Haló, haló, škola volá! Děti, nebojte se, v našich pohádkových lavicích se učíme rádi. Všechny děti (a nejenom děti) zažívají ve školních lavicích ta pravá studijní dobrodružství. Přijďte za námi do vyučování, určitě se s námi něčemu zajímavému přiučíte.
Byl jednou jeden malý hustý les, který byl krásný během celého roku. Každé roční období na něm nechalo své kouzlo. Vždy krásně vzkvétal a v zimě se měnil na bílou zasněženou krajinku. Všichni v něm byli šťastní. Nejkrásnější čas v tomto lese byl ovšem právě na podzim.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na pejska Hafíka, který žil u Martínka doma. Byli to věrní přátelé, kteří spolu vymýšleli různá dobrodružství. Nejvíce však milovali hry na superhrdiny.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, vzpomínáte si na hnědovlasou holčičku jménem Vilma, jejíž časy ve školce skončily? Byl začátek září a malou holčičku čekal velký den. Byl první školní den. Vilma byla veselá a odvážná, ale ze školy měla trošku strach, protože tam nikoho neznala. Když přišly s maminkou do školy, byly udiveny krásnou třídou, kterou paní učitelka ozdobila.
Pokračovat ve čtení →
Začínala škola. A tím končily nejen slunečné letní prázdniny plné zábavy, ale také časy ve školce malé Vilmy. Vilma byla veselá, odvážná holčička, ale ze školy měla strach. Hnědovlasá holčička byla smutná, že jí školka končí. Měla tam přece spoustu kámošek a každý den tam byla zábava.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, vzpomínáte si na zahradního skřítka Strážíka? Klobouček z muchomůrky, oblečení ze slupky jablíčka a veselé vyzpěvování? Ale víte!
Pokračovat ve čtení →
Kromě různých zvířátek, broučků či chutné zeleniny a ovoce můžeme na zahradě natrefit i na zahradního skřítka. Zahradní skřítek se stará o to, aby zelenina a ovoce vždy pěkně dozrály. Hezky je zalévá, leští, a dokonce jim i zpívá. Právě proto, aby byla chutná mrkvička pěkně oranžová, zelí pěkně zelené a křupavé, rajčata pěkně červená a jablíčka šťavnatá. Také dbá na to, aby se květinky na zahrádce měly dobře, pěkně kvetly, a proto je poctivě zalévá.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na pohádku o kouzelném dýňovém ráji, kde žily víly podzimničky. Víly podzimničky se vždy po létě probouzely a vykukovaly ze svých magických dýňových domků. Měly velmi důležitý úkol. Víly podzimničky se totiž musely postarat o to, aby po teploučkém létě zbarvily svět barvami podzimu. A to bylo i úkolem víly Liany.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna krajinka plná kouzelných dýní. Nejvíce však vzkvétala na podzim. Zbytek roku v zemi dýní všechno spalo. Všude v okolí jste mohli natrefit na velké i malé, žluté či oranžové dýně. Louka plná dýní vypadala jako z pohádky.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na příběh o holčičce, která milovala vaření a pečení. Jmenovala se Barborka. Zvědavá Barborka však byla smutná, protože dostala ve škole špatnou známku. Její maminka se jí snažila zlepšit náladu vařením večeře. Ale holčička byla stále smutná. Když vtom Barborce vypadl papírek z knihy receptů.
Pokračovat ve čtení →
Barborka byla velmi šikovná holčička. Ze všeho nejraději pomáhala mamince v kuchyni. Když se zrovna neučila, nehrála si na zahradě či v pokojíčku, našli jste ji právě v kuchyni u maminky. Tam spolu vařily a pekly všelijaké dobroty. Až vyroste, toužila být Barborka pekařkou.
Pokračovat ve čtení →
Malá Nelka byla zvědavá a hravá holčička. No nesnášela uklízení! Její pokojíček byl vždy plný hraček, které ležely všude možně, jen ne odložené v krabicích či na poličkách. Maminka se snažila, jak mohla, ale malá plavovlasá holčička ne a ne si uklidit své hračky v pokojíčku.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, určitě si vzpomínáte na čestného krále Cypriána, který byl svou laskavostí a dobrotivostí znám po celém širém okolí. Své království řídil mladý král férově a o svůj lid se vždy s láskou a pokorou postaral.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za horami a dolinami žil ve velkém hradě jeden král. Jmenoval se Cyprián. Byl to dobrotivý a čestný král. Sice byl ještě velmi mladý král, protože jeho otec zemřel v boji, ale za to byl velmi zodpovědný. Mladý král Cyprián měl velké království a kopec bohatství, ale nejen to, nejdůležitější pro krále bylo to, že se jeho lid měl dobře. Jeho lid mu za to nosil všelijaké dary, které vyrobil, a velebil ho za jeho štědrost a laskavost. Vždy každému pomohl.
Pokračovat ve čtení →
Děti, určitě si vzpomínáte na mladého obuvníka Matouše, který žil ve vesničce pod zámkem. Pracoval jako obuvník, tak jako jeho celá rodina, i když on sám toužil být statečným rytířem na zámku, který bude chránit krále a jeho krásnou dceru, princeznu Elišku.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žil jeden mladý muž jménem Matouš, který pracoval jako švec. Bylo to úctyhodné řemeslo a v jejich rodině byl obuvníkem každý. Tak jako jeho otec, tak i mladý Matouš si tohoto povolání vážil a tvrdě pracoval. Matouš byl kluk s dobrým srdcem, i když jeho otec byl na něj velmi přísný a mnohokrát musel pracovat tvrdě do noci. Jejich obuvnictví bylo proto po okolí vyhlášené, ač dukátů nazbyt neměli.
Pokračovat ve čtení →