Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Za velkým kopcem stál krásný dům. Nebyl to ale obyčejný dům. Byl modrý jako nebe a na něm byla namalovaná sluníčka. Střechu měl jasně červenou. Stál uprostřed rozkvetlé louky. Všude kolem něj dokola kvetly barevné a voňavé květiny. Co to ale bylo za dům?
Pokračovat ve čtení →
Kdesi v hlubokém lese žil jednou jeden medvídek Brumík. Měl svůj brloh pěkně pod javorem, kde si většinu času podřimoval, avšak někdy se cítil velmi osaměle. Zvířátka v lese se ho většinou bála, s potvorou liškou se kamarádit nechtěl, neboť by ho jen chtěla obrat o med a jiné dobroty, a tak se raději toulal sám. Vždy se nejvíc těšil na zimu, že ji celou prospí.
Pokračovat ve čtení →
Když se v kalendáři objeví měsíc říjen, v hájovém lesíku se konají podzimní radovánky. Veverky pořádají velkou hostinu a zvou na ně všechna zvířátka z lesa. Doprostřed mezi stromy umístí stůl a ten vyzdobí samými dobrotami a hezkými říjnovými věcmi. Například tam můžeš vidět lísky, oříšky, šišky, jeřabiny, ale taky džem z horkých šípků anebo sušená jablíčka. Těm se říká křížaly. Na hostinu se vždycky všechna zvířátka těší. Ale nebylo tomu tak vždycky.
Pokračovat ve čtení →
V jedné vesnici byl statek, který hlídalo šest psů. A tihle psi každý rok pořádali soutěž v přeskakování překážek, běhání a dalších psích dovednostech. Soutěž vždycky vyhrál Trhač, veliký rotvajler. Jeho menší kamarád, bígl Billy, snil o tom, že tuhle soutěž jednou také vyhraje. A co kdyby to bylo právě teď? Jen jestli je dost vytrénovaný, napadlo ho. Zítra má být psí soutěž. Tak co kdyby šel ještě trénovat na zahradu?
Pokračovat ve čtení →
Když začalo jaro, začala se probouzet různá zvířátka ze zimního spánku. Jedním z nich byl i velký medvěd Brumla. Celou zimu si pěkně hověl ve svém ukrytém pelechu. Když ale skončila zima, vylezl, protáhl se a hned hledal něco na zub. Dostal obrovskou chuť na med. To ale ještě nevěděl, co bude muset udělat, aby si na něm pochutnal.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden malý ježek, který se jmenoval Oříšek. Ježek žil v lese, který se právě měnil v krásnou podzimní pohádku. Listy na stromech se začaly zbarvovat do žluta, oranžova či červena a pomalu padaly na zem.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna princezna, jmenovala se Světlana, a ta se ráda zkrášlovala, aby se všem líbila. Měla krásné šaty, krásné náušnice, krásnou korunku, ale ze všeho nejkrásnější byly její barevné korálky, které nosila na krku.
Pokračovat ve čtení →
Jednou celý den pršelo, všude bylo mokro a studeno, a pejsek s kočičkou nemohli ven a neměli co dělat. A tak si povídali.
„Víš, kočičko,“ řekl pejsek, „my bychom také měli mít nějaké hračky, jako mají děti. Když takhle prší, měli bychom si aspoň s čím hrát.“
Pokračovat ve čtení →
V oceánu žije spousta podmořských tvorů. Od malých rybiček až po obrovské velryby. Najdeme tam i temná zákoutí plná tmy a hrozivých tvorů, ale i krásné barevné korály plné tajemných mušlí nebo poklady plné zlata.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden dráček, kterému říkali Florián. Tento dráček si rostl a rostl, byl spokojený a šťastný a nic mu nechybělo. Hodně jedl, spal, a když se nudil, vyletěl z jeskyně, ve které žil se svou mámou, a proletěl se do sousedního království, kde strašil lidi.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden chlapeček jménem Honzík. Byl to zvídavý malý kluk, který si nejraději hrál ve svém pokojíčku s vláčkem nebo se stavebnicí. Ale byla jedna věc, které se Honzík bál. A škola to tedy nebyla! Honzík měl strach ze své skříně. A hlavně v noci. Přes den si z ní uměl bez problému vzít oblečení, ale v noci skříň vydávala podivné zvuky, které Honzíka děsily.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žila malá šedivá myška. Ta myška měla moc ráda barvy, líbily se jí květiny, ale nejvíc se jí líbili ptáčci. Nejradši měla červenky. Ty měly tak krásně červené peří. Myška jim ho tolik záviděla. Ona sama byla jenom šedá a to je taková obyčejná barva. Moc si přála mít také tak červený kožíšek jako červenky pírka.
Pokračovat ve čtení →
Jmenuji se Buddy a jsem pes. Mám nejlepšího pána na světě – je to kluk, kterému říkají Michal. Žiji si spokojeně. Mám teplou boudu, velký dvůr, spoustu hraček, hodně jídla a lásku mého milovaného chlapce. Každý den ráno sice odejde spolu s rodiči pryč, ale odpoledne si vždycky se mnou hraje.
Pokračovat ve čtení →
Na statku byl v noci hrozný vítr. Rek, pes ze statku, ráno obcházel všechna zvířátka a kontroloval, jestli jim velký vítr neponičil domečky. Jeho první cesta vedla za prasátky.
„Ahoj, prasátka, to byl v noci velký vítr. Neponičilo vám to chlívek?“ ptal se Rek.
Pokračovat ve čtení →
Blízko tmavého lesa stála malá chaloupka. Bydlel v ní dědeček a babička. Každé prázdniny za nima jezdila jejich vnučka Anetka. Malá holčička s hnědými rovnými vlásky jako hřebíky a kouzelným úsměvem. Trávila v chaloupce u dědečka a babičky každý volný den. Jedny prázdniny se ale stalo něco, na co nikdy Anetka nezapomene.
Pokračovat ve čtení →