádají drakiádu. Všechny děti měly přijít po škole na velkou louku, kde budou pouštět své draky. To ale ještě nevěděly, kdo za nimi na louku přijde.
Pokračovat ve čtení →
V září začíná hodně dětí chodit do školky. Pro mnohé z nich je to něco nového. Jsou tam noví kamarádi, nové dospělé paní učitelky, nové hry, nová jídla i nová pravidla. Do jedné takové školky začal chodit i Vojta. Neposedný kluk, který pořád něco vymýšlel a nechtělo se mu moc poslouchat. Hned jak přišel první den do školky, viděla paní učitelka na jeho šibalských očích, že to bude raubíř. Byl to hodný kluk, ale nevydržel stát na jednom místě a příkazy učitelky jako by neslyšel.
Pokračovat ve čtení →
Za hlubokým lesem se rozprostírá krásná louka. Je tam plno barevných a voňavých květin. Taky je tam spoustu stromů a drobných keříků. Kolem stromů a keřů poletují malí ptáčci. Bydlí v jejich korunách. Dneska se koná velký den. U ptáčků vyhlásili pěveckou soutěž. Všichni poctivě trénovali a vybírali ty nejhezčí písničky. Měli je zazpívat před porotou. V ní zasedly tři nejmoudřejší sovy. Přiletěly z lesa, aby si poslechly ptáčky zpěváčky.
Pokračovat ve čtení →
Na kraji naší ulice stála školka. Chodily tam děti z celého městečka. Školka vypadala jako sluníčko. Byla celá žlutá. Měla krásnou zlatou střechu jako slunce. Na zahrádce kolem ní rostly květiny, měkká vždycky posekaná tráva a hned vedle nejlepší dřevěné pískoviště a prolézačky. Děti tam učily dvě paní učitelky.
Pokračovat ve čtení →