Určitě si pamatujete příběh o kudrnaté holčičce Mii, která si nechtěla čistit zoubky. Přesvědčila Miu kouzelná víla, která zavítala v jeden večer do jejího malého pokojíčku? To hned zjistíme! Po návštěvě víly, kterou sice Mia neviděla, protože se jí víla neukázala a už ani neozvala, si řekla, že se změní.
Pokračovat ve čtení →Pohádky pro děti
Pohádky pro děti, malé i velké ke čtení. Vychutnejte si online pohádky různých autorů. Neváhejte psát komentáře, posílat obrázky, sdílet po internetu.
Alenka a víla z lesa
Alenka byla holčička stará asi jako ty. Měla světlé vlásky s nádhernými kudrlinkami, čokoládově hnědé oči a na tváři vždycky úsměv. Byla to milá a hodná holčička. Bydlela blízko lesa a trávila v něm spoustu času. Moc ráda pozorovala zvířata, nebo se jen tak procházela a poslouchala zpívající ptáčky. Zrovna dnes se v něm ovšem neprocházela úplně sama.
Pokračovat ve čtení →Pyšné letadélko Orlík
Orlík bylo malé vyhlídkové letadlo. Létalo si křížem krážem po obloze. Dělalo přemety, točilo se do všech stran a ukazovalo ty nejlepší kaskadérské kousky. Bylo celé žluté jako sluníčko a na jeho křídlech se pyšnil krásně namalovaný orel. Proto se mu říkalo Orlík.
Pokračovat ve čtení →O zoubkové víle a Mii
Bylo nebylo jedno kudrnaté děvčátko jménem Mia. Malá Mia žila se svými rodiči na farmě plné všelijakých zvířátek. Ráda se starala o selata, kravičky, ale nejvíce milovala svého pejska Dobráčka. Mia byla poslušná holčička a svým rodičům vždy na farmě pomáhala, ovšem jediné, co neměla ráda, bylo čištění zoubků.
Pokračovat ve čtení →Sloník Kubík
V jedné nedaleké zoologické zahradě žilo mnoho zvířat. I když každé mělo svůj výběh, všechna zvířátka se navzájem dobře znala. Každý večer, když návštěvníci odešli, si spolu vykládala. Vyprávěla si, co během dne zažila, a taky se spolu navštěvovala. Jejich lidští ošetřovatelé se o ně hezky starali, a tak i zvířátka byla spokojená a měla se tam dobře.
Pokračovat ve čtení →Pinocchio
Žil byl jeden řezbář. Jmenoval se Geppetto a ten vyráběl loutky. Byl sám a moc si přál mít syna. Jednoho dne se mu povedl vyřezat moc krásný dřevěný chlapec. Pojmenoval loutku Pinocchio.
Pokračovat ve čtení →Skřítek Zmrzlík a děti ze školy
Už byl konec února a zima pomalu končila. Přesto se ráno na trávě objevoval mráz a na chodnících zmrzlé kaluže. Na stromech žádné listí a tráva beze stopy čerstvé zeleně. Jaro se zatím nechystalo přijít, pořádný sníh nikde, zato mrazíky zdobily přírodu kolem. Pod okny na parapetech se občas objevil rampouch a na okenních tabulích zmrzlé obrysy mrazu. Vypadalo to nádherně. Krásné mrazivé obrázky na okně jako z pohádky. Kdopak je maloval? Kdo to ukrýval trávu pod zmrzlou peřinku? Byl to skřítek Zmrzlík.
Pokračovat ve čtení →Krysař z Hamelnu
V jednom městě, které se jmenovalo Hameln, se přemnožily krysy. Celé město se jimi jen hemžilo. Lidé z nich měli strach a byli nešťastní.
Pokračovat ve čtení →Čuník Fanda a dvě nová prasátka na dvorku
Na dvorku jednoho statku byl velký chlívek. V něm žilo prasátko Fanda. Byl to roztomilý a krásný čuník. Většina prasátek se ráda válela v bahně. Když jedla, prskala jídlo kolem sebe a na sebe. Čuník Fanda byl ale jiný. Vždycky byl krásně čisťounký a voňavý. Když jedl, nevyprskla z jeho korýtka ani kapička. A jeho chlívek? Leskl se čistotou! Vždycky, když k němu přišlo nějaké zvířátko na návštěvu, nevěřilo vlastním očím, jak tam má čisto. Fanda pyšně přikyvoval: „Čistota je půl zdraví.“ Čuník Fanda to měl takto rád. Byl spokojený, když byl čistý on i jeho chlívek.
Pokračovat ve čtení →O Krásce a zvířeti
Byl jednou jeden kupec a ten měl tři dcery. Dvě se nejraději strojily do krásných, drahých šatů a šperků, ta třetí nosila šaty obyčejné a nejraději ze všeho měla knihy. Říkali jí Kráska, protože byla skutečně nádherná.
Pokračovat ve čtení →Vodník Česílko u zamrzlého rybníka
Byl únor. Ráno se ještě objevovaly mrazíky a sem tam spadlo pár vloček sněhu. Na kopcích se držel bílý sněhový koberec a na rybnících se třpytil led. U jednoho rybníka stála mohutná vrba. A na té vrbě seděl každý den vodník Česílko. Nosil teplý zelený kabátek, červenou čepici a zpod ní mu trčely brčálově zelené vlasy. Vodník každý den seděl na vrbě u rybníka a dával pozor na své kamarády kapříky a sumce, kteří v rybníku bydleli.
Pokračovat ve čtení →Žabí princ
Byl jednou jeden král a ten měl tři dcery. První dvě už se dávno provdaly, ta třetí, nejmladší, byla stále doma na zámku. Chodila si hrát do královské zahrady se skleněnou koulí. Byla to její nejoblíbenější hračka. Vždy ji vyhodila do vzduchu a chytila do rukou. K tomu si prozpěvovala a tancovala. Jednou se jí ale koule po vyhození zpět do rukou nevrátila. Místo toho spadla rovnou do studny.
Pokračovat ve čtení →Neposlušný Honzík a dortík
Byla jednou jedna vesnička a v té vesničce byla malá barevná školka. Barevná byla proto, že ji paní učitelky ozdobily různými pěknými duhovými barvami. A právě do této barevné školky chodil malý neposedný chlapeček jménem Honzík.
Pokračovat ve čtení →Kouzelná kuchařka ve školce
Na kraji města, až tam, kde končí všechny cesty a všechny chodníky, stojí barevný dům. Má oranžovou střechu, světle modré zdi a na nich namalované květiny. Nikdo v něm nebydlí, a přece je tam každý den plno dětí, které tam vodí rodiče. Je to školka. Není to ale obyčejná školka. Děje se v ní něco zvláštního. Ba dokonce kouzelného. Každý den, když nastane čas oběda, začne se školka vlnit, její barvy jsou sytější než kdy dřív a ze školky se ozývá kouzelná písnička. Kdo ji zpívá a co se to vlastně při obědě děje?
Pokračovat ve čtení →Žloutek a jeho sen
Bylo jednou jedno malé káčátko. Jmenovalo se Žloutek a žilo u malého jezírka plného veselých rybiček. Od okamžiku, kdy Žloutek poprvé uviděl sluníčko, byl vždycky sám. Pouze mlhavě si vzpomínal na své malé bratříčky a sestřičky. Jeho kamarádkami byly jen malé, hravé rybičky, které mu vždy pomáhaly a všechno ho učily.
Pokračovat ve čtení →