Jak to bylo doopravdy s Mikulášem

Adventní pohádka 5. z 24

„Mikuláš chodí s andělem a čertem. Hodným dětem nosí dobroty a ty zlobivé si odnese čert v pytli do pekla,“ vysvětlovala Andělka skřítkovi, co se dnes večer bude dít.

„Jako doopravdy?“

„Né. Ale Mikuláš opravdový kdysi dávno byl. Říkal mi to děda. Byl to dobrák a pomáhal lidem, kteří to potřebovali. Dával jim dary. Proto si ho každý rok připomínáme tak, že nosí dětem dary. Hrajeme si na něj, víš?“

„A ten čert byl taky pravej?“ ptal se skřítek.

„Né, čerti přece nejsou. Jenom v pohádkách. Lidé si je vymysleli, asi aby měli čím strašit darebáky. A anděl je ten hodný a přimlouvá se za zlobivce. Aby dostali ještě šanci svoje chování napravit.“

Pohádka na dobrou noc - jak to bylo doopravdy s mikulášem
Jak to bylo doopravdy s Mikulášem

Skřítek přemýšlel a poslouchal, jak si Andělka cvičí básničku. Přemýšlel, jakou by si připravil on. Ale to už přišel večer a u domu zazvonil Mikuláš. Měl s sebou anděla i čerta. Andělka jim vyšla statečně vstříc, lehce se uklonila a pozdravila. A pak spustila básničku:

„Mikuláši, Mikuláši,
ať mě tvůj čert nepostraší.
Celý rok jsem nezlobila,
ke zvířátkům milá byla.
Moc tě prosím, andílku,
o slaďoučkou nadílku.“

Mikuláš Andělku pochválil a dal jí dobroty. Když trojice odcházela, vyklonil se z okna skřítek a začal hlasitě volat:

„Hej, ty starý morousi,
zatahám tě za vousy.
Toho tvýho čerta zas
já zatahám za vocas.
Andělíčku, ty pojď domů,
dej sem perník a bonbón k tomu.“

O chvilku později skřítek sledoval, jak Andělka vyndává z košíčku čokoládu, mandarinky a oříšky.

„Jak to, že já dostal bramboru?“ stěžoval si skřítek.

„To proto, že ta tvoje básnička byla strašná. Buď rád, že jsi čerta nerozzlobil ještě víc.“

„Fm. Říkala jsi básničku. Nic o tom, že nemůže být zlobivá,“ křenil se skřítek a spokojeně křoupal syrovou bramboru.

4.7/5 - (132 votes)

Komentáře: 9

  1. Trošku odvážné to napsat tak, že Mikuláš neexistuje… Bohužel jsem si musel pohádku hodně upravit.

  2. Moc se mi líbí Vaše pohádky, ale tu dnešní jsem musela dost upravit. Přece jen jsou určené pro malé děti, které ještě většinou na Mikuláše a čerty věří.

  3. Jsem si vzpomnělo na vtip

    Dva duchové hrají karty v noci ve starém domě a najednou za stěnou slyší nějaké zvuky. První duch se obrátí na druhého a nejistě říká: „Ty, Václave, pověsti o živých jsou jen nesmysly, že jo?“

  4. Děti se moc moc nasmály u skřítkovy básničky. A já s nimi, musím říct:))) skřítkova básnička se fakt povedla! Děkujeme

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Tato stránka používá Akismet k omezení spamu. Podívejte se, jak vaše data z komentářů zpracováváme..