Jak všichni víme, vlaštovky jsou stěhovaví ptáci. To znamená, děti, že když se u nás začíná venku ochlazovat, vlaštovky roztáhnou svá křídla a odletí se zahřát do teplých krajin. Když je však u nás znovu teplejší počasí a hřejivé sluníčko, opět se k nám vesele vrátí. A takto před zimou se chystala jedna malá vlaštovka do teplých krajin spolu se svou rodinou.
Malá vlaštovka Moly se velmi těšila na svůj první výlet. Když sluníčko vycházelo na oblohu a vzduch pomalu chladl, celé hejno vlaštovek i s malou Moly vzlétlo k obloze. Hnízda měly vlaštovky vysoko ve stromech v lese u malého městečka. Vítr začínal pomalu chladnout a ony věděly, že teď je ta správná chvíle na stěhování. Jak tak letěly po obloze, letěly ještě dost nízko na to, aby malá Moly viděla co se děje na velkém poli pod ní. Najednou si všimla, jak malý šedý zajíček utíká před nějakým velkým dravým ptákem, který se ho snaží chytit svými drápy. Malá vlaštovka neváhala, rychle se odpojila od svého hejna a rozhodla se, že zajíčkovi pomůže. Je přece důležité pomáhat tomu, kdo to potřebuje, jak její máma vždycky říkala. Malá Moly vůbec necítila strach, byla odhodlána pomoci bezbrannému malému zajíčkovi, vždyť co kdyby se to stalo jí, také by chtěla, aby jí někdo pomohl.
Vlaštovka letěla k zajíčkovi a zakřičela na něj, ať se někde schová, když vtom si malé Moly všiml ten velký dravý pták. Byl to orel. A letěl nad poli přímo k Moly. Králík se stihl ukrýt v suché kupce slámy. Malá vlaštovka se však nebála, rozhodla se, že odláká pozornost od zajíčka na sebe, a letěla rychle k blízkému lesu. Jak tak letěla mezi korunami stromů, orel ji rychle pronásledoval.
„Já tě chytím!“ křičel za ní nelítostně orel. Malá Moly letěla mezi větve a skryla se v hustém stromě mezi listy. Cítila však, že orel je blízko a určitě ji hledá. Než si uvědomila, jsme nebezpečí ji hrozí, zlý orel byl přímo před ní. Moly začala cítit strach, roztahla však svá křídla a vzlétla rychle nahoru, a když už do ní chtěl orel zabořit své drápy, objevilo se před ním celé hejno vlaštovek.
Její rodina vlaštovek ji přišla zachránit! Orel se jich lekl. Všichni odehnali orla a zachránili malou vlaštovku. Vlaštovka byla ráda, že se její rodina pro ni vrátila. Moly pak ještě našla zajíčka a ten jí byl velmi vděčný za to, že mu zachránila život.
Naše malá vlaštovka Moly byla statečná a neváhala pomoci druhému. Zachránila malému zajíčkovi život před velkým orlem. A protože každá rodina drží pohromadě, tak i rodina malé vlaštovky se pro ni vrátila a odehnala pryč zlého orla.
Moly se rozloučila se zajíčkem a se svou rodinou se vydala zpátky na svou cestu do teplé Afriky. Ale se zajíčkem zůstali nerozluční přátelé. Vždy když se vrátila na léto do Česka, hrávali si spolu na louce.
Spousta překlepů a škoda, že orel je zlý jen proto, že má hlad a proto loví. Možná příště použít lepší slovo, než zlý, to totiž není přece vůbec pravda. Pohádka se mi moc nelíbila i z důvodu toho predjimani, že každá rodina drží pohromadě. To tak taky přece není, byť by to bylo skvele. Celkove lépe formulovat by to chtělo.
Market, nebuď líča, nemůžeme za to, že tě starej vyměnil za lepší. Jinak občas potunit slovosled a bude to fajn 😉
Autorka, ať si po sobě text nejdříve přečte než ho zveřejní. Pak tu rodiče koktají a musí si vymýšlet. Jinak pohádka by to byla hezká.
Jsem ráda že Moly zachránila život zajíčkovi před velkým orlem. Linda a Adéla Bednářovi a tatínek