Zvířecí pohádky patří k jedněm z nejoblíbenějších. Zvířátka jsou roztomilá a v pohádkách leccos dovedou. Čekají vás tu domácí zvířátka, lesní zvířátka i zvířátka ze zoo. O nějakém zvířátku je každá pohádka, a že jich není málo. Vyberte si, které zvířátko bude dnes hlavním hrdinou v pohádce na dobrou noc.
Pohádky o zvířátkách klasické jako O 3 prasátkách, Zvířátka a loupežníci nebo netradiční Jak se štěňátko vydalo do světa, O veverce Leontýnce a další.
Byl krásný slunečný den a rodiče si pro malou Kláru vybrali nevídané překvapení. Dnes měla totiž desáté narozeniny. Holčička vždy snila o tom, že jednoho dne bude mít pejska, malé štěně. A její rodiče se rozhodli ji překvapit a tento sen jí splnit.
Pokračovat ve čtení →
V jednom lese žila malá šedivá myška. Ta myška měla moc ráda barvy, líbily se jí květiny, ale nejvíc se jí líbili ptáčci. Nejradši měla červenky. Ty měly tak krásně červené peří. Myška jim ho tolik záviděla. Ona sama byla jenom šedá a to je taková obyčejná barva. Moc si přála mít také tak červený kožíšek jako červenky pírka.
Pokračovat ve čtení →
V jedné hezké zahrádce stála klec. Byla plná hoblin a sena. V té kleci bydlelo morče. Jmenovalo se Mišpulín. Byl to sameček. Měl hnědou huňatou srst, oči hnědé jako čokoládka a byl tuze lenivý. Celé dny jen ležel a hověl si v domečku. Když měl na něco chuť, začal hlasitě pískat. Nejraději prostě jen jedl, spal a převaloval se ve své kleci. A byl pořád těžší a těžší.
Pokračovat ve čtení →
Žil byl jeden veliký lev, který byl králem zvířat. Jednou spal lev pod stromem ve stínu, když tu mu přes hlavu přeběhla malá myš. Polechtala lva mezi vousy a probudila ho. Lev se zlobil.
Pokračovat ve čtení →
Na břehu třpytivého moře žil v malém domku rybář se svou rodinou. Každý den ráno brzy vstával a chodil na širé moře chytat ryby. Někdy si domů odnášel kopu ryb, jindy ryby vypustil a někdy neulovil vůbec nic. Vždy když se rybář navečer vracel domů, posadil se před dům a šil rybářskou síť – buď opravoval tu starou, nebo šil novou.
Pokračovat ve čtení →
Byla jednou jedna farma, na které kromě starého farmáře a jeho rodiny žil i pejsek Max, jejich strážce, ale i jiná zvířátka, která farmáři vlastnili. Natrefili byste tam na slepičky, koně, krávy, ale i na malá telátka. Ta měla pro sebe velkou pastvinu, kde se ráda pásla. Malá telátka vše poznávala a obdivovala. Ať už stébelka trávy, dešťové kapky, barevné kvítky, či krásné lesy v okolí.
Pokračovat ve čtení →
V zemi, kde jsou ledovce a jen samý sníh, žil jeden lední medvěd. Byl to medvěd samotář. Nepotřeboval kamarády ani lední medvědici. Byl spokojený, když bydlel sám. Jezdil po ledových krách, válel se na sněhu a plaval si v ledové vodě. Dělal si, co chtěl, kdy chtěl, a byl šťastný, že se nemusí o nikoho starat. Jednou se ale stalo něco, co ledního medvěda změnilo.
Pokračovat ve čtení →
V dětském pokoji chlapečka Míši bychom kromě knížek, hraček či plyšáků našli i různé postavičky superhrdinů. Ty ležely na poličce a usmívaly se na celý pokoj. Spiderman uměl střílet „pavučinky“ z ruky a létat a Superman zase uměl po stisku knoflíku létat a vydávat různé zvuky.
Pokračovat ve čtení →
Milé děti, vzpomínáte si na broučka Nikyho? Byl to malý brouček, který byl velmi zvědavý a toužil po dobrodružství. Měl plán vyšplhat na vrchol slunečnice.
Pokračovat ve čtení →
V zelené zahradě plné nejen květin, ale i všelijakého hmyzu žil malý brouček jménem Niky. Byl to malý brouček s lesklými křídly a hnědým tělíčkem.
Pokračovat ve čtení →
Byl už konec podzimu a každou chvíli měla začít zima. Zvířátka v lesích si doplňovala poslední zásoby jídla, jiná si zvelebovala své pelíšky, aby měla vše připravené na zimní spánek. V lese žil i malý koloušek Kulíšek. Narodil se před několika měsíci, a tak zimu ještě nezažil. Ale podzim se mu moc líbil. Pořád poskakoval ve spadaném listí a pohazoval si s šiškami. Listí bylo tak měkoučké a tak krásně barevné!
Existují ptáci, kteří mají rádi zimu. Přilétávají vždy, když nasněží. Vůbec je sníh nestudí. Už jsi je určitě viděl. Jsou to vrány. Jednou v zimě přiletěly i do naší vesnice.
Pokračovat ve čtení →
Byl jednou jeden hravý pejsek jménem Ňufík. Byl to roztomilý pejsek s velkýma ušima a hnědou srstí. Ňufík byl malý, ale velmi veselý a hravý pejsek. Rád se točil za svým vlastním ocáskem či dělal radost své rodině. Nejraději běhal po trávě na dvoře, který také věrně hlídal.
Pokračovat ve čtení →
V teplé džungli u velké řeky žil malý krokodýl jménem Niky. Krokodýl měl šupinaté zelené tělo a velká ústa. Spousta zvířátek se ho právě proto v džungli bála a vyhýbala se řece, ve které žil. On se však rád usmíval, ale ostatní zvířata se bála jeho velkých zubů, a právě proto mnoho kamarádů neměl. Byl z toho velmi smutný. Vždy sledoval, jak si opičky spolu hrají na stromech, jak si žabky spolu kvákají na liáně. I on chtěl nějakého kamaráda.
Pokračovat ve čtení →
Zvířátka se rozhodla, že na nejvyšším zasněženém kopci za vesnicí uspořádají závod. Ke startu se připravilo pět zvířátek. Každé chce vyhrát, proto si vybralo rychlý stroj. Kdo bude první v cíli pod kopcem? Ke startu, připravit, pozor a teď!
Pokračovat ve čtení →