Úvodem za tatínka: Přiznám se. Když mi přistála na stůl kniha Tajemství ježčích zahrad od Martiny Macháčové k recenzi, přečetl jsem si úvod a… moc mě nezaujal. Nepřišel mi ničím extra. Na základě toho bych ji klukovi asi nekoupil. Pak jsem mu ji ale dal přečíst. Dočetl ji a protože sám by o ní nevyprávěl, sedli jsme si spolu na rozhovor.
Pokračovat ve čtení →Vánoční pečení
Adventní pohádka 11. z 24
Vánoce by bez cukroví nebyly Vánoce. Andělka každý rok ráda pomáhala mamince i babičce cukroví vyrábět. No a také moc ráda ochutnávala. Letos už ji nechala maminka připravovat vánočku.
Pokračovat ve čtení →Jmelí
Adventní pohádka 10. z 24
Skřítek seděl v chodbě a díval se na strop, kam před malou chvílí táta připevnil jmelí.
„Zase nějaký roští. Nejdřív tahají domů větve, teď zas tohle.“
Pokračovat ve čtení →Myška z plakátu
Na okraji města v malém domku bydlel jeden malíř. Maloval obrázky a různé plakáty. A pokaždé maloval zvířata. Na některých si hrdě vykračoval kocour v botách, na jiných ježci s jablíčkem a na dalším byla namalovaná myška se sýrem. Malíř měl všechny obrázky a plakáty pověšené a vystavené na své zahrádce.
Pokračovat ve čtení →Vánoční trhy
Adventní pohádka 9. z 24
„Skřítku, dneska pojedeme na vánoční trhy! Koupím ti tam čepici.“
„Trhy? K čemu jsou vánoční trhy?“ ptal se hned skřítek.
Pokračovat ve čtení →Malířka Lubinka
U velkého jezera na úplné samotě stála krásná chaloupka. Byla jiná než ostatní. Každá její zeď byla namalovaná. Zcela neobyčejnou barvou. Kolem dveří měla namalované barevné květiny, kolem oken berušky, na zdech měla namalované koníky v klusu a na střeše? Jako by jí kvetly tam stromy. Všechny obrázky vypadaly jako živé. Celá chaloupka byla jako z pohádky. Kdo ale v takovém krásném domečku bydlel? Žila v něm malířka Lubinka.
Pokračovat ve čtení →Stavění betléma
Adventní pohádka 8. z 24
Včera si Andělka se skřítkem u babičky poslechli příběh Vánoc. Dnes se jim to náramně hodilo, protože dostali od maminky za úkol postavit dřevěný vyřezávaný betlém.
Pokračovat ve čtení →Perníčky od Aničky
Když se chumelilo a chladný vítr lechtal na líčkách, paní zima už hlásila svůj velkolepý příchod. Ulice měst i vesnic zdobila krásná třpytivá světýlka, mezi nimiž se vznášela ta nejsladší vůně horké čokolády či perníčků. A ta nejsladší vůně šla od malé Aničky. Vůně skořice a vanilky z připravování těsta nezaplavila jen jejich kuchyni, ale celé městečko!
Pokračovat ve čtení →Příběh Vánoc – část 2
Adventní pohádka 7. z 24
„Kdysi dávno putoval Josef s Pannou Marií do Betléma. Na cestu jim svítila jasná hvězda. Jenže nikde nesehnali nocleh, nikdo je u sebe nechtěl nechat přenocovat. Josefovi a Marii, která čekala děťátko, nezbylo než jít spát do chléva na seno.
Pokračovat ve čtení →Příběh Vánoc – část 1
Adventní pohádka 6. z 24
Protože si už Andělka celý příběh tolik nepamatovala, vzala skřítka s sebou k babičce. Babička si po večeři sedla k postýlce, kde ležela v pyžamku Andělka a vedle ní špinavý vánoční skřítek.
Pokračovat ve čtení →Červená čepice
Jednoho dne se malá plavovlasá holčička jménem Patricie vydala do vánočního městečka spolu se svou maminkou. Jak tak kráčely krásně ozdobenými ulicemi, všude bylo cítit horkou čokoládu, voňavý punč či všelijaké sladké dobroty. Třpytivé stánky se hemžily lidmi, kteří nasávali pravou vánoční atmosféru.
Pokračovat ve čtení →Jak to bylo doopravdy s Mikulášem
Adventní pohádka 5. z 24
„Mikuláš chodí s andělem a čertem. Hodným dětem nosí dobroty a ty zlobivé si odnese čert v pytli do pekla,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi, co se dnes večer bude dít.
Pokračovat ve čtení →O papírové lodičce, mouše a kobylce
Na rybníce se objevila papírová lodička. Všimla si jí moucha a posadila se na ni.
„Jů, budu kapitánem a přepluju tento rybník,“ zabzučela.
Uslyšela to kobylka, která se hned kousek vedle na břehu vyhřívala na slunci.
Pokračovat ve čtení →Barborky
Adventní pohádka 4. z 24
„Na Vánoce se dodržují tradice a zvyky. No a taky existuje spousta pověr,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi a obouvala si u toho sněhule. „Třeba dnes má svátek Barbora. To se stříhají větvičky stromů, třeba třešňové, do vázy.“
Pokračovat ve čtení →Přišel Mikuláš
Byla noc a z oblohy se na nás valily chomáče bílého sněhu, který padal z nebe jako peří. Zemi už pokrývala tlustá bílá deka, která sněžením jen rostla a rostla. Ze sněhové pokrývky vykukovaly stromy posypané sněhem či domy pokryté třpytivými světýlky.
Pokračovat ve čtení →













