Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
V jednom městě se toulal malý psíček. Patřil k plemeni mops, takže byl takový malý, baculatý, měl krátké nožičky, silné tělíčko, krátký čumáček a velké kulaté oči. Neměl žádné jméno, protože nikomu nepatřil. A nikdo ho ani nechtěl. Toulal se městem sám.
Pokračovat ve čtení →
Bylo jednou jedno království a v tom království žil jeden pohledný princ Viktor. Měl se brzy stát králem, protože zrovna nedávno poznal překrásnou princeznu Elu, kterou si chtěl vzít za ženu. Celé království se chystalo na velkou svatbu, která se měla konat v čase festivalu hojnosti. Všichni se těšili na nového krále, protože princ byl laskavý a lid ho měl rád.
Pokračovat ve čtení →
Bylo nebylo, za sedmi horami a sedmi dolinami byl velký hustý les. Nebyl to však ledajaký les. V tomto lese žila zvířátka, která uměla mluvit.
Pokračovat ve čtení →
Dávno, pradávno sloužila u jednoho zlého a hamižného sedláka chudá děvečka jménem Elenka. Její lakomý pán ji nechal dělat všechnu práci, aby nemusel platit další lidi. Elenka byla sirotek, musela tedy snášet vše, co si na ni sedlák nebo selka vymysleli. Starala se o dobytek, poklízela v domě, zkrátka dělala, co jí poručili.
Pokračovat ve čtení →
Byl krásný slunečný den a jaro se k nám pomalu, ale jistě blížilo. Byla jedna farma posetá krásnými loukami, kde žilo spoustu zvířátek. Na farmě žila i malá kozička jménem Lony. Milovala cítit teplé slunce na zádech a hrát si v měkké travičce ve svém výběhu. Jedné věci se však malá Lony bála.
Pokračovat ve čtení →
Kočička a pejsek seděli spolu ve svém domečku a povídali si. „Poslouchej, kočičko,“ řekl pejsek, „už bude brzo 28. října a my nemáme žádný prapor. Ale letos prý to bude nějaké obzvlášť slavné. Byla by to ostuda, kdyby na každém domě byl prapor a u nás nic.“
Pokračovat ve čtení →
Za velkým kopcem stál krásný dům. Nebyl to ale obyčejný dům. Byl modrý jako nebe a na něm byla namalovaná sluníčka. Střechu měl jasně červenou. Stál uprostřed rozkvetlé louky. Všude kolem něj dokola kvetly barevné a voňavé květiny. Co to ale bylo za dům?
Pokračovat ve čtení →
Kdesi v hlubokém lese žil jednou jeden medvídek Brumík. Měl svůj brloh pěkně pod javorem, kde si většinu času podřimoval, avšak někdy se cítil velmi osaměle. Zvířátka v lese se ho většinou bála, s potvorou liškou se kamarádit nechtěl, neboť by ho jen chtěla obrat o med a jiné dobroty, a tak se raději toulal sám. Vždy se nejvíc těšil na zimu, že ji celou prospí.
Pokračovat ve čtení →
Když se v kalendáři objeví měsíc říjen, v hájovém lesíku se konají podzimní radovánky. Veverky pořádají velkou hostinu a zvou na ně všechna zvířátka z lesa. Doprostřed mezi stromy umístí stůl a ten vyzdobí samými dobrotami a hezkými říjnovými věcmi. Například tam můžeš vidět lísky, oříšky, šišky, jeřabiny, ale taky džem z horkých šípků anebo sušená jablíčka. Těm se říká křížaly. Na hostinu se vždycky všechna zvířátka těší. Ale nebylo tomu tak vždycky.
Pokračovat ve čtení →
V jedné vesnici byl statek, který hlídalo šest psů. A tihle psi každý rok pořádali soutěž v přeskakování překážek, běhání a dalších psích dovednostech. Soutěž vždycky vyhrál Trhač, veliký rotvajler. Jeho menší kamarád, bígl Billy, snil o tom, že tuhle soutěž jednou také vyhraje. A co kdyby to bylo právě teď? Jen jestli je dost vytrénovaný, napadlo ho. Zítra má být psí soutěž. Tak co kdyby šel ještě trénovat na zahradu?
Pokračovat ve čtení →
Když začalo jaro, začala se probouzet různá zvířátka ze zimního spánku. Jedním z nich byl i velký medvěd Brumla. Celou zimu si pěkně hověl ve svém ukrytém pelechu. Když ale skončila zima, vylezl, protáhl se a hned hledal něco na zub. Dostal obrovskou chuť na med. To ale ještě nevěděl, co bude muset udělat, aby si na něm pochutnal.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý ježek, který se jmenoval Oříšek. Ježek žil v lese, který se právě měnil v krásnou podzimní pohádku. Listy na stromech se začaly zbarvovat do žluta, oranžova či červena a pomalu padaly na zem.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna princezna, jmenovala se Světlana, a ta se ráda zkrášlovala, aby se všem líbila. Měla krásné šaty, krásné náušnice, krásnou korunku, ale ze všeho nejkrásnější byly její barevné korálky, které nosila na krku.
Pokračovat ve čtení →
Jednou celý den pršelo, všude bylo mokro a studeno, a pejsek s kočičkou nemohli ven a neměli co dělat. A tak si povídali.
„Víš, kočičko,“ řekl pejsek, „my bychom také měli mít nějaké hračky, jako mají děti. Když takhle prší, měli bychom si aspoň s čím hrát.“
Pokračovat ve čtení →
V oceánu žije spousta podmořských tvorů. Od malých rybiček až po obrovské velryby. Najdeme tam i temná zákoutí plná tmy a hrozivých tvorů, ale i krásné barevné korály plné tajemných mušlí nebo poklady plné zlata.
Pokračovat ve čtení →