Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Jednou měla mazaná liška velký hlad, a tak vylezla ze svého úkrytu a vydala se hledat něco k snědku. Pobíhala po čerstvě zoraném poli a čenichala, jestli nenajde nějakou myš. Náhle uviděla ježka, jak sedí u myšího hnízda a spokojeně si pochutnává.
Pokračovat ve čtení →
V jedné chudé chaloupce žila laskavá matka se svým synem. Život jim nepřál, a tak často neměli ani na talíř teplé polévky. Jednoho dne došlo i poslední polínko do kamen, a tak žena požádala syna, aby zašel do lesa pro nějaké roští. Chlapec neváhal a hned se vydal na cestu.
Pokračovat ve čtení →
Už dlouho tomu je, kdy v jednom království vládl starý král a ten měl překrásnou dcerku., o které si povídali lidé v celém království. Princezna si svého mládí a krásy užívala, zpívala a dováděla se svými kamarády na královské zahradě. Za horkých letních dnů chodila nejraději sama k lesu, kde si pod starou lípou hrála se svou zlatou koulí. U staré lípy se třpytila průzračná studánka, ke které se princezna posadila a zahleděná se do ní dívala.
Pokračovat ve čtení →
Jednoho dne se hladová liška potulovala krajinou a zoufale hledala něco k snědku. Měla prázdný žaludek a její bříško už pěkně kručelo. „Ach jo, kdyby se tak někde dal sehnat kousek sýra,“ povzdechla si a dál se loudala lesem.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žily vedle sebe chlapec Káj a dívka Gerda. Byli nejlepší přátelé, měli se rádi jako sourozenci a trávili spolu každý den. V létě si hráli mezi květinami na zahrádce a v zimě pozorovali sníh padající za oknem. Rádi také poslouchali pohádky, které jim babička každý den vyprávěla. Jednoho večera jim pověděla příběh o Sněhové královně, která vládne zimě a její pohled je chladný jako led. Vyprávěla, že někdy kreslí na okna podivné obrazce. Káj se smál a tvrdil, že ho žádná královna nevyděsí.
V nádherném zámku obklopeném růžovými zahradami a staletými košatými stromy žil moudrý král Bohuslav se svou jedinou dcerou, princeznou Květuškou. Byla to dívka s laskavým srdcem a očima tak jasnýma, že připomínaly ranní nebe. Milovala dlouhé procházky po zámeckých zahradách, kde se zastavovala u každého květu, pohladila srnku nebo si popovídala s ptáčky, kteří jí nosili novinky z okolního světa.
Pokračovat ve čtení →
Jedné klidné noci se malý Petřík, bydlící s rodinou v malebném domku na okraji lesa, rozhodl pro tajnou výpravu. Svůj odvážný plán prozradil i svému věrnému psímu kamarádovi Bobíkovi. Než se vydali ven vstříc dobrodružství, Petřík si z lednice vzal na cestu pořádný kus dortu. Bobík se nadšeně olízl a vyskočil z okna. „Ještěže jsme v přízemí,“ zhodnotil to Petřík a proklouzl také oknem ven, kde už na něj nedočkavě čekal jeho psí průzkumník.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, v hlubokém lese žil myšák jménem Miky. Svůj útulný, malý příbytek měl uvnitř starého dubu, kde měl vše, co myší srdce ráčilo – měkkou postýlku z mechu a zásobu dobrot. Miky ale nebyl rád sám, a tak se rozhodl pozvat na návštěvu svého veselého bratrance Rikyho.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna chudá žena, která žila se svými dvěma dcerami v malé chaloupce na kraji lesa. Každý den se vydávala do lesa sbírat dříví, aby mohla doma rozdělat oheň a zahřát svou rodinu.
Pokračovat ve čtení →
V jednom městě žil bohatý kupec, který měl u svého domu nádhernou zahradu, kde pěstoval proso. Každý den ji pečlivě kontroloval, ale jednoho dne zjistil, že velká část úrody zmizela. Rozzlobený kupec se rozhodl, že zloděje dopadne a potrestá. Svěřil tento úkol svým třem synům – Michalovi, Jírovi a Janovi. Kdo z nich zloděje chytí, ten dostane odměnu.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království obklopené lesy a jezírky, kde žil mladý rytíř jménem Vojtěch. Měl dobré srdce, miloval přírodu a často se toulal krajinou, aby si pročistil hlavu a naslouchal zpěvu ptáků.
Pokračovat ve čtení →
Kdysi dávno žili tři malí motýlci – jeden sněhobílý, druhý sytě červený a třetí zářivě žlutý. Létali spolu nad rozkvetlou loukou, tančili ve slunečních paprscích a s radostí přelétali z květu na květ. Hry a smích je natolik pohltily, že ani nevnímali únavu. Jenže najednou se z dálky ozvalo hřmění, mraky zatemnily oblohu a déšť je zastihl nepřipravené. Dešťové kapky jim promočily křídla dřív, než stihli najít úkryt.
Pokračovat ve čtení →