Haló, haló, škola volá! Děti, nebojte se, v našich pohádkových lavicích se učíme rádi. Všechny děti (a nejenom děti) zažívají ve školních lavicích ta pravá studijní dobrodružství. Přijďte za námi do vyučování, určitě se s námi něčemu zajímavému přiučíte.
Milé děti, určitě si vzpomínáte na skromného mladého kováře Marka, který bydlel v malé chaloupce nedaleko vesničky, ve které pracoval. Po cestě do kovářské dílny však narazil na chudého starce, kterému nezištně pomohl a nabídl mu kousek chleba a trochu vody. Stařec mu tehdy řekl, že jeho štědrost bude odměněna. A tak se také stalo.
Pokračovat ve čtení →
Za horami a dolinami, když ještě v našem světě vládli králové, kouzla či kouzelní tvorové, byla jednou jedna dřevěná chalupa, ve které žil mladý chlapec jménem Marek. Chlapec žil ve svém domečku sám, jeho maminka totiž před pár lety zemřela. Marek měl však úctyhodné zaměstnání. Pracoval jako kovář v dílně v blízké vesničce.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na malého chlapce Kubíka, který toužil být velkým policistou jako jeho táta. Jednoho dne si malý Kuba hrál spolu se svým nejlepším kamarádem Míšou a jeho pejskem Rexem u jezírka.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček jménem Kubík, který žil se svými rodiči v domečku u krásného průzračného jezírka. Malý Kubík měl velký sen, chtěl být totiž velký drsný policista jako jeho táta. Chtěl každý den pomáhat a chránit. No a co, že je mu jen dvanáct let… On vyroste a všem ukáže, jak bude velký policista.
Pokračovat ve čtení →
Na kraji města stojí krásná vila. Je to dům, kde žije několik rodin. Všichni se spolu kamarádí a taky spolu pořádají různé akce. Například stanovačku nebo grilovačku. V přízemí vily bydlí se svými rodiči klučina jménem Dominik. Je to rošťák každým coulem, ale i tak ho mají všichni rádi.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na zakletou princeznu Jasmínu, kterou kouzelná víla poslala na žádost jejích rodičů – králů – do opuštěné věže, kde se musela princezna sama o sebe postarat. Kouzelná víla chtěla, aby princezna ze sebe vyhnala všechnu pýchu a zlo.
Pokračovat ve čtení →
Za horami, za dolinami, uprostřed kouzelného lesa plného borovic se tyčila malá věž. A vysoko ve věži žila krásná princezna Jasmína. Nebyla to však ledajaká princezna. Byla zakletá.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna holčička jménem Rozárka. Kudrnatá Rozárka žila se svými rodiči a bratříčkem na hrbolatém kopci v domečku u lesa. V jeden chladný prosincový den se Rozárka vydala sáňkovat. Šla sáňkovat dolů z jejich kopce spolu s jejím bratříčkem Samíkem. Honili se ve sněhu, koulovali se, dokonce i závodili, kdo dojede první dolů na sáňkách. Sourozenci si spolu hráli celý den. Ovšem Samík byl vždycky první a lepší.
Pokračovat ve čtení →
Děti seděly ve škole, obtahovaly obrázek hranic České republiky a poslouchaly povídání paní učitelky. Pepíček už přemýšlel, co bude dělat o prodlouženém víkendu a Anička se těšila, že pojedou s maminkou na výlet k tetě do Polska.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na chlapečka Honzíka, který velmi toužil mít nového přítele – svého vlastního pejska. Chlapeček byl však neposedný a musel nejprve svým rodičům dokázat, že on zodpovědný skutečně je!
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý chlapeček, který si moc přál mít přítele. Nepřál si však obyčejného kamaráda! Jeho snem bylo mít veřejného parťáka – pejska. Každý den po škole maminku i tatínka pěkně prosil, ať mu pejska koupí, ovšem neúspěšně. Honzík byl neposedný chlapeček a učit se mu nechtělo, jeho rodiče se proto báli, že by se o pejska nedokázal postarat.
Pokračovat ve čtení →
Jak všichni víme, vlaštovky jsou stěhovaví ptáci. To znamená, děti, že když se u nás začíná venku ochlazovat, vlaštovky roztáhnou svá křídla a odletí se zahřát do teplých krajin. Když je však u nás znovu teplejší počasí a hřejivé sluníčko, opět se k nám vesele vrátí. A takto před zimou se chystala jedna malá vlaštovka do teplých krajin spolu se svou rodinou.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý chlapeček, který se jmenoval Kristián. Blonďatý chlapeček nejvíc na světě miloval pohádky, nejvíc však ty, které mu každý večer před spaním vyprávěla jeho maminka. Kristiánek poslušně ležel večer ve své postýlce, přikrytý až po uši teplou peřinkou a poslouchal kouzelný příběh na dobrou noc, který mu vyprávěla jeho maminka.
Pokračovat ve čtení →
Ve škole v Malinové ulici se měl brzy konat Halloween. A to znamená, že celá škola byla převlečená do hrozivého šatu. A holčička jménem Sára se už nemohla dočkat! Těšila se na párty v její třídě, kde se ona i její spolužáci převlečou za strašidla či hrozivá monstra.
Pokračovat ve čtení →
Když se v noci podíváme na oblohu, vidíme krásně blikající světýlka. Nejsou to však obyčejná světýlka, vysoko na obloze nad námi se totiž rozprostírá moře plné hvězd. Právě tato blikající světýlka jsou krásné hvězdy, které nás z vesmíru sledují.
Pokračovat ve čtení →