Byli jednou tři bratři, princové, kteří žili se svým otcem na zámku. Každý byl však jiný a moc si spolu nerozuměli. A právě to krále, jejich otce, velmi trápilo. První bratr, nejstarší princ Adam, byl velmi statečný a chrabrý, vyhrával jednu bitvu za druhou a ničeho se nebál. Druhý bratr byl princ Matěj, ten však nepoužíval sílu jako jeho bratr Adam, ale rozum.
Hnědovlasý Matěj byl velmi chytrý a moudrý. Každý problém uměl vyřešit, rád se učil a četl a se vším uměl každému poradit. Nejmladší, třetí bratr se jmenoval Karel. Na rozdíl od Adama, který byl statečný, či Matěje, který byl moudrý, byl Karel v očích bratrů velmi lakomý a namyšlený. Blonďatého Karla prý nic nezajímalo, jen on sám.
A takto si tři princové žili na zámku spolu se svým otcem, kterému pomáhali vládnout kraji. Jak tak roky ubíhaly, král byl čím dál starší a docházely mu síly, a proto své syny velmi potřeboval. Udatný Adam mu pomáhal bránit zemi a zámek, chytrý Matěj mu pomáhal a radil a Karel? No ten se nejspíš staral jen sám o sebe.
Jednoho večera si král zavolal své syny a řekl: „Dám vám jeden důležitý úkol. Musíte spolu projít hustým lesem, až spatříte velkou skálu. Ve skále je jeskyně, kde naleznete truhlu, ve které najdete to, co potřebujete a co mi musíte přinést. Musíte si však velmi pomáhat a vyřešit každý problém, který vás po cestě potká,“ dokončil král. Král doufal, že právě toto jeho syny spojí a najdou to, co potřebují.
Princové se tedy vydali na cestu. Věděli, že to musí nějak spolu zvládnout, i když si, navzdory tomu, že jsou bratři, moc nerozumí. Adam se vyzbrojil jako pravý rytíř, Matěj si s sebou vzal mapu a nějaké knížky a Karel … kdo ví. Princové sbalili jídlo a vodu, nasedli na své koně a vydali se ven ze zámku přímo do hustého tmavého lesa. A právě tehdy začala silná bouře.
„Musíme se schovat!“ zakřičel Karel a zakrýval si vlasy kabátem, když vstoupili do hustého lesa. „Ne, musíme cválat dál!“ řekl statečně Adam a cválal dál. Bratři ho nesměle následovali, i když se počasí stále zhoršovalo. „Musíme se schovat před bouří! Tam, tam pod tu malou skálu! Ta nás ochrání před blesky!“ zakřičel Adam a ukázal směrem ke skále.
„Pod skálu ne, tam je to nebezpečné, když je bouřka. Honem do podřepu pod husté stromy, věřte mi!“ volal Karel. Adam kouknul na Matěje, ten jej kývnul a ani jeden nechápal, jak to Karel věděl.
Přivázali koníky, schovali se spolu pod husté stromy, zabalili se do kabátů, kde počkali, až se počasí trošku zlepší.
A jak dopadl příběh o třech bratrech? Splnili králův úkol? To se, dozvíme v další části.
